Starý Pivovar slouží kultuře

Autor: Filip Vrána <(at)>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 10. 04. 2010


Byty, obchody, sklady, takové je často současné využití bývalých pivovarských objektů. V někdejších sladovnách a varnách však najdeme i prostory mnohem kulturnější a nemusí se nutně jednat o pivovarská muzea. V Mohelnici na náměstí je v bývalém pivovaru umělecká škola, podobně je tomu v Polné v areálu hradu, kde se také dříve pivo vařilo. Spíše raritou je adaptace kostela na pivovar v Jablonném v Podještědí, a to pár kroků od hrobky svaté Zdislavy. Muzeum strašidel je z bývalé lednice pivovar v Olešnici na Moravě.





Patrně jednou z nejzdařilejších forem využití bývalých pivovarských objektů je přestavba někdejší sladovny a pivovaru v Brně Králově Poli, kde vzniklo kulturní centrum Starý Pivovar (www.starypivovar.cz), ač z přiznaných pivovarských dílnic je zřetelné především humno a někdejší hvozd, tedy sladovnické části (článek k historii objektu najdete zde: http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2009100018. Součástí kulturního centra je od roku 2007 galerie, klub a multimediální sál. Prostory jsou využívány k pořádání výstav, koncertů, přednášek, divadelních inscenací, filmových projekcí, festivalů, workshopů apod. „Snažíme se odpovídat kreativním aktivitám a požadavkům návštěvníků a jejich zapojení do současné kvalitní alternativní kultury,“ říká Hana Plochová z kulturního centra Starý Pivovar, se kterou je následující rozhovor.

































Kdo je vlastníkem objektu a kdy proběhla jeho rekonstrukce, která byla velice pozitivně hodnocena v soutěži o nejlépe opravenou památku JMkraje?
Vlastníkem je Vysoké učení technické v Brně, pod správou Kolejí a Menz VUT v Brně. Rekonstrukce proběhla v letech 2004- 2007. Projekt zpracovala projekční kancelář Ateliér 2002, vedoucím projektantem byl Ing. arch. Vladislav Vrána.

Připomínáte v objektu nějak jeho pivovarskou tradici?
Celý objekt, v rámci kterého funguje i kulturní zařízení nese název Starý Pivovar, prostory jsou architektonicky citlivě zpracovány, takže je patrná původní funkce.

Jak funguje propojení kulturního objektu Starého pivovaru se zázemím VUT?
Koleje a menzy VUT v Brně zajišťují správu objektu a administrativní zázemí. Dle mého názoru, komplexně a efektivně. Důležitá je možnost dialogu mezi VUT a pracovníky SP.

































Co si obecně myslíte o vhodnosti a účelnosti využívání bývalých průmyslových prostor ke kulturním akcím? Jak se tato fúze povedla ve Vašem případě?
Do bývalých industriálních prostor - vzhledem k vhodnosti jejich výměrových a prostorových dispozic, kombinovaných s lokací - se přesouvá nemalá část (současné) kultury (např. Wannieck Gallery, centrum současného umění DOX v Praze, Meet Factory v Praze, TATE Gallery London - a mnoho dalších) - druhou, také poměrně častou možností je čistě komerční využití těchto prostor (nejbližší příklad je druhá část Vaňkovky - obchodní pasáž). Pro kulturní centra, vznikající v bývalých industriálních prostorách, hrají významnou roli, díky nim je umožněno fungování a rozvoj aktuálního umění a zároveň zajišťují smysluplné využití prostor, které ztratily svou původní funkci. Ve Starém Pivovaře nabízíme možnosti mladým umělcům k realizaci a prezentaci jejich děl. Ve většině případů se zaměřujeme na umění alternativní (tedy ne komerční), snažíme se zapojit do utváření a fungování současné (nejen) brněnské kultury, postupem času (KC funguje teprve třetím rokem) se dostáváme do povědomí publika i umělců. Myslím si, i vzhledem k příležitostem, které u nás umělci mají, že tato fúze je nejlepším možným využitím prostor Starého Pivovaru.

autor textu a snímků: Filip Vrána