Vrchnostenské pivovarnictví

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 26. 02. 2009


Vznik a vývoj feudálního pivovarnictví v Čechách a na Moravě bezprostředně souvisel s ekonomickými změnami v Evropě v průběhu 15.a 16.století. Šlechta mění své postavení tím, že již nechce být závislá na naturálních a peněžních dávkách svých poddaných a pouští se do podnikání.





Vznik a vývoj feudálního pivovarnictví v Čechách a na Moravě bezprostředně souvisel s ekonomickými změnami v Evropě v průběhu 15.a 16.století. Novým prvkem v tehdejších hospodářských vztazích bylo zakládání vrchnostenských velkostatků. Šlo nejen o hospodářskou, ale také o společenskou změnu. Šlechta mění své postavení tím, že již nechce být závislá na naturálních a peněžních dávkách svých poddaných a pouští se do podnikání. Středověký feudál se mění ve vrchnostenského velkostatkáře.

Na velkostatku byla využívána převážně poddanská pracovní síla, jen na některé speciální práce byli pracovníci najímáni. Také ve funkci sládka byla využívána námezdní pracovní síla.

Feudálové se začali chovat ekonomicky a snažili se zvyšovat zisky ze svých statků. Kromě tradičních zemědělských oborů, jako bylo pěstování plodin a chov dobytka a ryb, se šlechta pouštěla i do jiných odvětví, jež měla na rolnickou produkci přímou návaznost. Je pochopitelné, že výroba piva k těm nejvíce vyhledávaným. Zpočátku však bylo pivovarnictví považováno za obor nedůstojný vrchnosti.

Šlechtu nenechaly chladnými příjmy z piva, jež plynuly městským pokladnám. A tak od druhé poloviny 15.století se feudálové snažili získat kontrolu nad prodejem piva, podporovali konkurenceschopnost pivovarů svých poddanských měst a potírali domácí vaření piva na svém panství.

Svou snahou o kontrolu obchodu s pivem se feudálové dostávali do konfliktů s právem mílovým královských měst. Měšťané bránili šlechtě vařit pivo ve městech či je sem ze svých statků dovážet, šlechta naopak omezovala prodej surovin k výrobě piva právovárečným měšťanům. Spory se mnohdy dostávaly až před soud, kde vrchnost povětšinou slavila vítězství. Četné spory ukončila až v roce 1517 tzv. Svátováclavská smlouva, jež znamenala zásah do městských práv a podporu šlechtických pivovarů. Král Ludvík Jagellonský stanovil, že feudálové mají na zkušební dobu šesti let právo vařit pivo pro vlastní potřebu. Zkušební doba pak byla mlčky prodlužována.

Zpočátku zakládali feudálové pivovárky pouze na drobných statcích mimo poddanská města. Převážné množství vrchnostenských pivovarů však vzniká až ve druhé polovině 16.století v rámci existence velkých panských dvorů spojených s velkovýrobou obilí.

V roce 1712 bylo v Čechách 1294 pivovarů, z toho 991 panských, 138 pivovarů v poddanských městech a pouze 165 v královských a horních městech. V rozvoji pivovarnictví feudálové pokračovali i v 19.století. V jeho druhé polovině byl pivovárek v každé druhé vesnici, ve městech i dva – měšťanský a panský. V tehdejší době tvořila šlechta nejsilnější skupinu majitelů. V jejím vlastnictví byly velké strojní pivovary (jako např. teplický), nicméně nejvíce bylo malých ručních provozů.

V letech 1870-1880 se vrchnostenské pivovary podílely svým výstavem téměř 44 procenty na celkové výrobě piva v českých zemích. V Čechách byly v těch letech největšími podnikateli z řad šlechty Schwarzenberkové, jež vlastnili 31 pivovarů s výrobou zhruba 300 000 hektolitrů piva ročně. Množství pivovarů bylo v majetku rodu Kinských (12), Lobkoviců (16) a Nosticů (10). Na Moravě vlastnili nejvíce pivovarů Lichtensteinové (16). Dvacet největších feudálních rodů vlastnilo 190 pivovarů, které vystavily 20 % produkce piva v zemi.

Konec malých ručních pivovarů přinesl rozvoj parostrojních průmyslových podniků na konci 19.století. Na počátku 20.století se malé vrchnostenské pivovárky dostávaly do nerovného konkurenčního boje s velkoprovozy s nevelkým úspěchem. Jejich počet se snižoval. Mnozí šlechtici své pivovary pronajímali, posléze i prodávali zejména místním sládkům.

Definitivní tečkou za podnikáním šlechty v pivovarnictví přinesly zestátňovací počiny československé vlády v roce 1945. Většina přeživších vrchnostenských pivovarů se dostala pod národní správu.