Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 19.10.2017. Právě je zde 1716 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65085x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53609x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51441x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47220x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40804x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39365x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 34968x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34751x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34280x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33538x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 33069x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32943x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31680x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31453x)
Ze světa
Historie hostinců

Pivní postřehy z Hlučína


Město Hlučín bylo založeno ve druhé polovině 13. století. Nejstarší dochovaná listina je z 28. ledna 1303, která jasně dává najevo že Hlučín je městem, že má svého fojta, právo vlastní a řemeslníky. Město se může také chlubit prastarou pivovarskou tradicí, jež naštěstí zůstala zachována.



Pozoruhodné městečko Hlučín je střediskem trochu specifického regionu, nacházejícího se mezi Ostravou a Opavou. Místní tomuto kraji říkají už odpradávna „prajzská“. Pojmenování má prapříčinu v historii. Oblast Hlučínska měla totiž poněkud odlišný vývoj. Od roku 1742 bylo město součástí Pruska. V roce 1920 bylo Hlučínsko přičleněno k nově vzniknuvší ČSR, avšak už za deset let byl region opět součástí Německé říše. Definitivně od roku 1945 je Hlučín český.

Pro většinu obyvatel je Hlučín spojován zejména s koupáním, vodními sporty a vůbec letním odpočinkem. Může za to velké jezero, vzniklé po těžbě štěrku a dnes sloužící k rekreaci. Někdo si při vyslovení jména Hlučín vzpomene i na nepříliš známého účastníka druhé fotbalové ligy. Pro nás, pivní blázny, je sídlo ve Slezsku spojeno s minipivovarem.

Za obnovení dávné tradice hlučínského pivovarnictví mohou místní děkovat panu Leonardu Plačkovi. Ten na troskách bývalého městského pivovaru vybudoval zbrusu novou výrobnu chmelového moku. Pivovar byl oficiálně otevřen dne 14.8.1993.

Už od počátku se tu vařívalo pouze světlé a tmavé pivo. Nevím o tom, že by v hlučínských varnách někdy vzniklo nějaké speciální pivo. Zdejší mok několikrát změnil název, zpočátku byl podáván jako nefiltrovaný, posléze zcela dominovala jeho filtrovaná podoba. Hlučínské pivo se jen těžce prosazovalo ve zdejším specifickém kraji. Starousedlíci si svůj vztah k Avarovi vytvářeli a vytvářejí složitěji. Zdá se, že hlučínské pivo se více prosadilo až za hranicemi rodného regionu. Což je určitě škoda.
Než zamířím do restaurace minipivovaru, kde je otevřeno od 10:00, porozhlédnu se ještě „pivně“ po městečku.

V Hlučíně se dal zaznamenat masivní příklon místních pivařů k Ostravaru. Jak v točené, tak v lahvové podobě. Červenobílé logo s koňmi je tu téměř na každém kroku. Taková situace tu však nebyla vždy. Před léty patřila oblast Zlatovaru, ten se odtud začal ztrácet na konci 90.let minulého století. O město zápasily velkoznačky, zejména R a S. Ostravské pivo se tu točilo jen v omezeném množství. Až masivní expanze posledních let situaci přiklonila k moku z nedalekého města.
Za zaznamenání jistě stojí pivnice Kuchař na hlavní ulici směr Ostrava, kde se ostravské pivo točí již léta. Nebo Hlučínská pivnice U Bětky na Mírovém náměstí (inzerují tu, že „na Vás doslova dýchne tradice maloměstských restaurací z dob popisovaných v knihách pánů Hrabala či Vančury“). Zde kromě světlého ležáku z Ostravaru za 21 Kč nabízejí i Staropramen Světlý za 18 Kč.


























Nemohu zapomenout (to bych nebyl já) na hlučínskou nádražku. (Tedy myslím na vlakovou, neboť na autobusovém nádraží je zmodernizovaný prosklený bufet s Ostravarem.)


























V případě Hlučína se nejedná o klasickou nádražní restauraci, neboť malé nádražíčko se nehonosí příliš hustým ruchem a motorová lokálka od Opavy sem přijíždí jen "několikrát denně". Tedy hostinec v areálu vlakového nádraží je vlastně samostatným restauračním zařízením a slouží spíše pro pivaře z okolních domů než pro žížnivé cestující. Nádražka otevírá od devíti a kromě „dvanáctkového“ Ostravaru za 20,50 Kč tu měli jako relikt litovelský Zlatovar Premium za 16,50 Kč. Opavské pivo jsem se zde před léty popíjel častokrát. Tato hospůdka byla snad poslední v Hlučíně, kde se tehdy ještě originální Zlatovar udržel. Snad si ho tady ještě nechávají z nostalgie nebo kvůli ceny.

V obchodech s potravinami byl výběr monotématický, co se týče lahvového piva. Ostravar, radegast, staropramen. Mrknul jsem se do „coopáckého“ supermarketu Terno. V bednách pivovaru Zubr čekal na konzumenta Královar ve své lehké formě za 4,50 Kč. Uherskobrodské pivo D.D.P. tu prodávali za 4,90 Kč.

Hodiny běžely a já se již těšil do restaurace Avar. Ta byla 8.ledna 2007 otevřena po delší rekonstrukci.


























Pivo tu nabízejí světlé (nefiltrované i filtrované) za 15 Kč a tmavé za 16 Kč.
Selský styl, po dřevěné podlaze poházené skořápky od burských ořechů. Ty si může návštěvník nabrat u vchodu z větší dýže, postupně je konzumovat a odpadu se zbavit tím nejjednodušším způsobem. Na dřevěných stěnách koňské chomouty, staré keramické nádoby, demižóny, cepy, starodávná váha, staré lahve od piva nebo limonád, mlýnky na kávu pily, staré pendlovky. Restaurace evokuje atmosféru venkovského hostince 19.století, je to snad směs českého a německého stylu (že by odlesk zdejšího kraje a jeho minulosti?). Dřevěné lavice, malá dělená okna. Servírka v selském kroji s hlubokým výstřihem do prostředí zapadala. Měla postavu „krev a mlíko“, což si asi zkušeně uvědomovala, protože při objednávkách hostů se hluboce skláněla ke stolům a nabízela očím „nám neslušným“ pohled na to, čímž ji příroda bohatě obdarovala. Pípa je zabudovaná do stěny za výčepem, ze které pouze vystupují profily dřevěných sudů s ventily. Dojem, že pivo je točeno ze starých nádob je dokonalý.
Z reproduktorů hrála příjemně tiše své „fláky“ kapela Beatles.
Doporučuji tady pojíst – chutně a levně. Sympatické bylo, že na stolech chyběly popelníky, do 14:00 se zde nekouří. Restaurace bylo také hodně rodin s dětmi.
Začal jsem a zůstal u excelentního kvasnicového Avara. Pivo je točeno do vysokých tenkostěnných půllitrů s logem Avara.
Musím přiznat, že mě interiér restaurace Avar v Hlučíně potěšil a je jistě důstojným sídlem pro skvělého Avara.

| Autor: Marek Kodeda | Vydáno dne 04. 03. 2007 | 3840 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz