Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Staňkova

Autor: Luděk Gasseldorfer <(at)>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 28. 10. 2011


„Staň a kov!“ – v současnosti bychom řekli: „Vstaň a kovej!“, tak se v místním podání vysvětluje název městečka Staňkov (3 045 obyvatel). Podle legendy jakýsi kníže nebo jiný pán přišel u svého koně o podkovu a v noci byl nucen vzbudit místního kováře, by kopytu zjednal nápravu. Další, pravdě bližší pověst praví o jistém Staňkovi, majiteli dvorce, po němž je město pojmenované. Možná, že to byl dávný vzdálený předek Davida, statkáře a pivovarníka z Prahy-Třebonic.






Staňkov, domorodci rovněž zvaný Stankovy nebo jen Stankov, leží těsně pod soutokem Radbuzy a Zubřiny, asi tak v půli cesty mezi Plzní a Domažlicemi. Prvně se připomíná roku 1233, kdy rytíři Witla a Prkosz ze Stancowicz sedí na hrádku Lacembok, asi kilometr východně. Město bylo dlouho Radbuzou dělené na Staňkov-město (vlevo od toku řeky) a Staňkov-ves (vpravo), díky čemuž při krajské reformě připadlo město pod Plzeňský kraj a ves pod kraj Klatovský - mezi lety 1749-1851. Ke sloučení obou částí došlo teprve v roce 1938 a statut města byl Staňkovu přiznán dokonce až v roce 1960.

V roce 1602 získávají měšťané (v části zvané Město, při silnici Plzeň-Domažlice) výsadu práva várečného na var dvou tehdy nejvíce vařených druhů piv – „starého“, ječmeného a „bílého“ pšeničného. Původní pivovar stál strategicky přímo pravděpodobně v bývalé staré radnici (dnes náměstí T. G. Masaryka 1) spolu s pivním šenkem, sladovnou a hvozdem. Po nějakém čase přestal zřejmě vyhovovat a byl přesunut někdy kolem roku 1840 do domu, kde se říká U Prášků (dnes Ulice 28. října 118). Obě budovy od sebe dělí necelých 100 metrů, blok domů a obě stojí hned u silnice, aby žízniví pocestní příliš nestrádali.

кредиты наличными кредит онлайн






































foto starého měšťanského pivovaru Staňkov


Doba a konec propinačního práva postavily před staňkovské měšťany dilema, co dál? V okolí bylo pivovarů dost a bylo třeba postavit moderní provoz, jinak var v místě bude skomírat, až zanikne. A tak se v roce 1872 ustavuje akciová společnost se 72 akcionáři z místa i z okolí a po úpisu necelých 50 000 tehdejší měny počne se stavět nový pivovar na okraji města, při výjezdu na Plzeň, nedaleko brodu přes řeku Radbuzu. Pivovar zahajuje provoz o rok později, ale již v roce 1875 akciová společnost zkrachuje a čerstvě dostavěný pivovar kupuje majitel horšovskotýnského panství Karel kníže Trauttmansdorff. Pivovar se tak z měšťanského stává vrchnostenským. Kníže a jeho ekonomové pak provedou hospodářskou rozvahu a zruší o několik let později pivovarnické provozy v sousedních Čečovicích (kolem roku 1890) a na dalším svém majetku, a sice v Hostouni (kolem r. 1885). Pivovar po většinu své existence produkuje výčepní světlé pivo, dále světlý a tmavý ležák, zvaný Staňkovský kozel a v okolí se rve o místo na slunci nejen se stodským, ale třeba i se vzdálenějším pivovarem koutským.

