Sklepy Měšťanského pivovaru v Plzni

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 06. 05. 2009


V roce 1839 se dohodla většina právovárečných měšťanů v Plzni na vybudování společného pivovaru.





Ve všech tehdejších pivovarnických provozech zrálo mladé pivo v ležáckých sklepích, jež se nacházely v prostorách pod areálem. Při výběru lokality pro výstavbu Měšťanského pivovaru proto bylo výhodné pískovcové podloží, ve kterém bylo hloubení sklepů snadnější.

Se stavbou sklepů se začalo už v roce 1839. Při hloubení podzemních prostor činily značné potíže silné vodní prameny. Na počátku pomohla dvojitá čerpadla, později již musely být k odvodňování použity zvláštní štoly. Ještě větší škody voda napáchala 31.března 1845, kdy se rozvodněná Radbuza dostala až do sklepních prostor. Část klenby se sesunula. Nicméně neustále rostoucí výroba Měšťanského pivovaru nutila k pokračování hloubení. Po roce 1846 práce ještě zintenzívněly.

Do roku 1870 bylo ručně vykopáno 13 sklepů, do roku 1875 již 20. Za výstavbou sklepů stáli stavitelé Pytlík, Ženíšek, Ropp a Eduard Jahl.

V roce 1895 bylo dokončeno první sklepní pořadí, druhé v roce 1906. Skupina sklepů s názvem Sibiř byla hloubena v letech 1882-1892. Nejdále od vchodu se nacházelo sklepní pořadí pojmenované jako Afrika.

V roce 1906 bylo hloubení sklepů ukončeno, poté se již pouze drobně rozšiřovalo. Celková délka sklepů tak dnes činí 9 kilometrů a dosahuje rozlohy 32 000 m2. Dno sklepů se pohybuje v hloubce 12 až 21 metrů.



























Ležácké sklepy byly původně chlazeny hlavně přírodním ledem. Napoprvé se tak stalo v roce 1844, od roku 1897 se již přecházelo na chlazení umělé. Lednice, tedy prostory k uložení přírodního ledu, byly poté přeměněny na sklepy.

Na konci 50.let 20.století byly původní dřevěné ležácké sudy postupně nahrazovány tanky. Staré sudy se v pivovaru udržely až do počátku 90.let.

Z ležáckých sudů se pivo přímo ve sklepích stáčelo do sudů transportních. Složitou manipulaci s těmito nádobami usnadnil parní výtah, jenž byl zprovozněn roku 1867. V průběhu roku 1878 začala pro přepravu sudů ve sklepích fungovat kolejnicová dráha. Nový výkonnější výtah byl zřízen v hlavní chodbě v roce 1880. Byl schopen za jednu hodinu přepravit až 1 000 hektolitrů. Třetí výtah do sklepů Měšťanského pivovaru fungoval od roku 1890. Z důvodu zchátralosti dvou nejstarších výtahů bylo v roce 1936 vybudováno transportní zařízení pro sudy o nosnosti 2 000 kg.

V roce 1992 došlo v Plzeňském Prazdroji k přechodu na výrobu piva v CKT. Ukončil se tak provoz spilky, stoků a sklepů. V roce 1996 pivovar ve sklepích vybudoval skanzen, který je součástí trasy pro návštěvníky areálu.

Ve sklepích, kde bylo ještě v 80. letech 2 500 dubových kádí a 6 000 ležáckých sudů, je nyní 26 dubových sudů o objemu 38 až 40 hektolitrů ve stáří 80 až 100 let. Pivovar udržuje ve sklepích jedno dřevěné oddělení, kde v malém objemu kvasí a dokvašuje pivo Pilsner Urquell. Nefiltrovaný a nepasterovaný ležák ochutnávají turisté, slouží ale především jako měřítko při porovnávání chuti s pivem kvasícím v cilindrokónických tancích. Teplota ve sklepě musí být trvale mezi dvěma až čtyřmi stupni, v oddělení spilky je šest až sedm stupňů Celsia.

Plzeňský Prazdroj dne 23.1.2007 ve svých historických sklepích zazdil speciální pouzdra, do nichž byly v láhvích Pilsner Urquell uloženy písemnosti vypovídající o dnešní době a vzkazy současných významných osobností budoucím generacím.



Prameny: Plzeňský Prazdroj (Lucie Steinbachová, Slavomil Zeman)
Snímek je pouze ilustrační.