Vaření piva v Lošticích – díl 1.

Autor: administrator <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 04. 06. 2009


Právo várečné v Lošticích náleželo od středověku 25 nákladníkům, majitelům „výsadních domů“ na náměstí.






Právovárečný pivovar
Pivovar byl někdy v 17. století postaven nákladem obce, jež jako celek rovněž měla várečné právo. Jakým způsobem toho práva nabyla, není známo. Jen tolik je jisto, že dům roku 1581 obcí koupený a v letech 1598 upravený na radnici byl výsadní, a že snad vzhledem k němu patřil obci várečný podíl, neměla-li ho již předtím. Náhled, že je měšťanstvo obci popustilo, vyskytuje se teprve počátkem 19. století. Též o ročním počtu várek obecních se nelze určitě vyslovit pro nedostatek zpráv. Roku 1701 je řeč o jedné, 1708 o pěti. Zdá se, že právem bývala toliko jediná, že však v letech, kdy mimořádné výdaje obecní byly veliké, se souhlasem nákladníků se jich vařilo víc. Když byl souhlas odepřen, nastávaly třenice mezi maloměšťany a nákladníky. V té době byly vedeny tak jako jinde tzv. pořád-kové várky (Reihegebrüe) a další zařízení, že každý právovárečník byl povinen dle pořadí pivo ve svém domě vyrobené tamtéž čepovat, a když byl hotov, přišla řada na druhého, jenž musel pivo uva-řiti a čepovati. Výčepní inventář jako sklenice, cimenty, stoly a lavice byly společným majetkem právovarečného měšťanstva a přenášely se od jednoho k druhému, jak to dle pořadí kdo potřeboval. Tehdy nebylo v Lošticích mimo „pořádkové“ šenkýře jiných hostinských.

Pivovar stával na náměstí a byl obecním majetkem, vydání na opravu budovy a náčiní hradilo se z obecních důchodů. Výsada vární nebyla dosavadním domům právovarečným knihovně vtělena. Při krajské komisi dne 2. prosince 1743 byla výsada vaření piva uznána na výnosné právo obecní. Za-pomnělo-li se okolnosti, že právo várečné od nepaměti provozovali výhradně toliko majitelé 25 domů, dalo se z oněch tří důvodů lehce dokazovat, že výsada náleží veškeré obci, jakožto celku. Dne 24. ledna 1744 sešla se obec na valnou hromadu v radním domě, kde byl přečten, schválen a 96 občany podepsán memorial určený vrchnosti, aby výsada varní přiřčena byla obci.



















































Dne 5. 10. 1786 byly guberniálním dekretem zrušeny „pořádkové várky a výčepnictví“, v Lošticích vznikly stálé, samostatné hostince, ale vždy jen z těch 25 oprávněných domů rynkovních. O hodně později vznikly hostince také v ulicích, ale vždy bylo jim oprávnění k výčepu uděleno od právova-rečného měšťanstva s výslovnou podmínkou, že budou veškeré potřebné nápoje odebírat z jejich pivovaru a nedovolí si dovoz cizího piva.

Stavba nového pivovaru
Stav pivovaru patrně od 19. století plně nevyhovoval. Cestu k laciné novostavbě pivovaru zkoušeli měšťané již v roce 1830. Že prý erár, jakožto majitel císařské silnice, mohl a měl by postaviti nový pivovar, jelikož nynější je pasáží nebezpečný. Z návodu nákladníků tázal se tedy magistrát eráru, neměl-li by se pivovar kvůli všeobecnému dobru zbořit, a jakou náhradu by erár byl ochoten za to poskytnouti. Ale erár nebyl ochoten pranic.
Výtka ke stavu pivovaru směřovala v roce 1836 i od vizitace Loštic rytířem Widmannem, který byl krajským komisařem v Olomouci. Úřední zpráva z jeho pera - přinesl ji krajský posel za týden po jeho odjezdu - zněla rozmrzele, měla příchuť nakyslou. Pivovar stojící uprostřed náměstí, těsně podle císařské silnice, je prý velmi chatrný na střeše i zdivu vadí pasáži, kouřem a výpary otravuje okolí a mohl by zavinit požár. Má se tedy jednat o jeho zboření a přenesení na jiné odlehlé a vhodnější místo. Než se ale se stavbou nového pivovaru začalo, trvalo to ještě několik let.
Mezitím od roku 1837 začali měšťané svůj pivovar pronajímat.

Pokračování……


autor: JUDr. Richard Fischer
Autor je loštickým rodákem, dějepiscem a v období první republiky byl starostou města Olomouce. Dosud nepublikovaný text z jeho pozůstalosti připravil k publikaci Petr Fialek. Snímky jsou z loštického archivu