Pivovarská chasa 3.

Autor: Marek Kodeda <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Historie pivovarnictví, Vydáno dne: 29. 06. 2013


Ve starých pivovarských provozech hrály zásadní roli ženy. S postupem času se ženský element z pivovarnictví víceméně vytratil a v pivovarech se vykrystalizovaly specificky zaměřené profese.








V pivovarech 17.století byl hlavní osobou tzv.mistr pivovar (tedy sládek). Měl k ruce chasu - mládka a obyčejně dva pomocníky. Všechno ostatní obstarávaly ženy. Nosívaly horké pivo do kádí (nosičky piv), dopravovaly vodu do pivovaru, opatřovaly úklid, myly kádě a ostatní pivovarské náčiní, čistily sudy před naplněním (sudomyjky). Právě ženy nejčastěji i pivo šenkovaly, protože muži se museli věnovat svým řemeslům a živnostem.

Pomahači byli placeni od várky, v pivovaru nebyli stále, přicházeli v den várek nebo k jiným pracím.

V 19.století se chasa řídila služebním řádem vyvěšeným každému k nahlédnutí ve varně. Podle tohoto služebního řádu se chasa rozdělovala dle svého služebního zaměstnání na sladáky, vařiče piva a chasníky pro sklepy, pak bednáře a pomahače.



Samozřejmostí na přelomu 19. a 20.století bylo deputátní pivo a strava pro chasu. V prosperujících pivovarech zaměstnanci dostávali také příděly uhlí a pracovní oděvy, někde jim bylo dokonce placeno pojištění na stáří.

Na počátku 20.století byly ve větších pivovarech vypracovány pracovní řády pro chasu a dělnictvo. Upravovaly postup při přijetí do práce, podmínky práce mladistvých (do 16 let) a žen, pracovní dobu, výplatu mzdy, postup při nemoci či úrazu, povinnosti při údržbě strojů a nářadí, možnosti ukončení pracovního poměru. Souviselo to se stále rostoucím odborovým hnutím.

Dělnictvo bylo v průmyslových pivovarech počátku 20.století roztříděno do šesti skupin: Sladovničtí (slaďáci, hvozdové, vařiči, spíleční a sklepníci), Bednáři, Strojníci, Topiči, Kočí a Pomahači (nádeníci).

V čele podniku stal správce (či ředitel), toho jmenoval přímo vlastník nebo správní rada v případě společnosti. Sládek byl považován za vedoucího výroby. Správce většinou bydlel stejně jako sládek v areálu pivovaru.

V období první Československé republiky se počet zaměstnanců ve středně velkých pivovarech se sladovnami navyšoval. V administrativě se objevují pozice ředitele, správce, účetního, popř.mladého praktikanta. Mezi technickými pracovníky vévodil samozřejmě sládek, poté tu byl podsládek, nadsladovní, kontrolor sklepů a mistři s předáky (spíleční, vařiči, sklepmistři). Dále tu pracovalo několik sladovníků, bednářů, strojníků. V pivovarech byli zaměstnáni řidiči, kovář, kolář, několik kočích (podle počtu koňů), domovník a ponocný (noční hlídač).

Šalanda byla místnost, v níž se pivovarská chasa v době odpočinku scházela a kde po dobu svého pracovního poměru přebývala. Svobodným dělníkům sloužila obyčejně za byt vůbec, ženatým za útulek k odpočinku při vykonávání pracovních úkolů. Podle toho také šalanda byla umístěna a zařízena. Nacházela se nejčastěji v samém sousedství jednotlivých technologických zařízení pivovaru a byla mnohdy přístupná buď přímo z nich nebo z chodby, která s nimi přímo souvisela. Zařízení šalandy bylo prosté, ale účelné. Nalezli jste tu sporák, na němž si mohla pivovarská chasa přinesené pokrmy ohřát, veliký stůl uprostřed místnosti a přiměřený počet prkenných lůžek, mnohdy i v patře nad sebou (tzv. palandy), žlab k mytí a skříně na oblečení a úložné truhly.

V prvních desetiletích 20.století byly zrušeny klasické šalandy a místo nich zřízeny moderní místnosti k mytí, převlékání a jídlu.



Pozn.: Úvodní historický snímek je z archivu Klubu za historickou Polnou.



Čtěte také:
Pivovarská chasa 1.
Pivovarská chasa 2.