Pivovar pravděpodobně vznikl po přestavbě hradu na renesanční zámek. Je již uváděn v urbáři z roku 1598. Během své historie byl ve vlastnictví rodu Trčků z Lípy a Colloredo-Mansfeldů. Po velkém požáru v roce 1811 byly opraveny a rekonstruovány hospodářské budovy, včetně pivovaru. Provoz vystavil maximálně 10 000 hektolitrů moku. Po zrušení v roce 1933 sloužil jako sklad pardubického piva. Bývalý pivovar v Opočně byl v roce 2002 navrácen Colloredo-Mansfeldům.

Roku 1868 začali právovárečníci z Dobrušky se stavbou moderního provozu v Křovické ulici. Nový pivovar začal vařit již na počátku roku 1870, ačkoliv stavební práce byly ukončeny až na podzim. Majitelem byla Právováreční společnost v Dobrušce. Výstav piva v posledních desetiletích 19.stol. dosahoval jen asi 4 500 hl za rok. Právovárečníci chtěli provoz prodat městu, ale nakonec pivovar v roce 1903 pronajali sládkovi Josefu Horynovi. Dne 1.10.1977 se podnik stává pouhým provozem pivovaru v Náchodě, pivo Primátor zde bylo od 80.let i stáčeno. Následně došlo k útlumu výroby a vařila se jen jedenáctka až do roku 1985, kdy byl provoz uzavřen. Pivovar dále sloužil jen jako stáčírna náchodského piva. V dubnu 1990 se stal pivovar opět samostatným podnikem a v květnu 1991 se začalo znovu vařit. Nicméně znovuobnovení pivovarské výroby v Dobrušce netrvalo dlouho. V říjnu 1995 byla pro ztrátovost výroba zastavena. Ve městě se v létě 2005 znovu pilo dvanáctistupňové pivo, které se zde podle originální receptury začalo po mnohaleté přestávce vařit.

Původně panský pivovar vznikl přestavbou zámku v údolí říčky Kněžny. Šlechta na konci 19.století přestala podnik provozovat ve vlastní režii. Dne 5. listopad 1903 byla založena akciová společnost "První akciový pivovar v RK". Majitel Podorlického pivovaru a sladovny Jan Mikš v roce 1920 provoz přestavěl a vybavil novými stroji. Podnik byl po roce 1948 znárodněn, ale pivo se zde vařilo až do roku 1962. V roce 2004 sloužily zachovalé budovy pivovaru k výrobě limonád. V roce 2008 tu byla dávná tradice výroby piva obnovena.

Třinecké pivo se vaří v areálu kotelny v katastru 11. městského obvodu Karpentná. Budova v minulosti sloužila jako azylový dům pro matky s dětmi a také jako kotelna pro sousední minisídliště. Poté ji koupila firma Remer, s. r. o., zabývající se výrobou oběhových čerpadel a vytápěcích systémů. Počítala zde s vybudováním ubytovny, ale jelikož je její jednatel příbuzným majitele hukvaldského minipivovaru, nebylo k myšlence, vařit zde vlastní pivo, daleko.

V budovách pod rýmařovským náměstím vařili právováreční měšťané pivo již na konci 16. století, ovšem v roce 1873 pivovar zanikl a sloužil pouze jako stáčírna hanušovického piva či jako sklad. Koncem ledna 1995 zde byla tradice výroby piva obnovena ve formě minipivovaru. Rýmařov o své pivo na jaře 2005 sice opět přišel, ale v polovině května 2008 se po třech letech pauzy znovu začalo pivo Excelent točit.

Počátek tradice pivovarnictví lze datovat již do doby založení města v rocek 1213. Dlouho byla výroba provozována po řadě majiteli právovarečných domů, jichž bylo ve městě 115. Výroba sladu byla soustředěna v roce 1771 do společné sladovny a v roce 1778 byl zřízen i pivovar. V roce 1948 byl provoz pivovaru zastaven a objekt použit pro jiné účely. V současné době z bývalého pivovaru zůstal komín a část budov, které slouží jako tržnice.

Koncem 19. století docházelo v Litovli, tehdy pod nadvládou německé části obyvatelstva, k národnímu uvědomování. Byly zakládány ryze moravské podniky. S tím souviselo i založení a otevření Rolnického akciového pivovaru se sladovnou. O výstavbě pivovaru bylo definitivně rozhodnuto 1. 2. 1892 na schůzi rolníků a 12. listopadu 1893 byl pivovar slavnostně vysvěcen a otevřen. Nový moderní provoz brzy zlikvidoval svého místního Měšťanského konkurenta.

