Zámecký pivovar Uherčice

Autor: Filip Vrána <(at)>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 08. 07. 2010


Uherčice najdeme v západním koutku Znojemska u hranic s Rakouskem. Dominantou vsi je zámek, v minulých desetiletích značně zdevastovaný, nicméně krůček po krůčku obnovovaný do původní krásy a velkoleposti.





Rozlehlý zámecký areál vznikl na místě původní gotické tvrze ze sklonku 15. století založené za Krajířů z Krajku, jejichž jméno je především spojeno s nedalekými Dačicemi. Přibližně na tomtéž obdélném půdorysu proběhla kolem poloviny 16. století za Strejnů ze Švarcenavy přestavba tvrze na renesanční zámek. Již tehdy byla součástí zámeckého areálu mj. i hospodářská stavení včetně pivovaru, který se měl nacházet v západní části jižního křídla. Díky v roce 2001 zpracovanému stavebně historickému průzkumu zámku známe jednotlivé detaily polohy všech hospodářských stavení a jejich využití. Podle nejstaršího popisu zámku z roku 1628 byl zámecký pivovar vybaven sklepy tesanými ve skále. Pivovar také využíval zámecký rybníček, který se nacházel mimo areál zámku a byl určen k dodávání vody pro pivovar a hospodářský dvůr. 1






























Pohled na část jižního křídla z ohrazené renesanční zahrady (bývalé rozárium). Foto asi ze 60. let 20. století. Fronta oken, z této úrovně terénu 1. patro, náležela kdysi k pivovarskému provozu.

Pivovar i s vybavením je zmiňován ve všech dalších dochovaných inventářích, tedy z roku 1697, či již za Collaltů v letech 1769 a 1774. Podrobný je deskový odhad panství z roku 1827. Zámecký pivovar se rozkládal pod celou západní částí jižního zámeckého křídla. Jeho součástí byl hvozd a sladovna s cihlovou podlahou. Sklepy byly v třetím traktu pod přízemím purkrabského úřadu2. V jižním hospodářském křídle byl také byt sládka, který byl v roce 1836 přestavěn. Vedle průjezdu do hospodářského dvora z hlavního arkádového nádvoří se nacházel byt obročího, pod kterým byla pivovarská spilka sousedící se samotným pivovarem.

1.


















































Reambulovaná indikační skica stabilního katastru z r. 1884. MZA Brno, F 202, ič. 320. - černými šipkami přibližně vyznačena část, kde se pivovar nacházel.

K polovině 19. století již máme k dispozici i některé kusé informace o výstavu uherčického pivovaru. V roce 1843 se vyrobilo 1280 věder piva ze 750 měřic sladu a chmele. Ročně se spotřebovalo celkem 100 sáhů dřeva. Vařit pivo pomáhalo 3 dělníků. Slad byl místní, chmel se dovážel z Čech.3

Z roku 1847 pak známe nejobsáhlejší popis pivovaru, který proto můžeme citovat celý..“nejprve je vedle průjezdu klenutý výčep se zamřížovanými okny, dále jsou dvě klenuté spilky, z nichž druhou lze vytápět. Mají po třech zamřížovaných oknech. Pak je v hlavní budově klenutá varna se čtyřmi zamřížovanými okny, s podlahou zčásti cihelnou a zčásti kamennou a měděnou pánví. Z varny vede schodiště do suterénu, kde je klenutý hvozd o dvou zamřížovaných oknech. Vedle je klenuté humno s třemi zamřížovanými okny a s kamenným schodištěm z varny a opatřené jedenácti zamřížovanými okny. Sládkův byt je nad spilkou a výčepem. Jde se sem schodišťovým přístavkem ze dvora po dřevěných stupních, na schodišti jsou dvě okna. V bytě je klenutá předsíň, za ní vlevo tři pokoje za sebou s rákosovými stropy a celkem čtyřmi okny. První pokoj lze vytápět. Za předsíní je velká kuchyně, z níž vede dozadu klenuté schodiště se zamřížovaným oknem do velkého nádvoří. Schodiště vede do sklepení s třemi zamřížovanými okny a pekařskou pecí. Sklepení je již v 1. patře hlavního křídla. Pod zadní a pravou zámeckou budovou je velký pivní sklep s vchodem pod hlavním schodištěm.“4




























Pohled z horního hospodářského nádvoří. Vpravo jižní křídlo: vysoké dveře se stříškou – vstup do přízemí a zvýšeného přízemí. V rohu tmavé klenuté dveře (poněkud utopené v terénu, který byl původně níž) vedoucí do varny. Z čelního pohledu tzv. západní křídlo (spojuje jižní a severní křídlo cca v jejich polovině). Vpravo od průjezdu: přízemí – součást pivovaru, mezipatro – svého času sládkův byt. V rohu schodišťový přístavek k bytu.

Uherčický pivovar byl jedním z těch, co nepřežily velké změny v pivovarnictví, které spojujeme s koncem 19. století. V druhé polovině 19. století byl pronajímán. Ještě je uveden v soupisu pivovarských provozů k roku 1873. V evidenci collaltovských průmyslových podniků z roku 1904 však již chybí. Snaha vylepšit finanční situaci panství byla v té době již orientována spíše na lihovar, který byl postaven v jihozápadní části dolního hospodářského dvora v roce 1889 a dochoval se do dnešních dnů.


Poznámky:
1 Šabatová, L. SHP hospodářských budov a objektu lihovaru /Uherčice, 2001, s. 11.
2 tamtéž s.13
3 Vlastivěda moravská. Moravskobudějovicko a Jemnicko, Brno 1997, s. 807.
4 tamtéž, s. 14.


více fotografií z Uherčic


autor: Filip Vrána
za vydatné pomoci uherčické kastelánky Evy Štěpánové