Pivní poznámky z léta 2013 - pivovary pod Lysou horou

Autor: Nemoderní pivař <(at)>, Téma: Pivní toulky, Vydáno dne: 19. 07. 2013


Ačkoliv Lysá hora byla toho dne zabalena do neprodyšného obalu mraků, pivo uvařené v údolí pod ní, chutnalo.









Frýdlant nad Ostravicí a okolní podbeskydské vesnice v posledních letech zažívají rozkvět díky „náplavce“ bohatších lidí z měst ostravské aglomerace. Oblast je snadno dostupná čtyřproudovou komunikací. S tím pochopitelně souvisel i nárůst počtu restauračních zařízení ve zdejších obcích.

Je samozřejmé, že celorepublikový trend budování minipivovarů nemohl minout tento beskydský kraj.

Ve Frýdlantu se v roce 2013 vařilo pivo na dvou místech. Kromě velmi malého pivovárku v penzionu Letohrádek, to bylo v rekonstruovaném hotelu Beskyd.

Tzv. Pivo z Letohrádku jsem měl příležitost ochutnat před léty, kdy se tmavý ležák točil do bílých keramických půllitrů s uchem.

Dnes mě daleko více zajímal Podhorský pivovar stojící v samotném centru Frýdlantu.

Hory byly zahaleny v mracích, když jsme procházeli uličkami města rozrůstajícího se mezi masivy Lysé hory (1 323 m.n.m.) a Ondřejníku.(964 m.n.m.)

Do cesty se nám naproti obchodní samoobsluhy Albert připletla zdejší pivotéka. Neodolali jsme a nakoukli dovnitř. Celkem běžná nabídka lahvových piv mě nijak neoslnila, nic mě nepřekvapilo. Jen ze slušnosti kupuji několik vzorků. Musím ale připustit, že jsem už tak trochu pivně rozmlsaný.

Jen pár kroků odtud dojdete na poklidné frýdlantské náměstí. V jeho spodní části stojí budova hotelu a restaurace Beskyd, v útrobách kterého se nachází technologie Podhorského pivovaru.









































Provoz byl slavnostně otevřen dne 3. května 2013.

Udělal jsem v rychlosti několik fotografií exteriérů a rychle jsme hladoví a žízniví vešli dovnitř.

Interiér restaurace je rozčleněn do několika místností, v jedné nevelké, hned vedle výčepu, je umístěna dvounádobová varna (mosaz, 500 litrů pochází z minipivovaru v Lipníku nad Bečvou). Restaurační prostory doplňuje velké zastřešená zahrádka.









































Sortiment Podhorského pivovaru je stálý – světlá jedenáctka a polotmavá třináctka za cenově přijatelných 23 a 26 Korun českých.

Dle servírky žádná speciální piva ani změnu sortimentu v plánu nemají.

Kromě Podhorského piva zde čepují i chmelový mok z Nošovic, jehož logo bohužel na budově vévodí.









































Usměvavá šenkýřka piva přinesla v půllitrech s logem „usměvavé šenkýřky“, tácky na stolech byly pouze s emblémem boha Radegasta.

Ceny jídla taktéž velice sympatické. Brynzové halušky byly moc dobré.

Jedenáctka měla barvu do polotmava, chuťově skromnější. Nasládlá třináctka mně sice chutnala, nicméně taktéž nepřekročila minipivovarský průměr.





























































Celkově ve mně restaurace budila dojem slušné venkovské hospůdky.


Ač o městu Frýdlant nad Ostravicí se hovoří jako o vstupní bráně do Beskyd, pak obec Ostravice je již typické horské letovisko. Údolí chráněné Lysou horou a horou Smrk (1 248 m.n.m.) je poseto chatami, rodinnými domky, penziony, hotýlky…..

V rámci rozrůstající se infrastruktury zde v roce 2013 vznikl i minipivovar.









































Beskydský pivovárek se nachází nedaleko centra obce Ostravice – cca 400m od vlakového nádraží. Roční kapacita výroby je naplánovaná na cca 2000 – 2500 hl. Tedy nejde o klasický restaurační minipivovar, ale spíše o malý pivovar s pivnicí v místě. Na jaře roku 2013 se zdejší světlá Beskydská desítka a světlá Beskydská dvanáctka objevily v různých hostincích regionu a Ostravska. V pivotékách kraje byly také k vidění PET lahve s logem Beskydského pivovárku.

Od vlakového nádraží Ostravice pokračujete podél velmi frekventované silnice ve směru slovenské hranice a potom napravo zabočíte do bývalého průmyslo-skladového areálu. Musíte dokonce projít i vrátnicí, ve které se dnes točí zmrzlina.









































Samotný pivovar je vybudován rekonstrukcí bývalých výrobních prostor. Tvoří ho prostorná část technologická, pivnice a velká předzahrádka s výhledem na masiv Smrku.

Návštěvník jednoduše zařízené restaurace obdélníkového tvaru s těžkými dřevěnými stoly má „kontrolu“ nad děním u varny prostřednictvím velkého okna.









































Při naší návštěvě většina konzumentů seděla venku, stoly byly téměř zcela zaplněné. Vedle výčepu v lednici čekaly na příchozí PET lahve naplněné zdejším pivem. Všimnul jsem si, že na odbyt šly.









































Toho dne z píp Beskydského pivovárku tekly Beskydský ležák (27 Kč, alk.: 4,8 %), Zbuj vídeňský ležák (27 Kč, alk.: 4,8 %; dříve pod názvem Rubač, posléze krajově přejmenován) a speciál Beskydské hořké (32 Kč, alk.: 6,2 %). Světlou Beskydskou desítku prý teď přes léto z kapacitních důvodů nevyrábí. Prý je větší zájem o ležák.









































Jediný mok zde zdejšího sortimentu, který jsem ještě neměl příležitost ochutnat, byla čtrnáctka. Byl jsem velice mile překvapen, výtečné pivo ve stylu IPA.

Obsluha rychlá, prostředí příjemné, vše zde ještě vonělo novotou.

Popíjel jsem z těžkého skleněného půllitru Beskydské pivo, koukal z okna na zalesněné stráně ubíhající nahoru až někam do mraků a přemýšlel, kam všude mě ještě „pivní poznávání“ zavede.