Pivovary činné kolem roku 1800 se vyznačovaly stavební nesourodostí, vývoj v technologii a následně ve stavebním a strojním uspořádání přineslo až následující století.

Voda ve skupenství pevném, tedy v podobě ledu, byla v 19.století neodmyslitelnou součástí jakékoliv pivovarské výroby.

Sokolovsko je další oblastí České republiky, která má zpracována knihu o historii zdejšího pivovarnictví. Publikaci s názvem Vaření piva v českých zemích & Zaniklé pivovary na Sokolovsku vydalo v nákladu 600 kusů místní nakladatelství Fornica a jejím autorem je 85letý pamětník, pan Jiří John.

V roce 1839 se dohodla většina právovárečných měšťanů v Plzni na vybudování společného pivovaru.

Domy prvních osadníků Nového Jičína získaly oproti později postaveným domům určitou výsadu, právo vaření a prodeje piva. Jsou tedy označovány jako „právovárečné“. Ve městě jich bylo celkem 45, z nich se nacházelo na náměstí 28 a zbývajících 17 bylo rozmístěno do sousedních ulic vycházejících z náměstí.

Vamberk je městečkem v podhůří Orlických hor. Rozprostírá se u říčky Zdobnice, která se vlévá kousek za obcí do Orlice. Na skalnatém ostrohu nad řekou byl již ve středověku hrádek Waldenberg, jehož název se v průběhu staletí zkomolil na současný.

Má cesta začíná Pražskou integrovanou dopravou. Vystupuji na stanici Kačerov metra linky „C“. Odtud mě čeká zhruba půlkilometrová cesta pěšky ulicí Michelskou. Je to dosti frekventovaná ulice, kterou protíná most Jižní spojky. Hned za tímto mostem se mi po pravé straně otevírá Hornokrčský pivovar.

Tak jako každé větší panství mělo pro svou potřebu vlastní pivovar, bouzovské panství mělo pivovary dva. Jeden stojí v nejstarší části Bouzova, v blízkosti nejstaršího kostela v regionu, Sv.Maří Magdalény, vzdáleného od hradu asi 1 km v lokalitě zvané „V Pivovaře“.

Vsi Vranové najdeme v historickém místopisu Moravy hned tři. Dvě z nich přitom dnes tvoří obec jedinou, a to Vranovou Lhotu, která vznikla spojením Vranové a (Vranové) Lhoty (dříve Nová Vranová) a dvou osad Hraniček a Jarovice. Obě historické vsi rozděluje říčka Třebůvka a leží na jedné z větví tzv. Trestenické stezky, která spojovala Moravu a Čechy. Dnes bychom jejich polohu spíše lokalizovali jako osady náležející do oblasti Moravskotřebovska případně Mohelnicka.

Sládek byl již od pivovarnické prehistorie hlavní osobou v každém pivovaru. Byl nazýván „starší mistr“ nebo „pan starý“.

Městečko Pozořice leží nedaleko Brna ve směru na Rousínov a Vyškov. Silueta pozořického kostela nanebevzetí Panny Marie je patrná při pohledu z dálnice na Olomouc severním směrem. Kraj má bohatou historii, vždyť stará pozořická pošta sehrála významnou úlohu v dobách bitvy u Slavkova, když je připomínána jako místo přechodného pobytu francouzského císaře Napoleona Bonaparta.

Česká národní banka vydala dne 8. října 2008 do oběhu šestou zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví, která znázorňuje pivovar v Plzni.

Klášterní a jiné církevní pivovary sehrály významnou roli ve vývoji českého pivovarnictví.

Velké Opatovice svou historií spadají patrně již do 13. století. Místní panství prostírající se na Malé Hané střídala řada majitelů. Mezi jinými to byli pánové z Kunštátu či Pernštejna. V roce 1529 postoupil Vojtěch z Pernštejna Opatovice Janu Černčickému z Kácova.

Málo kdo ví, že jeden z našich dnes již nefunkčních pivovarů, byl zobrazen na u nás používaném platidle.