Česká pivní válka v kinech

Autor: Filip Vrána <(at)>, Téma: O pivu, Vydáno dne: 30. 10. 2014



Česká pivní realita posledních let, tedy především souboj mezi produkcí velkopivovarů a lidmi, kteří si mezi pivy poctivě vybírají nebo ho zkoušejí také sami vařit, jde do kin.











Dokumentární film Česká pivní válka měl premiéru koncem října na festivalu v Jihlavě, největší oborové přehlídce v tuzemsku. Jeho režisérem je student FAMU Jan Látal, známý například dokumentem o politikovi Jiřím Paroubkovi.

Tématem nás v dokumentu provází tři postavy: známý pivovarský odborník, který po světě staví pivovary - Josef Krýsl, pivař Martin Jarošek (pivniagentura.cz) a jeden moravský zemědělec, který se rozhodl s vařením piva začít.

Hlavní je ale postava Martina Jaroška, který pivu zasvětil svůj život. Autor knihy Život na obou stranách výčepu ve filmu reprezentuje uvědomělého konzumenta, kterému není jedno, co pije. Vadí mu také, že se velké české pivovary dostaly do rukou nadnárodních koncernů. Režie jej staví do kontroverze, nejdříve s Plzeňských Prazdrojem a následně v sídle společnosti s mateřským koncernem SAB Miller. Jarošek ve filmu říká, že při prodeji Prazdroje jihoafrickému gigantovi "vypěnil". Piva velkých značek ostatně v dokumentu v jeho podání dostávají poměrně hanlivá přízviska. Zajímavý je kontakt Jaroška s koncernem v jeho sídle. Komunikace giganta je vyhýbavá, nikdo Jaroška v zádech s kamerou nakonec nepřijme. Hlavní postava filmu se proto setkává alespoň s jihoafrickými homebrewery, kteří svoje pivo musí vařit z produktů SAB Miller, který vlastní všechny farmy na slad v zemi.

Z tohoto pohledu ještě situace v Česku vypadá o poznání pozitivněji. Další postava dokumentu Josef Krýsl slibuje českou "pivní revoluci". Co tím přesně myslí, ale v dokumentu jasně nezazní. Krýsl je proslulý stavbou pivovarů v tuzemsku i zahraničí. Kamera jej provází v Bělorusku, kde ale sládek přiznává, že konkurenci nebude těžké převálcovat, protože tamní laťka není příliš vysoko.

Situaci v Česku ještě ilustruje postava bodrého moravského zemědělce, který s vařením piva podomácku začíná. První várku musí vylít, ta třetí je podle některých konzumentů už sice pitelná, ale horší než europiva.

Závěrem varování. Milovník zlatavého moku o dokumentu na jeho oblíbené téma rozhodně nemůže očekávat odpovědi na nějaké zásadnější otázky. Mladí čeští dokumentaristé k tématům podle mých zkušeností z posledních ročníků festivalu přistupují bez větší přípravy. S trochou vlastní sebereflexe tvrdím, že asi na úrovni průměrného dnešního novináře. Téma neobsahuje žádnou hlubší analýzu. Je to variace na oblíbené motivy vyprávěné příběhem tří postav. Pro odborníka tedy nepřinese žádné novinky. Chybí asi i to nejzásadnější, tedy je dnes Čechům jedno co za pivo pijí? Trochu se obávám, že většině stále ano.