Rukovětí k mému putování se stala především stať Milana Starce „Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska II. - Pivovary na Ostravsku“ (Práce a studie muzea Beskyd 2011,č. 23.). Mým cílem nebylo zmíněný obsáhlý text přepisovat do internetové podoby, chtěl jsem jen s jeho pomocí navštívit místa, kde dávní sládkové vařívali svá díla, chtěl jsem se pouze podívat do lokalit Ostravska, kde pivovarnictví otisklo svá historická razítka.

Ve 20.letech 19.století se měšťané v Odrách rozhodli k přestavbě radnice na náměstí, ke které byl od 16.století přistavěn pivovar.

V historických pivovarech se na výrobě chmelového moku podíleli také bečváři, bednáři, ledaři, nicméně hlavní osobou byl a stále zůstává i v současnosti sládek.

Obec Jindřichov leží na severozápadním okraji okresu Bruntál, na severu je ohraničena státní hranicí s Polskem. Jindřichov, německy Hennersdorf, byl založen olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku v rámci kolonizace Osoblažska někdy před rokem 1256.

Čas letí neúprosně dopředu a já se vydávám do akciového pivovaru po 17 letech od uzavření, kdy jej definitivně pohřbila Plzeň. Za oněch 17 let se toho opravdu hodně změnilo. Z Chebského pivovaru se toho opravdu pramálo dochovalo. Přesto si myslím, že ty nejkrásnější budovy byly naštěstí zachovány.

Skupina lidí, jež se specializovala na proces výroby chmelového moku, se profilovala z řad ostatních profesí v době, kdy právováreční měšťané už sami nestačili na své várky a začali si na práci najímat pomocníky.

V roce 1792 bylo oderské panství prodáno říšské hraběnce Marii Terezii Schlabrendorfové. Po smrti hraběnky v říjnu 1830 se panství dostalo do rukou její dcery Charlotty, provdané za lankraběte Josefa z Fűrstenberku.

Rukovětí k mému putování se stala především stať Milana Starce „Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska II. - Pivovary na Ostravsku“ (Práce a studie muzea Beskyd 2011,č. 23.). Mým cílem nebylo zmíněný obsáhlý text přepisovat do internetové podoby, chtěl jsem jen s jeho pomocí navštívit místa, kde dávní sládkové vařívali svá díla, chtěl jsem se pouze podívat do lokalit Ostravska, kde pivovarnictví otisklo svá historická razítka.

Dne 28. října v Brtnici proběhl křest publikace Filipa Vrány Brtnické pivovary. Měl jsem tu možnost přečíst si tento historický text mezi prvními.

Je krásný červnový den a já vyjíždím na prodloužený víkend do oblasti, která se nazývá Česká Kanada. Je to ráj pro cyklisty, kteří tady prožijí nádherné výlety po spoustě cyklotras. Nachází se tu i pivovar Český Rudolec katastrálně označený pod číslem 77.

Trhová osada Kadaň byla založena někdy na přelomu 11. a 12.století. V sedmdesátých letech 12. století v kraji začal působit rytířský řád johanitů, jemuž český kníže Bedřich daroval listinou z 23. dubna 1186 i celou zmíněnou osadu. Právo várečné získala Kadaň v roce 1319.

Toulky Českolipskem a Děčínskem nabízí pivovarskému fajnšmekrovi cesty krásnou krajinou, notně ale poznamenanou vysídlením původního německého obyvatelstva. Někdejší tradice jsou přervané desetiletími a historie jednotlivých míst se hledá stále obtížnějí. Příkladem je i Horní Police.

Když jsem poprvé měl tu možnost navštívit město Dačice, psal se rok 2007. A jelikož nebylo moc času, zastavil jsem se v panském pivovaru opravdu na skok. Tehdy jsem pořídil z přední strany od silnice pouhé dvě fotky. Pivovar se nacházel v dosti žalostném stavu. Přesto bylo u hvozdu k vidění lešení, a tak už tehdy jsem si řekl, že snad bude mít pivovar štěstí a dočká se rozsáhlé rekonstrukce. Dnes je to přesně pět let a dva měsíce, co se mi naskytla příležitost setkat se s pivovarem znovu.

Rukovětí k mému putování se stala především stať Milana Starce „Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska II. - Pivovary na Ostravsku“ (Práce a studie muzea Beskyd 2011,č. 23.). Mým cílem nebylo zmíněný obsáhlý text přepisovat do internetové podoby, chtěl jsem jen s jeho pomocí navštívit místa, kde dávní sládkové vařívali svá díla, chtěl jsem se pouze podívat do lokalit Ostravska, kde pivovarnictví otisklo svá historická razítka.

Hdo píl – humříl. Hdo nepíl – teký.
(chodské přísloví)