Březňák

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: O pivu, Vydáno dne: 01. 01. 2009





Březnové pivo používali staří Čechové jako lék a přisuzovali mu zvláštní, až nadpřirozenou moc. Bylo opředeno množstvím pověr a legend.






Březňák vařili naši předkové jako silné, výrazně hořké pivo. Nazývali jej pivem marcovním, marčím či ho označovali jako mařec. Termín březňák pochází z doby, kdy byl březen posledním měsícem, v němž se dalo vařit pivo. Později již teplejší počasí podnítilo rozšíření divokých kvasnic, což vedlo často ke znehodnocení fermentovaného nápoje.

K výrobě březňáku se používalo kvalitnějších surovin a přidávalo se více chmele než bylo běžné u jiných piv. Vyšší stupňovitost březňáku zajišťovala bezproblémové druhotné kvašení a ochranu před kvasnicovou nákazou.

Ležák se tedy vařil v březnu a pokaždé se ho vyrobila velká várka. Naši pivařští prapředci si užívali tohoto ležáku po celé léto a koncem září při tradičních slavnostech dopili zbytek zásoby.


















































Březnové pivo používali staří Čechové jako lék a přisuzovali mu zvláštní, až nadpřirozenou moc. Bylo opředeno množstvím pověr a legend. Domnívali se, že na sílu březňáku působí období jeho vzniku, tedy jarní atmosféra oživení a obnovy. Oceňovali i magickou moc jarní vody na kvalitu a trvanlivost piva.

První doložená zmínka o březňáku v českých zemích pochází z roku 1471 od pražského sladovníka Boršíka. Následně se tento typ piva rychle rozšířil a tradičně se jím slavil svátek českých sládků, den sv.Václava 28.září. V pozdějších dobách se jednalo o pivo, kterým se „vytěžovala“ výrobní kapacita pivovaru v nejslabším období, a které bylo určeno ke konzumaci v létě, kdy pivovary zpravidla nestačí vyrábět. Aby vydrželo tak dlouho, muselo se samozřejmě jednat o silnější vícestupňové pivo. Kupříkladu v olivětínském klášterním pivovaru se na konci 19.století vařilo prý znamenité 14 stupňové tmavé pivo Císařský březňák (Kaisermärzenbier), které získalo na pařížské výstavě v roce 1890 a ve Vídni roku 1898 zlaté medaile.

Ve většině zemí Evropy se březňák stál běžným prémiovým pivem plzeňského typu vařeným celý rok. Pouze v Německu se tradice „březnového piva“ zachovala. A tak v září a říjnu tam bývá zvykem nabízet Märzenbier. V zemi je, jak zde už bývá zvykem, přesně stanoveno, jak by měl březňák vypadat a jak chutnat.
































Märzenbier je středně silné, sladové, jantarově zbarvené, průzračné, spodně kvašené pivo, odvozené z vídeňské varné metody. Někdy se používá přídavek nakouřeného sladu. Podává se chlazené na 9 °C a výš.

V Čechách má v současnosti asi k takovému pivu nejblíže speciální polotmavé pivo Norbert jantar vařené v strahovském minipivovaru. Má stupňovitost 13% a obsah alkoholu 5,3%. Jedná se o spodně kvašené, středně plné a středně hořké celosladové pivo. Pivo Märzen, i když jen na jaře, je také součástí sortimentu Pivovarského domu v Praze. Pod označením březňák se v současné době vaří rovněž prémiový ležák ve Vyškově, ale známější je jistě značka piv velkobřezeňského pivovaru.

Pozn.autora: snímky jsou pouze ilustrační.