Roku 1908 je pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který zajišťuje přísun vynikající měkké vody, kvůli níž se staňkovské pivo některým méně zkušeným pijanům a ochutnávačům pletlo i s pivem plzeňským. Vodovod používalo později i samotné město, až do 90. let 20. století. Za Velké války, jak se svého času zvala první světová, se jako suroviny používaly čirok nebo cukrovka a cena piva vlivem okolností vzrostla z 24 haléřů na čtyřnásobek, navíc pivo bylo na příděl a čepováno po omezenou dobu.








































foto nového měšťanského-panského pivovaru Staňkov


Majitelé po válce, již za první republiky, prodali bývalé pole při pivovaru sokolské obci a ta zde v roce 1921 postavila sokolovnu. Na oplátku se sokolové zavázali, že na svých trachtacích, merendách a zábavách zde budou točiti pouze pivo místní, a to po dobu dvaceti let. Pivovar pak dosahoval výstavu okolo 40 tisíc hektolitrů, po 2. světové válce se rozmáchl až na 65 000 hl ročního výstavu, takže v historii jej dodnes předčily pouze všechny 4 průmyslové pivovary v Plzni, dále Starý Plzenec, Stod, Domažlice a Chodová Planá. Tím se ocitá Staňkov na hezkém 9. místě v pelotonu co do velikosti výstavu. Pivovar dával práci až 60 lidem, průběžně docházelo k modernizaci a rošádám v majetkových vztazích teď už znárodněného podniku, když spadal střídavě pod Západočeské pivovary, pak Plzeňské a pak opět Západočeské. A když byl ke 100. výročí postavení nově kompletně obílen, nic nenasvědčovalo tomu, že se blíží jeho úplný konec. Ten přišel na konci roku 1978, kdy ve Staňkově skončilo vaření piva, podnik pak pracoval jako stáčírna a v roce 1980 byl zrušen.

Jsem rád, že i při tom smutku, který na mne dolehne, kdykoli jedu kolem, jsem mohl jako malej kluk na vánoce u dědy a babi a pak mnohokrát potají ze džbánku ochutnat světlou staňkovskou desítku a tmavou dvanáctku. Dnes tu lze ochutnat tak nejvýš doma vařené pivo, neboť i Staňkov je místem, kde se znovu, i když v malém, pivovaří.

Pivovar po svém zavření spadl do klína podniku Ovoce-zelenina, n.p., který zde měl sklady, poté se zde pěstovaly žampiony a nějaký čas zde fungovala v administrativní části prodejna starého nábytku z Německa s honosným názvem Antik. Od roku 2010 je pivovar na prodej za 12 milionů korun a jeho další osud je ve hvězdách. Plány, o nichž se po městě mluvilo ještě před několika lety, tedy malý pivovar ala Kout na Šumavě v prostorách bývalého, jsou již s určitostí passé.

Obcházím bývalé budovy ze všech stran – dnes zde nikdo není, prodejna nábytku je už zrušená, a tak je zamčeno a není možné se poflakovat ani po dvoře za plotem – a po chvíli vyrážím směrem k Čečovicím.

Staňkov vůbec vzpomíná na lepší časy – větší místní zaměstnavatelé jako Kreysova cihelna: zrušená, keramička – zrušená. Nádražní hospůdka – zrušená, už asi 15 let. Ale jak se mi povedlo zjistit, stanice, kde se větví vlaky na Domažlice a Poběžovice, a kde málem začínala i příčná lokálka do Přeštic (zůstalo jen u plánů), by od ledna 2012 mohla trochu ožít, neb se zde plánuje znovuotevření hostince a točení koutského a chodovoplánského piva stejným provozovatelem jako na nádražce v Domažlicích.








































foto místa, kde stával pivovar Čečovice


Přesunuju se kolem letiště, kde zrovna probíhá letecký den, k Čečovicím, jak už jsem zmínil. Oblohu okupují četní parašutisté, je tedy záhodno dávat pozor, aby mi nějaký méně zkušený paragán nepřistál vzduchem plavmo na zádech.

Projdu lesem, potkávám pána se sekyrou, který čeká na syna a který má v plánu jít do lesa na dřevo. Jeho postojem a kýváním si vybavím epizodu Studna z případů majora Zemana, ale je to jen chvilkový pocit. Starý pán má o čečovickém pivovaru šajn – sice neví, kde přesně stál, což je obecný problém domorodců, ale aspoň ví, že k pivovaru patřily sklepy a kde dosud stojí.

