Hrad a později zámek v Hradci nad Moravicí byl v minulosti nejen významným strategickým sídlem a správním střediskem, ale oklopovalo jej rozsáhlé hospodářské zázemí. V neposlední řadě se v podhradí vařilo pivo.
V 16.století je doložen pivovar se sladovnou přímo v areálu hradu, pravděpodobně zde fungoval však mnohem dříve. V roce 1549 se již však píše o přestavbě pivovaru přímo pod zámeckým kopcem. Jeho založení patrně souviselo s výstavbou nového panského dvora jménem Stránka na břehu řeky Moravice. V té době došlo k přesunutí výroby piva ze zámeckého areálu, kde již pro podobný provoz nebylo místo, dolů přímo pod kopec pár desítek metrů od říčního koryta.
Poloha byla výhodná i z hlediska dostupnosti. Suroviny (dřevo, obilí, led) se již nemusely namáhavě tahat vysoko do zámeckého kopce, nýbrž vše potřebné bylo dopravováno nivní rovinou řeky. Nezanedbatelná byla i blízkost čisté vody z Moravice.
Do skalnatého úbočí zámeckého kopce byly vyhloubeny rozsáhlé sklepní prostory. V době třicetileté války (1618-1648) byla ve sklepeních zřízena mincovna, kde se razily falešné rakouské mince. Jako mincovní kov byla využita měď z pivovarských pánví porůznu zabavených.
K výrobě piva se areál vrátil až později. Zdejším mokem bylo zásobováno nejen osazenstvo zámku, ale i široké okolí. Poddaní i hospody na území hradeckého panství museli odebírat pivo právě ze zdejšího pivovaru.
O tom, jak vlastně pivovárek v Hradci-Podolí vypadal, nejsou přesné a věrohodné informace. Nejspíše šlo o velkou prostornou budovu ve tvaru obdélníku, se sedlovou střechou. Objekt byl jednopatrový. V prvním patře byl byt sládka, sušárna sladu, rozlehlá půda. Na dvoře byly stáje pro koně.
V roce 1825 založili opavští měšťané moderně vybavený pivovar. Jeho strojní zařízení vyrábělo velké množství kvalitního piva. Podnik postupně konkurenčně likvidoval nebo zkupoval a uzavíral menší pivovárky v okolí (například Rolnický pivovar Brumovice). Když odpadla povinnost obyvatel panství odebírat mok ze zámeckého pivovaru, odbyt poklesl a provoz přestal být pro knížecí rod Lichnovských ekonomický. Od poloviny 19.století začali Lichnovští pivovar pronajímat.
Hradecký ruční pivovárek však tlaku opavského průmyslově vyráběného piva neodolal a v 80.letech 19.století (snad 1882 či 1885) byl uzavřen. Knížata budovu i nadále pronajímali. Noví provozovatelé areál přebudovali na velkou restauraci se zahradním posezením a kuželnou. Ta se posléze stala centrem společenského života Hradce i oblíbeným výletním místem.
Hojně navštěvována hospůdka si zachovala svůj původní název – Fürst Lichnovsky´sche Brauerei. Tak je známá z dobových pohlednic. Nájemci těžili z příjmů, které oblíbený šenk u řeky přinášel, neinvestovali však nic do údržby budov. Areál se tak záhy dostal do havarijního stavu. Majitelé se rozhodli budovy v roce 1921 zbořit.
Jako vzpomínka na pivovar v Hradci nad Moravicí zbyly už jen původní pivovarské sklepy. Jsou rozděleny na tři části. Severní sklep je 9 metrů dlouhý, 5 metrů široký a 2,3 m vysoký. Střední sklep je dlouhý 26 m, široký 6 m a vysoký 4 m. Třetí část je zazděna. Za druhé světové války sloužily sklepy jako kryty. Později byly využívány jako sklady potravin.
fotogalerie pivovaru Hradec nad Moravicí
Prameny: Obecní úřad Hradec nad Moravicí
