Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 5.

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 07. 05. 2012


V roce 1755 převzal oderské panství Johann Karl Gotlieb hrabě Lichnovský. Roku 1768 žilo v Odrách 1 721 obyvatel. V roce 1770 zde stálo včetně předměstí 349 domků.







Brzy po převzetí panství si šenkovní měšťané u svého pána stěžovali na zámeckého mlynáře, kde si byli povinni nechat šrotovat slad. Osočili ho, že při mletí obilí měšťany šidí. Hrabě rozhodl, že mlynář nemá právo na více než 1 zl. ze šrotování osmnácti korců sladu.

O tom, jak podstatné výnosy z prodeje piva musely být, svědčí i to, že hrabě v letech 1755-1756 nechal na svých pozemcích vybudovat množství domků, které následně prodal novým osadníkům. Ti samozřejmě museli pít pivo panské. V roce 1760 zámecký pán prodal hospodu ležící na cestě do Jeseníku s podmínkou, že se zde i nadále bude čepovat zámecké pivo. V roce 1761 byl prodán se stejnou podmínkou i Slepičí dvůr při cestě do Potštátu.



Panské pivo se tehdy nechlubilo valnou pověstí. Stávalo se, že vesnice, kam se dováželo, raději tajně kupovaly pivo z obce sousední. Takový spor byl kupříkladu řešen v roce 1760 v Mankovicích poté, když se zjistilo, že do vesnice je neoprávněně vozeno pivo z nedalekého Suchdolu. Mankovičtí se bránili argumenty o nedobré kvalitě a váznoucím zásobování. Hrabě slíbil nápravu věcí.

Vrchnostenský pivovar zvyšoval svůj výstav dovážením piva do hostinců v nově vzniklých osadách na panských pozemcích. Tak tomu bylo například i u Vittberku (nejdříve jen dvůr, pak osada – dnešní Vítovka 2 km severně od města, na opačné straně údolí).































Panský pivovar v Odrách (kresba z uvedené publikace)


V roce 1764 začal hrabě Johann Karl Gotlieb Lichnovský šenkovat své pivo v zámecké hospodě v Odrách (v chalupě u zámecké brány) a rovněž vrchnostenský mok v sudech nabízel ve městě k prodeji navzdory všem předchozím soudním rozhodnutím a smlouvám. Téhož roku měšťané vybrali dva „dohlížitele“, kteří měli kontrolovat správnou míru načepovaného piva, v opačném případě měli pivo zabavit a odvézt k purkmistrovi. Hospodský, jež šidil na míře moku, měl být pokutován. Oderští měšťané rovněž stavěli hlídky, které měly hlídat neoprávněný dovoz piva na „území měšťanů“.

V roce 1765 se hrabě rozhodl při frekventované cestě do Hranic vystavit novou osadu Emauzy (Emaus - 2 km jižně od města) včetně výhodně položeného hostince. Měšťané žádali zámeckého pána, aby od tohoto kroku ustoupil, že tím utrpí odbyt měšťanského piva v blízkých Hynčicích. Feudál v únoru 1766 měšťanům v dopise odmítl, že by nemohl zakládat hostince v nově budovaných osadách. Přesto však stavbu hospody v Emauzích pozastavil. Hrabě rovněž přislíbil uzavřít výčep vrchnostenského piva v zámeckém areálu, ale svá práva na hostince v Nové Vsi (Neudörf - osada vzniklá na levém břehu řeky naproti vesnice Loučky), Vítovce a Malé Straně (osada přiléhající k městu na druhém, levém břehu řeky) bránil.

Měšťané se stížností na hostinec ve třech zmíněných lokalitách neuspěli v roce 1769 u Zemského ani Nejvyššího soudu. Poddaným z vesnic „panského obvodu“ nebylo zakazováno chodit do jiných hospod, pivo se nicméně nesmělo mezi vesnicemi přenášet.

V roce 1770 hrabě domky vystavené v zámeckých zahradách, u Zámeckého mlýna a na Malé Straně zahrnul do jedné osady s názvem Neumark.

Hrabě zřídil nové panské hostince – u dvora a při cestě do Fulneku. Tím klesl odbyt měšťanského piva až na jednu třetinu. Situace oderského měšťanského pivovarnictví začala být kritická. Šenkovní měšťané proto vyslali v říjnu 1770 k císaři delegaci se stížností. Císařský úřad měšťany odmítl s odkazem na předešlá rozhodnutí soudu. Padla tím poslední šance měšťanů zastavit rozpínavost vrchnostenského piva.


Prameny:
Dějiny města a soudního okresu Odry, Anton Rolleder, 1903 (překlad z roku 2002)

Poděkování Historicko-vlastivědnému spolku v Odrách za pomoc