Publikace Filipa Vrány: Pivovar v Olešnici

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 31. 05. 2010




Brněnské nakladatelství Emitos, spol. s r. o. vydalo zajímavou publikaci Filipa Vrány s názvem Pivovar v Olešnici.













V žádném případě nemám v úmyslu odsunout chvályhodnost počinu Filipa Vrány až na konec recenze. Je evidentní, že autor udělal veliký kus badatelské práce a že svou publikací přispěl do mozaiky mapování historie moravského pivovarnictví.

Je ocenitelné, že autor se příliš nepouštěl do rozvádění úvodu a po několika větách o zrodu piva se ihned začal věnovat tématu. Stále se opakující se notoricky známé údaje o tom, kde se pivo poprvé objevilo a kdy se dostalo k nám, rozvláčně roztahané do několika kapitol, by v téhle publikaci působily dosti nepatřičně.

V první kapitole autor dokládá, že v Olešnici byl pivovar poprvé zmíněn v roce 1540 a že, ač byl vybudován rodem Pernštějnů, šlo o podnik obecní. Ani Olešničtí se nevyhnuli typickému sporu mezi majitelem panství, který měl pivovar v Kunštátě, a obcí o odbyt piva. Od první poloviny 19.století Olešnice podnik pronajímala.

V další kapitole se autor věnuje zničujícímu požáru pivovaru v roce 1827 a znovuobnovení provozu. Zajímavým obrazovým materiálem je řez budovy pivovaru z roku 1829. Popis vybavení a stavu pivovarských budov dává inventář z roku 1868. V publikaci jistě zaujme také plán anglického hvozdu z roku 1866.

Olešnický pivovar ukončil provoz v roce 1881. Ač autor nenalezl nikde zmínku o konkrétních důvodech, přisuzuje zánik konkurenčnímu tlaku nově vybudovaných či modernizovaných průmyslových pivovarů.


V následujících kapitolách se čtenář dozví, jaké byly další osudy pivovarských budov. Pradávné vzpomínky na pivovarnickou minulost Olešnice měly několikrát na kahánku, ale definitivně padlo rozhodnutí o zbourání většiny historických budov až v roce 1987.

V závěru autor přináší zajímavý seznam majitelů právovárečných domů a bohatou obrazovou přílohu, tvořenou jak historickými snímky, tak fotografiemi z bourání pivovaru a zachycením současné situace.

Je určitě škoda, že autorovi se nepodařilo nalézt informace o výstavu provozu. Je uváděna pouze výroba v roce zrušení. Filip Vrána si všímá zisků, které plynuly z fungování pivovárku obci, právovárečním a naopak, kolik muselo jít z obecní pokladny financí jako investice do provozu. Dočtete se, kolik nájemci platili obci. Nenaleznete však nikde zmínku o skutečné ekonomice podniku, tedy kolik bylo vynakládáno na provoz, nákup surovin, kolik příjmů plynulo z prodeje moku.

Publikace Filipa Vrány je bezesporu cenným exkurzem do života malého ručního pivovarského provozu v podmínkách malého středomoravského poddanského městečka. Všem těm, kterým historie pivovarnictví v českých zemích není lhostejná, by toto dílko nemělo chybět v knihovně.





Publikaci je možné objednat přímo na webu nakladatelství: www.janecekemitos.cz.