Pivovary ve Velké Polomi

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 06. 10. 2009

Obec Velká Polom se nachází v Moravskoslezském kraji a od 1.1.2007 tvoří jednu z okrajových částí okresu Ostrava – město. V roce 2009 počet obyvatel již překročil hranici 1700. I zde se v minulosti vařilo pivo a vařit pravděpodobně znovu bude.





Motorizovaní cestující, kteří se přepravují mezi Opavou a Ostravou si nemohou nevšimnout výrazné budovy ve svahu vedle silnice na kraji obce Velká Polom. Dnes se v areálu nachází velmi populární lihovar a likérka. Účel budov byl před léty však zcela jiný. Ačkoliv, i tenkráte se zde rodila blahodárná tekutina, která dělala radost lidem.



























Tzv. Scholzův pivovar byl založen někdy na konci 19.století. Uvádí se, že jeho vznik prý souvisel s roztržkou bratrů Scholzových. Pravda bude však daleko pragmatičtější. Starý pivovar již jednoduše nepostačoval nové průmyslové době, a proto byl vybudován provoz nový, modernější. Ve Velké Polomi totiž existoval z dávných dob již jeden pivovar, Panský či Hraběcí či Wilczekův. Jeho dějiny jsou spojovány s polomskou vodní tvrzí, které byl nedílnou součástí.



























Tvrz byla přestavěna v 15. století jako součást poplužního dvora, o němž se dochovaly zprávy z druhé poloviny 14. a první poloviny 15. století. Samotná tvrz (Milotička) je písemně doložena v zemských deskách opavských k 14. prosinci 1486. Ferdinand Oktavián hrabě Bruntálský z Vrbna prodal v Opavě 19. února 1685 velkopolomské panství velehradskému cisterciáckému klášteru. Tehdy se už zde vařilo pivo.
Klášter Velkou Polom připojil ke svému bolatickému statku a vzniklý majetkový komplex spravoval prostřednictvím svého administrátora. Pro bohatý klášter však byla správa odlehlého a oproti jiným majetkům méně výnosného panství dosti obtížná, a proto již 22. června 1702 prodal celý statek Jindřichovi Vilémovi svob. pánu Vlčkovi z Dobré Zemice, který ji spojil se svým klímkovickým panstvím.



























Vlčkové se později poněmčili a uváděli se jako Wilczkové von Gutenland. Tvrz ve Velké Polomi zůstala však po celou dobu držby Vlčky jen jako sídlo vrchnostenských úředníků a později (r.1805) fungovala jako sýpka a díky tomu nebyla přestavována a upravována v tehdy moderním barokním slohu. Někdy v polovině 19.století usoudila panská správa statku, že pivovar není ekonomické provozovat ve vlastní režií a začala provoz pronajímat. Pivovar začal provozovat zkušený sládek Jindřich Scholz. Později mu byl pivovar prodán. V tu dobu pivovar uvařil za rok jen asi 100 hl moku.
V majetku hrabat Wilczků zůstala tvrz včetně hospodářství až do roku 1924, kdy v rámci první pozemkové reformy koupil zbytkový statek velkostatkář Antonín Kubíček. Tvrz byla stále památkově udržována a přečkala bez pohromy i období druhé světové války. Po vyvlastnění půdy roku 1948 a přechodu ke kolektivizaci venkova dochází ke změně majitele a vytváří se zde státní statek. Areál začal chátrat.



























Jindřich Scholz vařil v pivovaru u bývalé tvrze asi do 90.let 19.století. Malý ruční provoz pokulhával za trendem průmyslových velkopivovarů. Rovněž prostory sýpky bránily rozšíření a dalšímu rozvoji. Nedostačovaly ani prostory sklepů. Bratři Scholzovi se rozhodli pro výstavbu nového pivovar „na zelené louce“. Místo bylo vybráno, tak aby zabezpečovalo dostatečný přísun vody z pramene, aby byla možnost vybudování dostatečně velkých sklepů ve svahu a aby byl nebyl komplikovaný odvoz produktu. Pozemek ve svahu vedle cesty na Opavu na kraji obce byl ideální.



























Nový pivovar byl zpočátku úspěšný, místní značka Velkopolomský kozel byla žádaná. Hospodářská krize, pokles poptávky po chmelovém moku a konkurence opavského a ostravského velkopivovaru však uštědřila pivovaru rodiny Scholzových ránu, ze které se již provoz nevzpamatoval. Někdy kolem roku 1930 koupili areál sedláci a přebudovaly podnik na lihovar.



























Ze starého pivovaru u tvrze se dochovala pouze renesanční sladovna. Nachází se v objektu sýpky, v části přilehlé k autobusové zastávce. Vzhledem k tomu, že nový pivovar byl postaven s poměrně velkým hvozdem, ale malými humny, je možné že v dobách, kdy se již v areálu sýpky nevařilo, využívala se ještě stará sladovna k naklíčení ječmene.



























V roce 2008 byly uveřejněny plány společnosti Šmíra Print na obnovu památky. Nový majitel plánuje v levé části renesanční sýpky s klenutými prostory během dvou let vybudovat malý pivovar a restauraci. Pravou část chce přestavět na hotel. Během rekonstrukce chce firma oslovit obyvatelé Velké Polomi, aby hlasovali, jaký chtějí dát pivu název. V současné době se už sýpka honosí novou šindelovou střechou, je staticky zajištěna, sanuje se zdivo vodní tvrze, čistí se sklepy i vodní příkop. Veškeré stavební práce se dějí za dohledu odborníků jak z řad profesionálních archeologů, památkářů, tak i stavebních inženýrů. Každý kus vyvezené sutě je pečlivě prohlédnut, aby nebylo nic autentického neúmyslně vyvezeno.



Zdroje informací a fotografií rekonstrukce:
www.hrady.cz (Jan P. Štěpánek: Obnova vodní tvrze a sýpky ve Velké Polomi )
www.velkapolom.cz
foto.mapy.cz (Ludek.O)