Panský pivovar v Křetíně

Autor: Filip Vrána <(at)>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 12. 08. 2009


Sledovat historii vaření piva v Křetíně u Letovic je jako hledat jehlu v kupce sena. Pivovar na tomto malém panství existoval po tři sta staletí, již více než sto let však nestojí a není známa ani jeho podoba, neboť nejstarší dochované fotografie obce jsou z doby kolem roku 1900, tedy několik málo let po jeho zbourání.





Začněme však stručnou historií obce ležící na staré cestě mezi Letovicemi a Svojanovem, která se vine v údolí říčky Křetínky. Ve středověku se na zdejším statku střídaly různé rody, převážně nižší šlechty. V roce 1600 místní statek získal Fridrich Kaltenhof z Malejova, který se později účastnil povstání proti císaři. Jeho statek byl zkonfiskován a v roce 1623 jako řada jiných prodán Šimonu Kratzerovi ze Schönsberka, který byl v té době radou a přísedícím u moravského zemského soudu.1

Prodeji panství pochopitelně předcházel jeho odhad, který se dochoval k datu 10. října 1622. Konfiskovaný majetek odhadla komise, jejímiž členy byli Fridrich z Vlašimi, Jan Matyáš z Matyášovic a Jiřík Pfeferkorn z Otopachu. Kromě jiného je zde uváděn pivovar s pánví, káděmi a dalším vybavením. Produkce tohoto pivovaru byla následující. Ročně se vařilo 40 várek po 8 bečkách, což bylo v soupisu aktiv oceněno na 320 zlatých.2 Pro malé srovnání, tři mlýny i s pilami dávaly užitek zhruba poloviční.

Rok 1622 tedy evidujeme jako první zmínku o křetínském pivovaru. Vzhledem k nedostatku dalších pramenů pak můžeme pouze dovozovat, že vznikl dříve, a to patrně ve století šestnáctém, tedy za panování Vojenických z Vojenic. Jednalo se o pivovar vrchnostenský, jejichž vznik je typický právě pro toto období a jejich produkce pak obvykle pokrývala rozlohu celého panství. V případě Křetína se tedy jednalo i o obce Vranová, Břesice, Veselka, Dolní, Prostřední a Horní Poříčí, Bohuňov, Studlov a Bradleny.



























Výřez z indikační skicy z roku 1873. Objekt uprostřed s číslem 15 je pivovar. (z knihy Křetín 1308-1708-2008. Křetín 2008, s. 34.)


Křetínský statek si ovšem Kratzer nenechal dlouho a obratem ruky jej za šest let prodal Odovi Melandrovi ze Schwartzenthalu. Při této transakci je ve Křetíně zmiňován nejen pivovar, ale také chmelnice. K další změně majitele došlo v roce 1656. Tehdy přešlo celé panství na významný rod Walderode. V majetku DesFours-Walderodů byl místní statek až do začátku 30. let 20. století.

Dalších zmínek o pivovarské historii je pouze minimum. V roce 1852 byl v Křetíně velký požár, ve kterém shořel celý původní zámek, dvůr, sýpka, dva domy, kostel a fara. Pivovar přímo zmiňován není. Těžko si však představit, že by touto katastrofou nebyl nijak zasažen. Podle indikační skicy z roku 1826 známe totiž jeho přesnou polohu, která byla právě v bezprostřední blízkosti zámku a kostela. Při dnešní lokalizaci se jedná o místo, kudy poblíž původního starého zámečku vede dnešní silnice na Svojanov. Hned vedle pivovaru stála dnes již také zbořená sýpka a tekl potůček, který je dnes převážně pod zemí.3

Jisté je, že v provozu byl pivovar o deset let později, protože ve Křetíně se jako syn sládka a nájemce místního pivovaru narodil 30. 9. 1862 pozdější významný moravský pedagog a zakladatel brněnského spolku Vesna František Mareš.4 Jeho otec však nepůsobil pouze ve Křetíně a celá rodina se stěhovala na pivovarské štace v okolí, jednalo se např. o Doubravník, Bystré, Olešnici či Drnovice u Lysic. Marešovi také odešli ze Křetína ještě dříve, než František začal chodit do školy a také potom se často stěhovali.5 Přestože je tedy František Mareš významným křetínským rodákem, jeho osud byl v tomto směru podobný jako osud významného českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany.6



























Místo, kde stával pivovar.


Vraťme se však ke křetínskému pivovaru. O jeho zániku máme opět jen minimum informací. Vařit pivo se zde přestalo někdy kolem roku 1890. Důvody ukončení výroby neznáme a můžeme jen předpokládat, že zastaralý provoz nebyl schopný obstát v době, když již zákony a předpisy (propinace) nechránily panskou produkci před konkurencí z okolí. Jako poslední nájemce pivovaru je uváděn kolem roku 1888 Jakub Biach.7 Nedlouho po uzavření provozu byl pivovar v roce 1896 zbořen. Jediným pozůstatkem po vaření piva je tedy dnes místní název Chmelnice v jižní části Křetína.8

Pozn.:
1 Tenora, J. Vlastivěda moravská. Kunštátský okres, Brno 1903, s. 91.
1 Trmač, M. Tři příspěvky z historie Křetínska, Vlastivědná ročenka okresního archivu v Blansku 1971-2, s. 49..
3 Na skice z roku 1826 se jedná o růžově vybarvenou budovu do L s označením N 15.
4 Vzpomínka na významného krajana. Nový život, 22.9.1982, s.1.
5 Křetín 1308-1708-2008. Křetín 2008, s. 61.
6 Také jeho otec byl sládek. Dlouhou dobu působil v Novém Městě nad Metují, odkud se jeho rodina přestěhovala těsně před narozením malého Bedřicha do Litomyšle. V této souvislosti je dobré připomenout, že na místě původního novoměstského pivovaru stojí dnes Smetanova socha.
7 Likovský, Z. Pivovary Moravy a rakouského Slezska 1869-1900, Praha 2000, s. 24.
8 Křetín 1308-1708-2008. Křetín 2008, s. 33.

autor: Filip Vrána