Počátky osady sahají do 13.století, kdy na návrší na pravém břehu řeky Odry byl vybudován strážní hrad a vedle něj vyrostla obec. Prapůvodní osídlení místa však bylo daleko starší – na levém břehu toku ležela stará osada Vyhnanov, která byla naprosto zničena při válkách souvisejících s útoky východních nájezdníků.
Počátky pivovarnictví v oblasti Oder (později Soudního okresu Odry) se váží k tzv.svobodným rychtám (fojtstvím). Tato instituce souvisela s osidlováním nových území. Po udělení svolení panovníka knížecí úředníci vyznačili hranice nově osídlené nebo nově rozdělené oblasti. Poté majitel pantsví uzavřel formální smlouvu s tzv.lokátorem, tedy člověkem, který měl na starosti vybudování a uspořádání nově vzniklé vesnice. Za to lokátor obdržel fojtství (statek s pozemky) s právem dědičným. Fojt byl prodlouženou rukou panstva, ale měl svá svobodná práva. Řešil spory ve vesnici, rozhodoval o mnohých záležitostech, týkajících se vlastního chodu obce. Kromě jiného k rychtě přináleželo i právo šenkovní a právo vařit pivo. Tak se stalo, že většina fojtů na panství oderském vařila pro svůj šenk pivo.
S rozvojem města Odry a měšťanského pivovarnictví na počátku 15.století začala být práva svobodných rycht na vaření piva omezována a svobodní rychtáři byly nuceni, aby pro své fojtské šenky odebírali pivo oderských měšťanů. Tak například rychtáři z Mankovic (Mankendorf) bylo v roce 1505 povoleno postavit si pivovar i výčep a pro svou potřebu vyrábět slad a vařit pivo jen tehdy, kdyby v Odrách nebylo. Majitel panství Jeroným z Liděrova v roce 1509 vystavil rychtáři v Heřmanicích (Gross Hermsdorf) nové rychtářské právo, ve kterém potvrdil svobody, udělené jeho předkům v roce 1423. Potvrdil mu výčep, v němž mohl od svatého Martina do Velikonoc vařit a čepovat pivo. Mimo tu dobu směl kupovat pivo pouze od měšťanů Oder, jinak mu hrozila pokuta.
Rychta v Mankovicích, kde se na počátku 16.století vařilo pivo (snímek z uvedené publikace)
V roce 1520 bylo v Odrách 50 právovárečných domů. Protože domy stály na náměstí, říkalo se jim měšťané z náměstí, později šenkovní měšťané a jako celku šenkovní měšťanstvo. Tehdy ještě 38 z nich vlastnilo sladovnu. Nové sladovny se mohly stavět až po povolení vrchnosti. Ti šenkovní měšťané, kteří sladovnu ve svých domech provozovali, museli odvádět poplatky z várky. Slad museli nechávat šrotovat v zámeckém mlýně. Chmel se přímo v oblasti pěstoval. Starou chmelnici zrušil Jan Tomáš ze Zvole, novou panskou poté založil v Loučkách u nového dvora.
Měšťané nešenkovali své pivo současně, nýbrž podle pořadí (tzv.pořádku). U toho, který byl na řadě se ostatní scházeli k večernímu posezení (truňku). Šenkovní měšťané podávali své pivo také při zasedání rady města. Měšťanské pivo se pilo i na shromáždění cechů.
Cena domu šenkovních měšťanů se v první polovině 16.století pohybovala mezi 116 – 260 zl. podle velikosti pozemků patřících k domu, neboť šenkovní měšťané se zabývali taktéž zemědělstvím. Ve druhé polovině 16.století se šenkovní domy prodávaly až za 500 zl. Nejvyšší ceny dosáhly v Odrách dva hostince, ve kterých bylo možno přenocovat a získat i něco k snědku. Tyto hostince se nacházely v severovýchodním a jihovýchodním rohu náměstí a měly velké dvory a stáje. První hostinec byl v roce 1558 prodán za 550 zl., druhý v roce 1600 dokonce za 700 zl.
V každém z právovárečných domů samozřejmě nechybělo patřičné vybavení pro výrobu piva. Ze seznamů připojených ke smlouvách o prodeji těchto šenkovních domů se pak dozvídáme, co pivovarníci 16.století pro výrobu a čepování svého moku potřebovali. Tak například na jednom seznamu z roku 1549 byly uvedeny: cínová čtvrtka, malé a velké nádobí k čepování piva, několik osminek, malé a velké dřevěné korbele. V roce 1551 byl prodáván jeden z oderských šenkovních domů, který obsahoval mj. cínovou čtvrtku, jeden cínový žejdlík,velké a malé pivní nádobí, 21 dřevěných žejdlíků, dřevěnou čtvrtku, velký stůl, šenkovní stůl a kotel. V roce 1579 byl u prodeje domu připojen tento seznam: nádobí na vaření piva, jedny necky na kvašení, jeden velký stůl, tři lavice a konvice na pivo. Na dalším seznamu, pocházejícím z roku 1582 je popsáno: dvoje necky, tři sudy, každý o obsahu 10 džberů, dvě osminky, dva trychtýře na pivo, jeden velký stůl, cínová čtvrtka.
Prameny:
Dějiny města a soudního okresu Odry, Anton Rolleder, 1903 (překlad z roku 2002)
Poděkování Historicko-vlastivědnému spolku v Odrách za pomoc
