Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 7.

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 03. 12. 2012


V roce 1792 bylo oderské panství prodáno říšské hraběnce Marii Terezii Schlabrendorfové. Po smrti hraběnky v říjnu 1830 se panství dostalo do rukou její dcery Charlotty, provdané za lankraběte Josefa z Fűrstenberku.







Dne 1. listopadu 1781 vydal Josef II. patent o zrušení nevolnictví a převodu majetku na poddané. V dubnu 1788 převzal oderské panství Karel kníže Lichnovský.

V 90.letech 18.století došlo ke změnám daňového systému. Městská obec tehdy ročně platila právovárečnou a šenkovní daň ve výši 175 zlatých 50 krejcarů, daň z piva 417 zlatých 36 krejcarů. Pivní groš se platil z každé osminky prodaného piva ve výši 12 krejcarů. Což dělalo za rok zhruba 464 zlatých.

V roce 1792 bylo oderské panství prodáno říšské hraběnce Marii Terezii Schlabrendorfové. Ta však v městě příliš často nepobývala. V Odrách tehdy žilo asi 2 200 obyvatel.

Evropu v dalších letech sužovaly napoleonské války. Po bitvě u Slavkova v prosinci 1805 byl Odrách zřízen hlavní polní špitál. Do zámku a měšťanských domů byly ubytovány stovky zraněných. Situace vedla k nárůstu cen potravin – máz piva stál 5 krejcarů.

Po smrti hraběnky v říjnu 1830 se panství dostalo do rukou její dcery Charlotty, provdané za lankraběte Josefa z Fűrstenberku. Podle vrchnostenského vyúčtování důchodnímu úřadu z roku 1848 měli majitelé panství 75 zlatých poplatek z výčepu od šenkýřů z Emauz, Hvězdové a Vítovky a 300 zlatých byla reluice z mýta na slad.

Přímo z panského pivovaru byly výnosy:
770 zlatých 40 kr.za odebrané pivo od mankovického rychtáře
262 zl.20 kr. za pivo od mankovického šenkýře
208 zl. od hostinského z Horního Vražného
458 zl. za pivo od šenkýře z Emauz
581 zl.50 kr.z hostince v oboře
522 zl.za odebrané pivo od hospodského ze Slepičího dvora
297 zl. za pivo z Dobešova
208 zl. za odebrané pivo z Veselí
776 zl.30 kr. od různých nepravidelných odběratelů zámeckého piva

Za prodeje mláta se v tom roce utržilo 175 zl. Za odběr deputátního piva bylo vrchnosti zaplaceno 2 106 zl.15 kr. Celkem tedy byly z pivovaru příjmy 6 372 zl. 35 kr.

Jako výdaje na provoz panského pivovaru bylo zaznamenáno:
1 496 zl.15 kr. spotřební daň
300 zl. 45 kr. mzdy
2 823 zl.24 kr. ječmen
164 zl.45 kr. chmel
8 zl. 20 kr. smola
195 zl. tvrdé dřevo
412 zl. měkké dřevo
35 zl. mzdy nádeníkům
112 zl. 55 kr. bednářské práce
6 zl. 21 kr. kovářské práce
17 zl. 30 kr. odměny poslům
29 zl.20 kr. mimořádná vydání

Celkem v tom roce byly výdaje 5 601 zl. 33 kr.

Šenkovní měšťané byli v 18.století již pevně organizováni. Tak tomu bylo i v Odrách. Ze svých řad volil předsedu, jeho zástupce, dozorce nad přípravou sladu a piva. Byla dodržována psaná pravidla. Šenkovní měšťané trestali jakékoliv podvody při výčepu piva. Byl-li někdo dopaden při čepování pod míru, musel zaplatit pokutu do chudinské pokladny.

Oderští měšťané ještě na konci 18.století sice vařili ve společném pivovaru, který stával od 16.století vedle radnice, ale každý sám podle pořadí. To bylo tehdy určováno losem. Každý právovárečný měšťan si musel opatřit ječmen, chmel a dřevo, svou várku musel uložit do sklepa, prodat kvasnice a mláto.






































mapa Oder z roku 1817 - uprostřed náměstí vedle radnice budova starého měšťanského pivovaru (č.3), vpravo od zámku panský pivovar (č.19) (kresba z uvedené publikace)


Stávalo se však při jarmarcích a pobytu vojska, že poptávka po pivu v Odrách převyšovala navařené množství. V roce 1795 byla proto zavedena tzv.administrace. Ze zástupců obce a šenkovních měšťanů byl vytvořen městský pivovarní úřad, který řídil a dohlížel na jednotlivé várky měšťanů.

Počátkem 19.století značně stouply ceny surovin a následně i cena chmelového moku. V roce 1801 stál v Odrách máz piva 3 krejcary, roku 1811 již 30 krejcarů. Šenkovní měšťané se rozhodli ukončit poněkud chaotické nakupování ječmene jednotlivými měšťany a určili dva ze svého středu, kteří tuto činnost měli zajišťovat. Tím časem došlo ke snížení nákupních cen a pivo v Odrách zlevnilo. V roce 1813 se máz prodával za 4 krejcary. Roku 1817 piják pořídil máz za 10 krejcarů, v roce 1821 za 7.

Roku 1821 šenkovní měšťané najali nového sládka, který měl vařit kvalitní pivo každému měšťanu. Své dovednosti však neprokázal a byl záhy propuštěn.

Na počátku 19.století již bylo zrušeno čepování piva dle pořadí, tedy že určený měšťan směl provozovat výčep piva jen tak dlouho, pokud nespotřeboval vlastní pivo. Bylo v kompetenci právovárečného měšťanstva jmenovat 3-5 osob ze svého společenství, kteří se na výčep piva specializovali.



Prameny:
Dějiny města a soudního okresu Odry, Anton Rolleder, 1903 (překlad z roku 2002)

Poděkování Historicko-vlastivědnému spolku v Odrách za pomoc