Blažovický pivovar

Autor: administrator <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 08. 05. 2010


Byl postaven svatoanenskou vrchností v letech 1604-1607 po velikém požáru klášterního dvora (15.8.1604), kdy shořely hospodářské budovy, zásoby a uhořela i část zvířat.










Dnešní sýpka na statku u Sojků je vlastně bývalým pivovarem a také sladovnou. Vaření piva bylo ukončeno v roce 1784. Kolem roku 1750 vyráběl blažovický pivovar ročně 800 sudů piva po 214 litrech, tedy 1 712 hektolitrů piva.

K tomu bylo potřeba nejen obilí, ale i hodně dřeva. Na jeden sud piva (mimo sušení sladu a deputát zaměstnancům) byla spálena 1/6 sáhu dřeva. Při výrobě 800 sudů piva to bylo 1 000 plnometrů dřeva. Podle zápisu z roku 1756 dřevo z klášterních lesů v Sivicích a Kohoutovicích nestačilo. Z těchto důvodů bylo každým rokem přikupováno dřevo za 100 zlatých.

































Pivo bylo podle dnešních měřítek podřadné kvality a mnoho várek se zkazilo. Původně bylo vyráběno z pšenice (bílé), tzv.- blahoslavené nebo též popeněžní, které bylo určeno především pro poddané. Vyrábělo se po celý rok a zakvašovalo se kvasinkami odebranými z povrchu předcházející várky (tzv. povětrná hmota). Výroba trvala 9 dnů. Také se vyrábělo pivo z ječného sladu (červené), také zvané staré nebo křeňák.

Vrchnost si stavěla i své hostince, jejichž nájemníci povinně odebírali pivo z pivovaru. Pachtýři měli určeno, kolik musí ročně odebrat sudů a překročili-li, dostali za každý sud navíc 1zl. prémie. Když nedodrželi stanovené množství odběru, za každý sud neodebraný zaplatili pokutu 1zl. a 10 krejcarů.
Také naše vrchnost měla svůj hostinec. Byl postaven na louce mezi dvorem a nynějším hostincem u Mazálků, přibližně v čáře dnešních selských mlatů. Čepovalo se zde blažovické pivo, po zrušení pivovaru se čepovalo habrovanské a později sokolnické.

































Roku 1848 byl hostinec na louce zrušen a byl využíván jako volárna. Nakonec byl zbořen a materiál použit na stavbu silnice v obci ve směru na Tvarožnou.
Výčepem piva byl pověřen Jakub Barták na čísle 68 (dnešní dům Mazálkův). V roce 1866 vznikl hostinec na čp.86. Hostinským byl Jan Štěpánek, který odebíral pivo z Hrušek již na podkladě práva osobního. Vozili mu jej na voze taženém párem oslů k radosti kluků z vesnice.

Pro zajímavost připomínám, že u pivovarů bývaly často i chmelnice. Chmel však nebyl dobré kvality, proto zanikly. U nás zanikly roku 1825. Poslední chmelnice v našem blízkém okolí byla v Královopolských Vážanech a zanikla v roce 1915 v důsledku války.


„Blažovický“ pivovar na Starém Brně
Roku 1824 koupil blažovické panství hrabě Dittrichstein. Zároveň s ním koupil několik domků kolem zrušeného Svatoanenského kláštera na Starém Brně. Město Brno se v té době rozrůstalo, mělo 40 000 obyvatel, dojíždělo tam 8 000 dělníků a byla tam také vojenská posádka s jedním tisícem vojáků. Hrabě uvažoval o tom, jak by dobře zpeněžil ječmen, který se mu hojně urodil na jeho statcích. Vznikla tam myšlenka založit v Brně pivovar, o jehož produkci by mohl být v rozrůstajícím se městě zájem. V té době na Hybešově ulici v číslech 25 a 26 byla textilní továrna pana Schwarze, který zemřel. Dittrichstein přikoupil a kolem roku 1840 začal s přípravou na stavbu.
Nesetkal se však s pochopením u místních úřadů. Starobrněnský vrchnostenský úřad se odvolal až do Vídně a uplatňoval již zmíněné právo mílové, které město mělo. V té době Staré Brno pivovar mělo. Další námitka se týkaly hygieny – bylo poukázáno na studny, které jsou sotva „tři střevíce“ hluboké (jeden metr) – tedy mají povrchovou vodu, dalším důvodem námitek byl protékající potok přes areál budoucího pivovaru. Upozorňovalo se na možnost, že by dělníci pivovaru mohli brát z pohodlnosti vodu z potoka, do kterého ústí odpady z domů i z nedaleké nemocnice. Byly vysloveny také obavy, že kouř z komína bude znečišťovat ovzduší v nemocnici.
Nakonec ve vzniklém sporu zvítězil Dittrichtein, které využil již zmíněného práva propilačního, tzn. má-li žadatel o povolení stavby pivovaru v dotyčné lokalitě nemovitost, může pivovar provozovat.
Tak se kolem roku 1845 začalo vařit pivo v tzv. Blažovickém pivovaru v Brně. Byl také zřízen hostinec na čísle 10. Pivo však nebylo příliš dobré a nikdy se jeho jakost nezlepšila. Pivovar byl několikrát pronajat, ale vždy se špatným výsledkem. Na počátku 60.let 19.století byla výroba úplně zastavena a budovy prodány továrníku Relichovi, který zde zřídil trhárnu hader.


Veškeré informace o blažovickém pivovaru na Starém Brně byly získány z archivu hraběte Mitrovského v Sokolnicích.
autor: Radmila Tužínová – kronikářka, zdroj: Blažovický zpravodaj
autor snímků: Filip Vrána