Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.10.2017. Právě je zde 1700 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65030x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53487x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51302x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47096x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40697x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39243x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 34860x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34642x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34160x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33431x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 32961x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32834x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31571x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31345x)
Ze světa
Historie hostinců

Toulky po pražských pivovarech : 1.díl


Po Novém roce, jak to tak bývá, má mnoho lidí v práci přebytky staré dovolené. A to byl i můj případ. Byl sice leden, počasí nic moc. Ale zase tak ošklivě nebylo, abych si nevyrazil na výlet. Můj cíl byly pražské pivovary.




Výchozí bod mé cesty bylo Hlavní nádraží, kam jsem dorazil vlakem. Nastoupil jsem do metra C a rozjel se směrem na nádraží Holešovice. Dále jsem jel autobusem č. 112 směr ZOO, kde jsem vystoupil, a odtamtud to byl malý kousek k mému prvnímu cíli. Můj první úlovek na této pouti se stal pivovar Troja. Ten se bohužel už nachází ve velmi špatném stavu.



































Vznik trojského pivovaru (U Trojského zámku 1) spadá pravděpodobně do doby výstavby blízkého zámku, která byla započata v roce 1679. První známá písemná zmínka o faktické existenci pivovaru pochází však až z poloviny 18. století, kdy je zmiňován v tzv. tereziánském katastru.

Ve druhé polovině 19. století byl pivovar zmodernizován a byl zde zaveden parostrojní provoz. Například v roce 1885 vystavoval téměř 11 tisíc hektolitrů piva, čímž se zařadil mezi větší pivovary v Čechách. Od této doby však každým rokem výroba klesala a po zahájení výroby v novém měšťanském pivovaru na protějším břehu Vltavy v roce 1897 byl jeho osud zpečetěn. Podobně jako některé pivovary severně od Prahy, například Statečnice, Roztoky u Prahy, Zdiby a další, ukončil svou činnost s příchodem nového století i pivovar v Troji.

V sezoně 1897-98 byl výstav pouze 1 800 hl piva. Do roku 1896 měl panský pivovar v nájmu E. Kaba, po něm Ludwig Heller a v letech 1900-02, kdy už byla výroba zastavena, Karel Sládeček. V pozdější době pak sloužil různým účelům. Bývala zde likérka, ve dvacátých letech pak Rolnická družstevní mlékárna specializující se na výrobu syrečků a od roku 1973 se prostory využívaly jako skladiště obchodního domu Bílá labuť.

Tolik málo z historie pivovaru. Přepadla mě trochu nostalgie, když jsem se zamyslel a představil si, jak to tu vypadalo v nejslavnějších časech tohoto nádherného pivovaru. No nic, konec představ, udělal jsem potřebné snímky a vracím se zpět autobusem na nádraží Holešovice. Zde vystupuji z autobusu a mám štěstí. Akorát mi jede tramvaj č. 12. Nepojedu daleko, jen pouhé dvě stanice ulicí Plynární a Komunardů. Rychle vystupuji a vyndavám fotoaparát kvůli dalším snímkům.

Přede mnou se otevírá nádherný pohled na měšťanský pivovar Holešovice. Bohužel, dosti mi kazí výhled nehodící se vysoká budova, která se staví přímo za hlavním traktem pivovaru. Jak procházím kolem pivovaru, zjišťuji, že i další stavba napojená na starou budovu dřívějšího pivovaru nevypadá nic moc. Snad až to celé dostaví, bude to vypadat lépe. Holešovický pivovar mám vůbec velmi oblíbený, rád jsem konzumoval jeho pivo po pádu komunismu. Vyráběli 10% měšťana a 12% pragovara a výborného 11% černého měšťana.

Když tenkrát Holešovický pivovar v roce 1998 zavírali, bylo mi z toho velmi smutno a nechápal jsem, jak můžou zavřít pivovar, který u lidí stále stoupal v oblibě a co se týče výstavu, byl na vrcholu. Nemůžu se zbavit dojmu, že to bylo způsobeno záměrně, aby byla odstraněna konkurence.

Pořídil jsem spousty fotografií ze všech úhlů, co jsem jen mohl. Přece jen obejít celý areál tohoto pivovaru mi zabralo trochu více času.



































