Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 9.

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 10. 09. 2013


Lantkranběnka Charlotta von Fürstenberk vlastnila oderské panství do 31.října 1864, tehdy majetek přešel na její sestru hraběnku Evelinu Sickingen-Hohenburg. Ta dne 19.března 1868 odevzdala panství do vlastnictví svému synovi Franzi hraběti von Sickingen-Hohenburg.






Dne 7.září 1848 byl vydán patent o zrušení nuceného odběru piva. Vrchnostenský pivovar v té době zásoboval výčepy vesnic Mankovice, Vražné, Veselí a Dobešov, dále Slepičí dvůr a osadu Emauzy. Sládkem tehdy byl Filip Kreitner.








































přestavěné budovy bývalého panského pivovaru


Provoz zámeckého pivovaru tehdy řídila Správa panských statků a její ředitel musel konstatovat, že prodej panského piva nepřináší žádný zisk. Po vydání zmíněného patentu se rozhodl rozšířit odbyt moku o nové výčepy u pivovaru a ve Skalním sklepě. Po stížnosti oderských měšťanů Okresní hejtmanství uvědomilo správu statků, že bez povolení nemá právo zakládat ve městě nové výčepy, navíc že nehodlá vydávat nová povolení vzhledem k tomu, že stávající počet hostinců odpovídá potřebě Oder. (Povolení k provozování hostinské živnosti v té době mohly získat pouze fyzické osoby a jen muži.) Ředitel statků Franz Thinelt se neúspěšně pokoušel proti rozhodnutí odvolat.

V souvislosti s patentem z roku 1848 odmítali rychtáři v kraji odebírat pivo pro výčepy od své vrchnosti. Ministerským rozhodnutím z 27.6.1849 bylo stanoveno, že volný výběr dodavatele piva mají pouze ti šenkýři, kteří nejsou k povinnému odběru vázáni individuálními smlouvami s vlastníky propinačního práva. V oderském okresu se rychtáři z vesnic, kam se vozilo pivo z Měšťanského pivovaru, vzepřeli proti nucenému odběru a začali šenkovat pivo panské. Následovalo období vleklých sporů, ve kterých oderští měšťané nebyli příliš úspěšní.

V roce 1859 správce Měšťanského pivovaru Libor Heymann podal žalobu, že vrchnostenský sládek Filip Kreitner provozuje ve svém bytě výčep piva. Výsledkem byla pokuta 25 zlatých.

V roce 1871 rozšířili měšťané lednici v části na valech ve městě.

Šenkovní měšťané v roce 1832 pivovar pronajali za 5 000 zl. Antonu Šebestovi na 3 roky a poté jej opět vzali do vlastní režie. V roce 1843 pronajali pivovar Mosesovi Mandowskému za 11 000 zl. na 6 let. Ten však rozvázal smlouvu již po čtvrt roce.



Od roku 1859 byl pivovar opět pronajímán:

1859-1864 Markus Fried za 2 850 zl.
1864-1866 Johann Putz za 1 450 zl.
1867-1869 Salomon Fried za 1 200 zl.
1870-1886 Norbert Göttlicher za 800 zl.

Časté výměny provozovatelů měly samozřejmě na hospodářskou situaci podniku neblahé následky. Výnosy byly bezhlavě rozdělovány, neinvestovalo se do obnovy technologie, netvořil se rezervní fond. Při účetní závěrce roku 1864 již bylo konstatováno, že pivovar „ jde vstříc smutné budoucnosti“. Příjmy z nájmu podniku šly na úroky z půjček, které souvisely s právními spory právovárečníků, na udržování budov a na placení daní. Čistý výnos neexistoval.

Další ranou pro oderské měšťanské pivovarnictví bylo zrušení propinačního práva dne 23.května 1869.

Technologie pivovaru a sladovny značně zastarávaly. Nenašel se žádný z nájemců, jež by chtěl do provozu investovat, upadávající výroba a prodej piva opět rozdmýchat. Vůle a podnikavost však chyběla i mezi právovárečníky.








































místo, kde stával měšťanský pivovar


Z těchto důvodů dne 12.listopadu 1881 šenkovní měšťané prodali pivovar (č.118 v Horské ulici) a sladovnu (č.84) se vším pivovarnickým a sladovnickým příslušenstvím včetně práva várečného za 9 000 zl. Johannu Ulrichovi. Oderští právováreční měšťané tak přestali existovat.

Rodina Ulrichových poté pivovar vlastnila do roku 1913, kdy varny definitivně vyhasly. Provoz na počátku 20.století nepřekročil hranici 5 000 hl vyrobeného chmelového moku ročně. Objekt byl posléze zbourán. Z Měšťanského pivovaru dnes zbyly pouze sklepy.

Ani oderské vrchnosti se podnikání v pivovarnictví příliš nedařilo. Dne 30.září 1889 byl panský pivovar prodán Salomonu a Rose Friedovým za 30 000 zl. Výroba byla zastavena v roce 1938, neboť majitelé židovského původu raději odešli z obsazeného území do Protektorátu.


Prameny:
Dějiny města a soudního okresu Odry, Anton Rolleder, 1903 (překlad z roku 2002)

Poděkování Historicko-vlastivědnému spolku v Odrách za pomoc




Čtěte také:
Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 1.
Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 2.
Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 3.