V průběhu 18.století došli litovelští právováreční měšťané k závěru, že bude ekonomicky lepší, když budou vařit na jednom místě. V roce 1770 tak vznikl první společný pivovar se sladovnou v Šehrovní ulici. Ten na počátku 19.století přestal kapacitně stačit a tak se měšťané rozhodli v roce 1814 vybudovat provoz nový, na břehu ramene řeky Moravy, v blízkosti kostela sv.Marka. Právováreční měšťané zde vařili chmelový rok do roku 1912, kdy podnik podlehl konkurenčnímu tlaku Rolnického akciového pivovaru. Z původních budov dnes již prakticky nic nezbylo (snad jen pravé křídlo budovy), na místě stojí obytný dům.

Minipivovar byl oficiálně otevřen 9. března 2009. Nachází se ve zrekonstruované budově v blízkosti přerovského autobusového a vlakového nádraží.

Měšťanský pivovar daroval měšťanům Jindřich z Žerotína. V roce 1875 si tento pivovar pronajal sládek Josef Šilhavý. Dne 24.1.1888 ho pak koupil od měšťanů i se sladovnou za 51 637 zlatých a 13 krejcarů. Pivovar pak postupně začal rušit. Dnes tu jsou jen zbytky sklepů nad schody u ulice Spálenec.

Základní kámen Prvního moravského akciového pivovaru v Přerově byl položen v roce 1872 a za rok se již vařilo pivo. Pivovar byl vystavěn na 20 000 hl piva ročně a jeho akcionáři prokázali notnou odvahu, neboť v Přerově vařil již jeden celkem prosperující pivovar a jen v okrese dalších osm. Moderní pivovar prošel bouřlivým rozvojem a již v hospodářském roce 1903-1904 vystavil 108 000 hl. Dnes jsem provoz součástí skupiny PMS.

V roce 1878 postavil sládek Josef Šilhavý, nájemce přerovského Měšťanského pivovaru, na pravém břehu Bečvy nový pivovar. Ke sklepům a spilce u řeky přistavěl v roce 1892 další zcela moderní zařízení. V červnu 1938 byla dovařena v pivovaru poslední várka a v dubnu 1939 došlo k úřední likvidaci. Dnes již po budovách nezbylo nic a na jejich místě stojí restaurace Strojař a hotelový dům.

Sladovna dodávala slad v Lipníku nad Bečbou jak Prvnímu parostrojnímu (Rolnickému), tak i Měšťanskému (německému) pivovaru, který byl dokonce sladovně blíž než Rolnický pivovar.

Stavba prvního společného pivovaru olomouckých měšťanů začala v květnu 1714. Součástí areálu byla i sladovna. V roce 1758 během pruského obležení Olomouce budovy vyhořely, ale byly rychle obnoveny. Pivovar produkoval zhruba 10-20 tisíc hektolitrů piva ročně. Kapacitně však vzhledem k narůstající poptávce přestal stačit. Měšťané se rozhodli postavit v centru města druhý. Stavba proběhla v letech 1809-1811. Oba pivovary přestaly na konci 19.století vyhovovat požadavkům moderních technologií. V roce 1895 se právovárečné měšťanstvo rozhodlo postavit pivovar nový na Nové ulici. V témže roce ukončily činnost oba staré pivovary. Výstav nového podniku se pohyboval okolo 70 000 hl piva ročně. Z obou stávajících pivovarů byly zřízeny sladovny. V roce 1930 se podnik dostal do rukou Pozemkového ústavu v Olomouci a ten jej definitivně zrušil. Následovala přestavba na sladovnu.

Lukavec je nevelká vesnice ležící v zalesněném údolí nedaleko Fulneku. Lukavecký pivovar byl údajně založen už v roce 1663. Jeho majitelem v letech 1880-1907 byl Vilém Rattei, pak Josef Pelz starší v letech 1908-1930. Po otci byl majitelem až do konce Josef Pelz mladší. Provoz vyráběl průměrně 7 000 hektolitrů piva. Centrálním rozhodnutím byla výroba v roce 1947 ukončena. Zajímavostí byl pivovarský komín, na který se mnoho let vraceli čápi. Komín byl 16.dubna 2003 zcela zbourán.