Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.10.2017. Právě je zde 1700 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65040x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53509x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51325x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47117x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40717x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39262x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 34881x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34662x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34183x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33451x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 32981x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32855x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31592x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31365x)
Ze světa
Historie hostinců

Podzimní pivní sonáta aneb jak se stane z pivního guru Gojko Mitič


Naše letošní cestování za pivem po Pivozemi pokračovalo výjezdem na západ od Jihlavy. Výjezd byl dvoudenní /3.- 4.11. 2007/, ale co do počtu nových vzorků předčil delší naše akce. V Morisovým degustovníčku přibylo, zda mě paměť neplete, kolem 15 nových vzorků.



Z SPT Jihlava se vydalo na cestu pouze torzo. Pouze tři členové a to náš pivní guru Moris, Martin a Sousto. Tuto malou účast SPT Jihlava vyvážili další tři nadšenci do chmelového nápoje. Z České Třebové přijel Pepa, který od našeho červnového tažení po Severní Moravě a Slezsku se již zúčastnil několika naších akcí, dále to byl náš známý z únorového výjezdu na 17. slavnosti piva 2007 Tábor - Koky se svým kamarádem. Oba dorazili z Prahy, abychom se společně mohli radovat koštováním dobrého pivka a z veškeré té srandy okolo.

Po desáté hodině dopolední nás šest vystoupilo z vlaku na nádraží v Dobřanech a hurá směr do pivovaru-hotelu-restaurantu Modrá hvězda. Místní hasičská slavnost na náměstí T. G. Masaryka, kde se pivovar nachází, v nás ještě víc probudila hašení žízně dobřanským pivem. A tím prvním, čím jsme hasili byla Dobřanská kvasnicová desítka. A to po čertech dobrá desítka, na tom jsme se shodli všichni. První věta pivní sonáty pokračovala kvasnicovou polotmavou šestnáctkou Dragoun a sedmnáctistupňovým kvasnicovým Sekáčem. Vynikající pivka. Poslední vzorek některé z nás moc nenadchnul. Kvasnicová polotmavá višňová třináctka nebyla, alespoň pro mne, dobrým zakončením degustace v Modré Hvezdě.





























S Pepou jsme se to pokoušeli vylepšit pivovicí, nebo jak se to jmenovalo! V Dobřanech se naše řady rozšířily o dva manželské páry. Přijeli za Morisem jeho spolužáci z učňovských let v Plzni, kde společně “kalili“!? Tito přátelé nám pak v odpoledních sobotních hodinách zajistili přesun do dalšího minipivovárku v Plzni-Černicicích.

A začala se psát druhá věta podzimní pivní sonáty. Postupně jsme ochutnávali, konstatovali, chválili či chvály se zdrželi a ..., jednoduše jsme pili jedno za druhým. Tato část sonáty se skládala z piv, které mají společný název Purkmistr a to: dvánáctistupňové kvasnicové, dvanáctistupňové kvasnicové tmavé, třináctistupňové kvasnicové polotmavé a dvanáctistupňové kvasnicové borůvkové. Jediné pivo, které nenese název Purkmistr byla vynikající kvasnicová pšeničná dvanáctka s názvem Písař.





























Mne toto pivko zaujalo nejvíc. Celkem jsme se shodli, že borůvkové je dosti pitelné. Asi po dvou hodinách jsme opustili příjemné prostředí černického pivovárku. Morisovi přátelé nás odvezli na nádraží v Plzni. Jejich ženy se nerady loučily s takovými kousky, jako jsou členové SPT a spol. Oko nezůstalo suché. My byli ale tvrdí a odhodlaní k psaní pivní sonáty dalšími větami.

Stříbro bylo oním městem, kde jsme naplánovali ukončit a završit sobotní putování. Martin zde trávil půl roku své vojenské služby a ve městě se dokonale vyznal a musím ho pochválit, zajistil nám zde nocleh. Členové SPT Jihlava asi po hodinovém bloudění našli ubytovnu, zatímco naši přátelé Koky s Pepou nám drželi v minipivovárku U rybiček místo.





























Musím konstatovat, že v komponování pivní sonáty jsme byli již všichni dobře rozepsaní. Aby nás to pivní komponování /jsme u věty č. 3/ nezdolalo, tak jsme pozřeli něco z pivovarské kuchyně. Když jsme dorazili z ubytování, Pepa bojoval s ohromným vepřovým kolenem /mimochodem v předešlém pivovárku bojoval pro změnu s bažantem/ a Kokyho zaměstnávala kachna. Musím dodat, že posilnění bylo na místě, protože Podzimní pivní sonáta je náročnou skladbou. Přiznávám se, že komponování mne krapet uspalo. Ale zpět k tomu, za čím jsme přijeli a to je pivo.

