Pivovar Žďár nad Sázavou

Autor: administrator <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 19. 12. 2009


Snad již v 15. století vystavěla ve městě vrchnost pivovar (první písemný zpráva doložena z r. 1557), který dala obci do nájmu za poplatek 5 grošů z každé várky a dovolila vystavování žďárského piva i ve svých vesnicích.







Až do 2. pol. 17. století nemáme jistotu, kde nejstarší budova pivovaru stála. Objevují se názory (J. Sadílek), že původní prostory se mohly nacházet na pravé straně Staré radnice, kde se dochovaly poměrně rozsáhlé sklepy. Tuto domněnku by potvrzovaly pomístní jméno pro uličku mezi Starou radnicí a bankou ČSOB, „Ve Spilce“, a nález cínových trubek v suterénu Staré radnice. Může jít ale jen o druhotné využití sklepů Staré radnice, protože v pivovaru mohlo být málo místa.



























V prostranství mezi masnými krámy (dnešní ČSOB) a řadou domů Špalíček (dnešní horní parkoviště) je pivovar poprvé doložen ve 2. pol. 17. století, jak by o tom svědčil doklad o severní přístavbě z r. 1672 (Stříbrného usedlost) a především zmínka o Vokurkovském domě (později Krčálovo čp. 143 na východní náměstí) „naprotiv pivovaru obecnímu“ z r. 1671, což koresponduje se skutečným stavem. Hypoteticky by se budovy mohl týkat zápis z r. 1636 o koupi Harcovského domu „po levé ruce k Veselské bráně ležící“ obcí pro sladovnu „k věčnému užívání“. Ale tomuto popisu by spíše odpovídala poloha domů na západní straně náměstí, zároveň „Harcovským domem“ je označena jiná soukromá usedlost na rynku (jeho majitelem byl v r. 1699 např. Jan Fridrich, sklář herálecký). Za předpokladu, že zmínka z r. 1557 se týkala obecního pivovaru na náměstí, mohla být tato budova postavena již v 15. století.



























Vraťme se teď k osudům pivovaru, který město resp. právovárečníci pronajímali sládkům. Šlo o velice výnosný podnik jak pro nákladníky (bylo jich celkem 51), tak pro samotnou obec, neboť např. důchody z vaření piva činily až polovinu jejích příjmů. V r. 1846 dům vyhořel a naposledy byl přestavěn ve 2. pol. 19. století, jak o tom svědčí vysoká okna na západní straně. K hlavní stavbě byly přistavěny dvě přístavby s pultovou střechou; z nichž na straně ke Špalíčku se nacházel hospodářský objekt (obecní váha, sklad), později adaptovaný na hasičskou zbrojnici. Stáří přístavby, situované na straně k radnici, jsme již uváděli v předchozím odstavci (1672), byla v soukromých rukou a měla vlastní popisné číslo 295. Jeden z posledních majitelů, Vavřín Roháček, sem přenesl trafiku (C. a k. hlavní sklad tabáku a kolků). Někdy kolem r. 1850 byl u tohoto domu přistaven ještě pekařský krám. Od 70. let 19. století, kdy byl liberalizován trh s pivem, přestal pivovar konkurovat větším závodům, a proto byl v r. 1887 uzavřen. Posledním sládkem, který vařil městské pivo, byl Landiš z čp. 155 („Mydlářský dům“) na východní straně náměstí (dnes zbořeno). Budova byla nakonec zbourána v r. 1899/1900 a materiál použit na stavbu Národního domu (divadlo). Krátce na to stihl stejný osud i obě přístavby (mezi r. 1907 a 1910). I sklepy byly zasypány až na jeden, který byl vybetonován a zadaptován na vodní nádrž pro hasiče.

autor: Lopaur Miloslav: Uličník Města Žďáru, Žďár nad Sázavou (rukopis uložený v knihovně muzea)
fotografie jsou z archivu Regionálního muzea