Publikace Filipa Vrány: Pivovary v Novém Městě na Moravě

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 19. 10. 2010



Brněnské nakladatelství Emitos, spol. s r. o. vydalo již druhou publikaci Filipa Vrány věnovanou historii jihomoravského pivovarnictví, tentokrát věnovanou Novému Městu na Moravě.












V úvodu se autor zmiňuje o prapočátcích výroby sladu a vaření piva ve městě a všímá si i faktu jak zdejší vrchnost, pánové z Pernštejna, podporovala obecně svou poddanskou obec a tudíž i její měšťanské pivovarnictví.

Vratislav z Pernštejna dokonce vydal kolem roku 1564 pro oblast výroby sladu a piva „artikule“, tedy listiny, ve kterých byly přesně upravovány jednotlivé procesy včetně stanovení dohlížitele. Byly zde stanoveny i pokuty za porušení předpisů. V roce 1580 potvrzuje měšťanům právo várečné.









































Na konci 16.století Pernštejnové své panství Nové Město prodávají a nový majitel Vilém Dubský začal vařit v areálu zámku vlastní pivo. Následovala doba sporů mezi vrchností a měšťany o právo výroby piva. V první polovině 17.století vznikl oficiální vrchnostenský pivovar a zároveň bylo omezeno městské právo vařit pivo. Od roku 1699 se stal majitelem panství Ústav šlechtičen Mariánské školní nadace. Městu bylo právo vařit pivo definitivně vráceno až na počátku století osmnáctého. Důkazem byla tzv.pivovarní instrukce z roku 1747, která přesně definuje systém várek měšťanů a jejich kontrolu.

Autor si poté všímá situace novoměstského pivovarnictví v 19.století. Oba provozy v roce 1801 vyhořely, ale byly opět obnoveny. Panský pivovar byl od roku 1822 pronajímán a jeho výstav dosahoval až 3 000 hektolitrů moku. Městský podnik naopak v 19.století již pouze skomíral a jako nerentabilní v roce 1883 přestal vyrábět.

Filip Vrána se neopomenul zabývat obdobím, kdy si zámecký pivovar pronajala významná sladovnická rodina Dvořáků. Zejména se podrobně dočtete o Karlu Dvořákovi, který přišel do Nového Města sládkovat v roce 1903.









































Publikace dále popisuje konec fungování zámeckého pivovaru. Provoz byl ve velmi špatném stavu, měl zastaralé technologické zařízení, v konkurenčním boji zejména s novým starobrněnským pivovarem nemohl uspět. Rok 1907 je uváděn jako posledním rokem vaření piva.

Autor samozřejmě dopátral, jak se vyvíjely další osudy budov městského i panského pivovaru. Uvádí rovněž přehled v Novém Městě působících sládků a objemy výroby.

V další části textu je na základě pamětí sládka Eduarda Dvořáka popisován technologický proces výroby sladu a piva na sklonku historie novoměstského pivovarnictví. Dočtete se například o postupu požahování sudů či o podrobném průběhu vlastní várky.

V závěru druhé historicko-pivovarnického dílka Filipa Vrány je přiložena zajímavá obrazová dokumentace zejména z fondů Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě. Jsou tu snímky pivních lahví panského pivovaru z přelomu 19.a 20.století, staré fotografie budov obecního i panského pivovaru, zdokumentován je i současný stav míst, kde se v Novém Městě na Moravě dříve vařilo pivo.

Počin Filipa Vrány nelze než pochválit. Zmapování dávno zaniklé tradice novoměstského pivovarnictví se myslím autorovi zdařilo.

(Poznámka: Na prvním snímku je budova bývalého obecního pivovaru, na druhém je pivovar panský. Fotografie jsou z fondů Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě)

Publikaci lze objednat na webové adrese www.janecekemitos.cz.