Okolí Sedlce - Prčice 1. díl – Pivovar Bolechovice (po 1704 – 1900)

Autor: Jiří Pertlík <(at)>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 23. 01. 2012


Je poslední zářijový týden roku 2011 a je nádherné počasí, nebe bez mráčků s pronikavě modrou oblohou a s letními teplotami. A tak mi to nedá a vyrážím na průzkum pivovaru nacházejícího se kousek od cílového městečka pochodu Praha – Prčice, do malé obce Bolechovice.





Vyrážíme s kamarádem na kole, abychom načerpali energii před zimou. Do obce Bolechovice přijíždíme od Jesenice z jihozápadu. Nejdřív si hned u hlavní silnice všímáme vjezdové brány do pivovaru, ale i do celého komplexu statku a zámku. Brána vypadá dosti zchátrale a omítka z velké části již opadala. Půlkruhový vjezd má z bočních stran již vydatně opadané cihlové zdivo od projíždějících aut. Od brány navazuje dlouhý komplex budov, který vede podél silnice v délce 200 metrů do dlouhé pravotočivé zatáčky. Jak to tak bývá, budovy jsou postaveny kombinovaně z kamenů a z cihel.









































Někdy člověk až žasne, když vidí budovu bez omítek, jak se mezi kamenné zdivo dá šikovně zakomponovat pár cihel na vyrovnání. Budovy jsou dosti zchátralé a neudržované, okna vymlácená a dveře na dosti místech neexistující. Kdo tady hospodaří, se nedá pořádně určit, pravděpodobně malý zemědělec, který venku uskladňuje řepu pod přistavěným přístřeškem, který navazuje na střechu jedné z budov. Na jižní straně stojí ještě jedna budova, která je nejzachovalejší , a byly na ní provedeny stavební práce. Má rovněž novou střechu. Jedná se o starou stodolu. Po obou stranách vidím tři vjezdy s velkými vraty, jeden z nich je po obou stranách zazděný. V už zmíněném 200 metrů dlouhém komplexu se zhruba v polovičce nachází dominanta pivovaru později lihovaru, cihlový osmiboký komín. Jelikož už nevystupuje z žádné budovy, je detailně vidět jeho čtvercová základna o stranách 2 metry na 2 metry. Základna komína je asi 3 metry vysoká a je ukončena okrasnou cihlovou římsičkou. Jak se tak na komín dívám, zamýšlím se, kolik tak mohl spolknout cihel k výstavbě. Číslo by bylo asi zajímavé.









































Napravo od komína pokračuje další budova, v současnosti totální paskvil. Několik kleneb je zazděných a naopak jiná místa zase byla vybourána a tam vestavěna okna a dveře s vyčnívající železnou traverzou. Poslední z budov je nejdelší a napočítal jsem nejvíce vrat. Celkem jich bylo devět, z toho sedm jich je zazděných a dvoje jsou ještě funkční. Vrata o rozměrech cca tři metry na šířku a pět metrů na výšku jsou vyrobena pouze z prken. Jak jsem již zmiňoval, 200 metrů dlouhý komplex čítá celkem 6 budov. Na konci se nachází rovněž další vjezdová brána, která je na krajích zesílena masivnějším zdivem a na vršcích spatříme okrasné betonové koule. I tato brána spojuje cestu k zámku. Po dobu mého průzkumu jsem nenarazil na jedinou osobu, a tak jsem se mohl procházet prakticky kdekoliv. Objekt není nijak oplocen a propojuje se se zámkem a i se zámeckým rybníkem, který se rozprostírá v jižní části. Ani o něj se nijak zvlášť nepečuje, jelikož je dosti zanesen žabincem. Zámek by si rovněž zasloužil rekonstrukci, ale je aspoň dobře zabezpečen proti vandalům a okolí je na první pohled znatelně udržované. Na závěr přikládám ještě pár vět novodobé historie, které jsem čerpal z www. wikipedie .cz

Zámek v 18. – 20. století měnil velmi často své majitele. Do historie panství významněji vstupuje až v r. 1882 císařský rada Emanuel Kallberg, velkoobchodník s chmelem a držitel zámku Radič, který přistavěl k zámku zadní křídlo s vápencovým schodištěm neseným masivním zděným válcovým sloupem.









































Slohově byla přístavba začleněna k zámku, tak jako i pozdější drobný přístavek s toaletami. Od této doby pozdně barokní zámek nabyl současné podoby. Koncem 19. století ( 1889 – 1890 ) Emanuel Kallberg ještě postavil na severní straně zámecké zahradě pro hosty ve stylu italizující vily. K zámku také patřil soubor staveb bývalého velkostatku různého stáří. Velkostatek obnášel 192 ha, z toho 77 ha lesa. Bývalý pivovar byl založen okolo roku 1780, později přestavěn na lihovar, výroba zanikla, ale zůstal v areálu objekt s charakteristickým komínem. Před zámkem je zámecký rybník, který pravděpodobně již sloužil v době tvrze. U zámku je na ploše 0,8 ha park založený asi v polovině 18. století a je rozdělený na několik částí. V parku je několik drobných plastik M. B. Brauna. Na společné ose zámku a kaple je i přímá cesta alejí starých dubů směřující na východ k bažantnici, která bývala parkově upravena. Bažantnice je souvislý les o výměře 2,4 ha, se dvěma rybníčky, jemuž vyniká obrovský dub, v jehož kůře jsou patrny heraldické řezby. Zámek je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti.