Pivovar Kutná Hora – Lorec

Autor: Jiří Pertlík <(at)>, Téma: Pivní toulky, Vydáno dne: 05. 02. 2009


Má cesta tentokrát směřuje do velmi známého historického města, uznaného památkou UNESCO, do Kutné Hory.






Přijíždím do města ulicí Kouřimská, Na Valech a Československých Legií od Uhlířských Janovic. Po pár křižovatkách se dostávám do ulice U Lorce, kde se nachází stejně pojmenovaný pivovar. Hned před vstupem mě zaujme velmi pěkná stará brána, která slouží dodnes jako jediný vjezd do pivovaru. Jak tak stojím před branou, zamýšlím se, jaké dovednosti zde musí prokázat řidiči kamiónů při vjezdu do areálu. Na bráně fotografuji velmi hezky namalovaný znak s nápisem Lorec a letopočet založení.



























Velmi architektonicky zajímavá budova stojí za touto branou. Dosti připomíná zámek. Když vcházím do areálu pivovaru, zajímá mě, kde se dají sehnat pivní etikety. Jsem odveden ostrahou objektu za sympatickou mladou paní, která mi ochotně vypráví o pivovaru. Dozvídám se již známou informaci, že kutnohorský pivovar spadá pod nizozemskýHeineken, který vlastní i některé další naše pivovary.

Při průchodu pivovarem si všímám na levé straně od vjezdu skladu sudů, kterých je tu nesčetně. Dále se dozvídám, že pivovar má tento týden odstávku, protože má navařeno „do foroty“. Pivovar v současnosti zaměstnává kolem padesáti lidí. Obcházím hlavní budovu, odkud se mi otevírá nádherný pohled na sladovnu, kde se tyčí komín s „kloboukem pana Starého“.



























Zadní strana hlavní budovy by přece jen potřebovala rekonstrukci, není v tak pěkném stavu jako z přední strany. Přesto mě na ní zaujmou sošky, které se tyčí v prvním patře. V zadní části pivovaru před sladovnou je dvorek a tam naštosované palety s přepravkami a lahvemi. Jsou zde přepravky všech čtyř pivovarů. Zde se nakládá pivo do kamionů. Zrovna tu jeden stojí a je nakládán „ještěrkářem". Fotografuji venkovní prostory a vydávám se pomalu zpět i se svou průvodkyní. Cestou ještě nakukuji velkými prosklenými okny na varnu pivovaru.

Loučím se se sympatickou mladou paní a chci ji tímto poděkovat za informace a za možnost prohlédnout si venkovní prostory pivovaru, který na mě působí velmi pohodovým dojmem. Při odchodu mám štěstí a pozoruji, jak si musí tahač
s dvacetimetrovým návěsem poradit při opouštění objektu. Musí si hodně nadjet a na krajích, když projíždí branou, zbývají opravdu jen centimetry místa. U těchto starých pivovarů člověka hned napadne, jak naši předci pochopitelně ani nemohli tušit, jaké velké vozy budou po sto a více letech jezdit. Určitě by projektovali jinak. Při odchodu ještě obcházím kutnohorský pivovar z pravé strany, kde sousedí s rybníkem. A na levé straně podél silnice pořizuji poslední fotografie celkového pohledu a opět se tyčící dominanty komínu se sladovnou. Jak tak tudy procházím, vane ve vzduchu velmi typický šmak pivovarnického sladu a vůně piva.

Na závěr přeji pivovaru Lorec, ať ještě uvaří miliony hl dobrého zlatavého moku. Je to typický příklad, že i pivovar střední velikosti, když se chce, může dobře fungovat.
Turisté a historici si jistě nedovedou představit Kutnou Horu bez Svaté Barbory a já si nedovedu představit Kutnou Horu bez pivovaru Lorec!