Právovárečné domy v Kadani

Autor: Jaroslav Štofko <(at)>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 15. 09. 2012


Trhová osada Kadaň byla založena někdy na přelomu 11. a 12.století. V sedmdesátých letech 12. století v kraji začal působit rytířský řád johanitů, jemuž český kníže Bedřich daroval listinou z 23. dubna 1186 i celou zmíněnou osadu. Právo várečné získala Kadaň v roce 1319.






Pivo bylo pro svou kalorickou hodnotu důležitou složkou jídelníčku našich předků. Základní složkou jeho výroby tvořil slad, zhotovovaný z pšenice (bílý slad) nebo ječmene (červený slad).

Sladování bylo samostatným řemeslným odvětvím. Dobře připravený slad ovlivňoval zásadním způsobem konečnou kvalitu nápoje a příprava sladu proto vyžadovala od sládků značné zkušenosti. Ve městech byli sládci sdruženi do cechů.



Výroba sladu nebyla až do novověku provázána přímo s pivovary. Slad představoval samostatnou komoditu, kterou si majitelé právovárečných domů kupovali od sládků. Až do novověku nesouvisela jeho výroba ve městech s pivovarskými prostorami a probíhala odděleně ve sladovnách. V Kadani 15. a 16. století existovalo téměř 30 sladoven. Vesměs šlo o samostatně stojící nebo alespoň v domovní dispozicí výrazně oddělené objekty. Většina z nich byla situovana na předměstích, a to především v pásu podél Ohře a Bystřického potoka. V dnešní Koželužské ulici a před Žateckou bránou stálo devět sladoven, v Říční ulici a před Vodní bránou dalších sedm a tři se nacházely v prostoru mezi Mikulovickou a Prunéřovskou bránou.








































Právovárečný dům č.p.79


Po semletí ve mlýně se sladový šrot transportoval do domu s právem várečným, kde se z něj v kádi s teplou vodou vyluhoval sladký extrakt (sladina) a scezením přes proutěné pletivo se oddělil od pevných zbytků (mláta). Vzniklý čistý roztok, zvaný mladina, se poté vařil s přísadami ve varných pánvích. Do takto uvařeného piva se přidaly kvasnice a vše se nechalo v chladné místnosti domu vykvasit. Po počátečním zakvašení se pivo stáčelo do ležáckých nádob (sudů), kde tři až šest dní kvasilo. Podle použitého sladu se pivo dělilo na bílé (pšeničné neboli mladé), které se na rozdíl od ječného (starého) piva většinou nenechávalo dlouho uležet. Výroba piva se tedy ve středověkých městech neobešla bez několikanásobného přesunu nemalého objemu materiálu: sladu a palivového dřeva do pivovaru, vody do vystírací kádě, vařeného piva do štoků, varné pánve, spilky a nakonec zakvašeného piva do sklepů měšťanských domů, kde dokvášelo.








































Právovárečný dům č.p.72


Města založená Královskou Korunou se honosila v zakládacích listinách značnými privilegii, včetně práva vařit pivo. Postupem času se však v nově vznikajících městech poddanských začalo pivo vařit také. Měšťané královských měst sledovali s nelibostí, jak je takové počínání připravuje o peníze. V roce 1493 například královské město Kadaň zažalovalo majitelé šumburského panství Felixe Opla z Fictumu, že nechal v Klášterci nad Ohří postavit pivovar, kde si vaří pivo místní obyvatelé. Svůj boj o monopol na vaření piva královské města nakonec počátkem 16. století prohrála.








































Právovárečný dům č.p.74


Ojedinělou raritu představoval v Kadani klášterní pivovar ve františkánském konventu 14 sv. Pomocníků, který pocházel z roku 1480. Nově zbudován byl v roce 1692. V roce 1888 byla provedena rekonstrukce sladovny. V roce 1891 byla výroba piva zastavena a později byl pivovar zrušen. Jeho zbytky byly zbořeny roku 1909.

Konec 18.století byla doba, kdy výroba piva v právovárečných domech narazila na ekonomické a technologické hranice. V Kadani byly proto v roce 1790 zrušeny čtyři dosavadní varny piva a vznikl nový Městský pivovar.


Galerie právovárečných domů v Kadani >>>