Na čepu měli tři kousky. Kvasnicová desítka Stříbrňák mne i přes svojí nespornou kvalitu neoslovila, ale ostatních tomu bylo jinak. Zato třináctistupňový kvasnicový Horník, ten mne dostal. Notová osnova byla plná kvasinek Horníka. Voňavá silně prochmelená báseň, to je Horník. Čtrnáctistupňový kvasnicový pšeničný Weisbier Duchmaus s plátkem citrónu si u mne neprobojoval místo na účet Horníka. Ostatní hodnotili tuto kvasnicovou čtrnáctku mocnými loky s úsměvem a spokojeností.





























Nyní trochu předběhnu události. Před zavírací hodinou nás majitel pivovárku David Ryba, za což mu členové SPT Jihlava děkují, vzal do prostor minipivovaru. A hlavně nám dal ochutnat to, co momentálně nebylo na čepu. Tím byl dvanáctistupňovitý kvasnicový Argent. Pivo bylo mladé, ale dobré. Ale zpět k večerním událostem.

K pivo patří veselí a radost. A toho bylo v u Rybiček požehnaně. Za plné soustředěnosti všech návštěvníků sobotního pivního radování Moris zarecitoval báseň, kterou zpopularizoval již na naší konferenci a později v Maďarsku. Tou básní je Žízeň vlastenecká. Ovace nebrali konce a děvčata z vedlejšího stolu z našeho pivního guru nespustily oči. Po této Morisově exibici se Koky svěřil, že když viděl v Táboře na Slavnostech piva poprvé Morise, že si vzpomněl na své indiánské mládí a v tomto pivním nadšenci uviděl slavného herce indiánek: Gojko Mitiče. Do konce tohoto výjezdu už s námi nejezdil Moris, ale Gojko. Jak to bude dál uvidíme.





























A aby toho nebylo málo, naše sobotní pivní radovánky bylo obohaceny o seznámení jedním stříbrovským ostrosřelcem. Tento muž, člen místních ostrostřelců nám zazpíval jejich neoficiální hymnu Anton Špelec ostrostřelec. Pak jsme měli od toho budoucího husitského kazatele přednášku o přednostech Rakouské monarchie, ctnostech Habsburků a své lásce k Anglii. Úžasný to muž. Toť město Stříbro a minipivovar U Rybiček.

V neděli jsme se přesunuli do Kladna. Z předešlého dne jsme byli komponováním naší sonáty tak zasaženi, že jsme Kladno o jednu zastávku přejeli. Nakonec jsme se dokodrcali do nového kladenského minipivovárku pana Vorlíčka „Vorel“.





























Zdejší pivo má jednu zvláštnost. Je kyselé až je dobré, ale to bohužel může zase někoho odradit. Obzvlášť světlý kvasnicový Vorel, který má něco mezi dvanácti až čtrnácti stupni. Víc nám chutnal černý Vorel, který má třináct až patnáct stupňů. Byl méně kyselý a osvěžující. Pan Vorlíček nám ukázal provoz, který stvořil vlastníma rukama – raritní to pivovárek.





























Dle jeho slov se pivo učí vařit, je amatér, který dříve pivo nikdy nevařil. SPT Jihlava mu drží palce, aby se jeho plány naplnily a minipivovar Vorel byl plný štamgastů. Je neděle kolem jedné hodiny a my opouštíme Kladno. Skladba krátká, ale na svém místě.

Praha je závěrem a vyvrcholením našeho komponování. Z nádraží to bereme rovnou do Pivovarského klubu. Zde jsme ochutnali pivo, které vaří bývalý člen SPT Jihlava v Želivském klášteře. Já jeho klášterní pivo pil poprvé /předtím pouze lahvové/ a moc mi chutnalo. Libore, máš dobře uvaříno, ať Ti to vydrží.

Další co jsme ochutnali byla polotmavá čtrnáctka Herold bronz. Posledním pivem a i poslední notou kompozice byl jedenáctapůlstupňový kvasnicový Štěpán. Výborné pivo a dobrý konec naší poutě zvaná Podzimní pivní sonáta. Piva, která mi nejvíce chutnala jsou: Dobřanská kvasnicová desítka, dvanáctistupňové kvasnicové pšeničné Písař, dvanáctistupňoý kvasnicový borůvkový Purkmistr, třinácti stupňový kvasnicový tmavý Horník, a byl jedenáctapůlstupňový kvasnicový Štěpán.

Doporučuji Vám milí pivaři a milé pivařky, a to jménem všech zúčastněných, vyrazit po stopách komponování Podzimní pivní sonáty, vzít své rodiny a vyrazit za dobrým pivem.

Dej Bůh štěstí

Sousto

| Autor: SPT Jihlava | Vydáno dne 15. 11. 2007 | 5825 přečtení | Počet komentářů: 5 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz