Zvířata v názvech českých piv 3. aneb vlastivědně-zoologické putování severem, západem a jihem

Autor: administrator <raberia(at)centrum.cz>, Téma: Pivní toulky, Vydáno dne: 09. 11. 2014


Čeština je, co se týká slovní zásoby, velice pestrý a bohatý jazyk. Bohužel dnešní doba spíše směřuje k zobecňování, zkratkovitosti a používání anglických termínů. Jak je to s názvy českých piv ?








Druhou část cesty za názvy českých a moravských piv pocházejících z říše fauny jsme ukončili na břehu řeky Labe. Vydejme se nyní proti proudu největší české řeky, opustíme kuželovitě sopečné kopce Českého Středohoří, a v oblasti plné sadů a polí s vysokými štoky chmele navštívíme město Litoměřice.

Od počátku roku 2011 zde ochutnáte nefiltrované pivo v Minipivovaru Labuť. Název dostal po bývalém hotelu, ve sklepích kterého se technologie nachází.

Tyršovým mostem překonáme široký tok Labe a zamíříme k jihu. Mineme Říp, před metropolí přibrzdíme, naším cílem bude více na západ Kladno.

V objektu Restaurace U Konvalinků v Doberské ulici ve čtvrti Rozdělov v roce 2007 fungoval minipivovar s názvem Vorel, název měl podle svého majitele a provozovatele Miloše Vorlíčka. Dravý pták byl i ve znaku podniku. Roku 2009 však již byly místní varny studené.
Město naštěstí bez minipivovaru nezůstalo. Dne 13. listopadu 2009 proběhlo otevření minipivovaru ve Sportovní pivnici U Kozlíků v centru města hned na rohu náměstí Svobody. V logu sice siluetu rohatého zvířete rozpoznáte, názvy vařených piv pak spíše připomenou zdejší hornickou a hutnickou průmyslovou minulost.

Kousek nad Kladnem nemůžeme opomenout město Slaný. Od roku 2011 zde vaří „domácí“ pivo minipivovar Antoš. Jméno pivovaru bylo vybráno podle majitele historického domu z období před Bílou horou, který měl právo várečné. V sortimentu mají velice oblíbené, povedené a na degustacích hodnocené pivo Tlustý netopýr, což je žitná varianta typu IPA.

Pokračovat budeme na severozápad směrem k Ohři. Cestou k Lounům odbočíme k nevelké obci na úpatí lesnatého masivu Džbánu jménem Zichovec. Dne 29.9.2012 zde slavnostně otevřeli nové společenské centrum. Součástí je multifunkční sál s galerií a lezeckou stěnou, kaple, obecní úřad, penzion a především pivovar s restaurací. Názvy piv v Zichovci vařených jsou dravě ptačí. Sokolík je jedenáctistupňový světlý ležák, Moták je třináctistupňový tmavý ležák. Pro ty, kteří zoologii ignorovali, připomínám, že Moták pochop je dravý pták. Prémiový světlý ležák se jmenuje Krahulík, což je nařečné označení létajícího predátora Krahujce obecného. V prosinci 2013 v Zichovci čepovali i nakuřované pivo Raroh 13°.

Nezbývá než vyrazit k do nížinné oblasti kolem řeky Ohře k městům se starou pivovarnickou tradicí.

V listopadu 2010 byl v Žatci slavnostně otevřen Minipivovar U Orloje. Ve zdejším šenku můžete ochutnat i světlé pivo Žatecký samec 11°. Pivo s názvem Samec se prý vařilo v Žatci již ve 13. století. Na etiketě je vyobrazena hlava lva.

Proti toku řeky Ohře se vydáme Pokrušnohořím směrem západním, mineme Doupovské hory a navštívíme kraj Karlovarský.

Od konce srpna 2006 je v provozu ve Velkém Rybníku nedaleko Karlových Varů v restauraci U hastrmana pivovar. Osada leží na břehu stejnojmenné vodní plochy. V logu a na etiketách najdete kromě okatého hastrmánka také objemného sumce, ze kterého by měl rybář Jakub Vágner jistě radost.

Na počátku roku 2013 byla ruským kapitálem obnovena pivovarnická tradice v Kynšperku nad Ohří. Zdejší pivo dostalo jméno Kynšperský zajíc. Domovská pivovarská hospoda nese název Šenkovna u Zajíce. V logu pivovaru, které mi lehce připomíná státní znak bývalé SSSR, rozpoznáte kromě skákajícího zajíce i dva dvouocasé lvy.

To už jsme se dostali až k nejzápadnějším místům naší země. Teď už bude nutné pokračovat k jihovýchodu. Překonáme pohoří Slavkovský les a v pahorkatině pod Lesem Českým objevíme městečko Chodová Planá.

Rodinný pivovar v Chodové Plané byl vystavěn nad prastarými sklepy vytesanými v žulovém masivu, jejichž původ je spojován se vznikem zdejšího chodského hrádku. K té době se váže i pověst o pejsku Albim, který v blízkosti hrádku nalezl studánku s vydatným pramenem vody. Pes Albi je po staletí považován za dobrého ducha zdejších pivovarských sklepů. Proto jeho vyobrazení od pradávna zdobilo i znak místního sladovnického cechu. Podle starého pivovarského zvyku bylo ukončení práce ve sklepě vždy doprovázeno tradičním rituálem. Nejmladší učedník musel při odchodu připravit Albimu do misky žejdlík piva, aby, jak staří sládci věřili, jim dobrý duch skalních sklepů přinesl štěstí a ochránil jejich dílo. Psa Albiho, patrona pivovaru, jistě všichni známe z loga, etiket i tácků.

Podél státní hranice s Německem doputujeme Chodskem k šumavským kopcům.

Když navštívíte malou obec Srní, uprostřed překrásné přírody Šumavy, neopomeňte se zastavit v penzionu U Zlatého srnce, který je asi 1,5 km od obce v místní části Mechov. Penzion se nachází v lese na samotě, 200 metrů od silnice. V nově rekonstruované budově se kromě ubytovací kapacity nabízí také příjemné posezení v místní restauraci, kde vám nabídnou pivo z pivovaru, který byl vybudován ve sklepních prostorách penzionu. Jedenáctistupňové pivo pod názvem Zlatý srneček, dvanáctistupňové se jménem Zlatý srnec a tmavé čtrnáctistupňové jako Černý srnec.

V domečku u pekárny v horské obci Kvilda nalezne pivachtivý turista pivo místní výroby. Fauna okolních šumavských lesů se nabízela k použití pro názvy piv. Zdejší světlá 8° se jmenuje Osmerák, světlá 10° nese pojmenování Desaterák. 12° světlá je pochopitelně Dvanácterák. Zvířata se objevují i v názvech speciálních piv. V říjnu 2011 byl například nabízen šalvějový speciál Lišák. Uvařena byla také polotmavá 13° Divočák.

Nyní opustíme šumavské hvozdy a sejdeme dolů do města Českých Budějovic, kde také pouť zakončíme.

V centru jihočeské metropole sídlí Minipivovar Beeranek. Budova je součástí zadního traktu historického měšťanského domu stojícího přímo na náměstí Přemysla Otakara II. Ze znaku na vás kouká hlava rohatého domácího zvířete.

Čtěte také:
Zvířata v názvech českých piv 1.
Zvířata v názvech českých piv 2.