Vcházím do vísky Čečovice (68 obyvatel) a kousek za dopravní značkou obec/konec obce spatřuji (ne poprvé) bývalý pivovarský sklep. Uvnitř je část zavalená sutí a nic zajímavého tam dále není, takže mířím k zámku uprostřed obce. Vedle něj vlevo, nad rybníkem, stával panský pivovar, o němž se vedla řeč v souvislosti se Staňkovem. Nikdo mi nebyl schopen lokaci pivovaru bezpečně určit, ale staré mapy a intuice mi prozradily, kde pivovar stával. Ostatně je tam dosud příjezdová cesta, která dispozičně nepasuje k novodobě přistavěné bytovce. Po chvíli hledání vidím v trávě kameny, které zbyly z bývalého pivovaru.

První zmínku o obci najdeme v historických pramenech v roce 1355 a majiteli panství byli mimo jiných třeba Lobkowiczové nebo Rožmberkové či rod z Velhartic. Na místě zpustlé tvrze byl na přelomu 17. a 18. století postupně ve 3 etapách postaven zámek ve tvaru písmene U. Již předtím, ve zprávě z roku 1587 se můžeme dočíst o souboru budov okolo tehdejší tvrze – dvoru s ovčínem, chmelnici se štěpnicí a pivovaru se sladovnou, vše nad rybníkem. Pivovar vařil zhruba do roku 1890 a za jeho zánikem, jak jsem zmínil, je rozhodnutí knížete Trauttmansdorffa o centralizaci pivovarských provozů na svých statcích do Staňkova. Pivovar ve svém závěru před uzavřením vystavil solidních 15 350 hektolitrů piva.

Pivovar byl na přelomu 19. a 20. století zbořen a dnes po něm není památky. Aspoň vedlejší zámek se po létech chátrání a využití sklepů jako garáží a skladů harampádí dává díky Českému svazu ochránců památek – Klubu Ladislava Lábka z Plzně pomalu, ale jistě do pořádku.








































foto pivovaru Puclice


Posledním pivovarem, velikostí výstavu spíše minipivovarem, je bývalý pivovar v obci Puclice (240 obyvatel). Pro někoho možná legrační název je odvozen od lidí buclatých, tedy puclíků, alespoň tak se to traduje v místním podání. Puclice ležely na českoněmeckém jazykovém rozhraní. Za vsí byla za Protektorátu Čechy a Morava hranice s Říší, v níž už ležely po záboru třeba před chvílí navštívené Čečovice. Je to víska, která není v obecném povědomí jako Lidice, Ležáky a další. Pomník uprostřed návsi, kde se dříve nacházelo židovské ghetto, upomíná, že za 2. světové války v koncentračních táborech zahynulo několik desítek místních obyvatel. Pomníček padlých z předchozí války je pak u kapličky sv. Magdaleny.

Po této neveselé odbočce se vraťme k radostnějším věcem, třeba k pivovarnictví. Obec je v historických pramenech poprvé zmíněna poměrně pozdě, až roku 1379, pivovar pak byl činný již před rokem 1700, nebylo mu ale dopřáno dlouhého života, a tak již před rokem 1770 je veden jako zaniklý. S výstavem pouhých 10 hektolitrů. Je to číslo, kterému ale osobně příliš nevěřím. Tuto hodnotu vezmi, milý čtenáři, jako neověřenou. Pivovar byl umístěn v západní části panského dvora, německy Meierhofu, jak se lze přesvědčit ve stabilním katastru z r. 1837. Dnes budova sice stojí, ale slouží jako skladiště pro obyvatele sousední části, kde se trvale bydlí. Za pivovarem byly dříve 2 rybníky, napájené potokem Laškov, po nichž tu zbyl pouze pomístní název Na rybníkách. Ty už stabilní katastr z počátku 19. století nezaznamenává, rybníky nahradila louka a mokřad.

Odcházím od bývalého pivovaru ke své dřevěné chatě se zahradou, kterou mám na konci vsi směrem k Malému Malahovu a Doubravě a ty se můžeš, milý čtenáři, těšit na příští díl, který se bude odehrávat na Útersku a pak postupně směrem blíže ku Plzni.


Děkuji panu Holečkovi z Městského úřadu Staňkov za poskytnutí historické fotodokumentace pivovarů ve Staňkově.


další snímky starého měšťanského a nového měšťanského-panského pivovaru Staňkov >>>


další snímky místa, kde stával pivovar Čečovice >>>


další snímky pivovaru Puclice >>>