Opět mířím k nejbližší tramvajové zastávce a moje cesta bude pokračovat z ulice Dělnická tramvají č. 3. přes Libeňský most na stanici metra B Palmovka. Odtud se vydávám pěšky do ulice Kotlaska, kde na mě čekají další snímky Libeňského pivovaru.

Z tohoto pivovaru se dochovala pouze jedna budova, ovšem za pozornost stojí určitě to, že se dochoval i ten malý komín, který je dokonce funkční a funguje zřejmě při vytápění budovy od sousedícího supermarketu Albert. Snažil jsem se tuto budovu obejít, ale bohužel to nešlo. S fotoaparátem jsem částečně uspěl až po obejití celého bloku a výstupu kopce do ulice Na Hájku.



































Mým dalším cílem bude zámecký pivovar v Libni. Nachází se nedaleko a tak jdu pěšky. Směřuji směrem k Libeňskému zámku do ulice U Českých loděnic. Zámeckému pivovaru v Libni kdysi náleželo čp.36, nynější čp. je 2158. Nejstarší pivovar v Libni postavil v rozmezí let 1545-90 Albrecht Bryknar z Brukštejna (zemřel 1595), jemuž Libeň tehdy patřila. Krčmáři z celého libeňského panství museli povinně odebírat pivo z vrchnostenského pivovaru. Roku 1590 se libeňské pivo v osmi vesnických krčmách. Libeň v té době měla i dva náchlební a sladové mlýny.

Další zmínka o zámeckém pivovaru je z roku 1634, kdy zemské desky po konfiskaci majetku pánů z Černhausů uvádějí jako nového majitele Albrechta z Valdštejna. Libeňské panství s nově upraveným zámkem a prosperujícím pivovarem přecházelo z rukou do rukou. V roce 1662 se dostalo do majetku Starého Města pražského, kterému je prodal Jan Hertvík Nostic. Noví majitelé zrenovovali panské obydlí, které bylo od té doby jako letní sídlo, spolu s hospodářským zázemím byl upraven i pivovar. Obec část svých pozemků propachtovala, ale pivovar si ponechala ve vlastní režii. Propachtovány byly vinice, mlýn, barvírna, papírna aj.,sládek, jeho chasa a bečvář byli placeni staroměstskou vrchností. Například v roce 1773 dostával ročně sládek 30, podstarší 20 a bečvář 40 zlatých.

Libeňská vrchnost velmi dbala o řádný chod pivovaru. Není divu, vždyť primátor obdržel z každé várky půl sudu piva. Další deputáty dostávali i staroměstští radní a jejich úředníci. V instrukci z 3.května 1739 jsou dány povinnosti panských úředníků týkající se piva: „Co se týče piva, protože pivovar libeňský jest v okolí nejlepším závodem, buď hejtman pečliv o to, aby, čeho tu potřebí, v pravý čas opatřeno bylo, zejména aby slad včasně a dobré jakosti opatřen byl…hejtman má dohlížeti na sládka, aby dobré pivo vařil a slad dobře zdělával. Při nalévání piva jest přítomen vrchní radní, nebo v jeho nepřítomnosti hejtman, neb kancléř a písař, aby mohli, kdyby snad o něco větší užitek, příjem jeho převzíti. Vykázané pivo písař do sládkova registru zapisuje a hostince a vesnice každý týden přehlíží. Hejtman je povinen každoročně přihlížeti k tomu, aby nejméně 7-8 000 měr ječmene zaseto bylo a tím výdaje za koupi se zmenšily. .. Poněvadž toho času skutečně nedostatkem chmelu trpíme, dejž hejtman v pravý čas zpracovati, staré koly novými, dobrými, aby se též výdaje za chmel uspořily.“

Pivovar však, stejně jako ves a zámek, v minulosti trpěl průchody nepřátelských vojsk. Během války o rakouské dědictví byl v letech 1741 až 1744 okupačními armádami zničen. V roce 1742 byl na kusy roztlučen a prodán měděný kotel pivovaru, který stál 300 zlatých. V roce 1751 však již bylo celé hospodářství obnoveno a pivovar následujícího roku vařil okolo 50 várek ročně.Vařilo se 26 sudů třívěderních vyjma letních měsíců, kdy se vařilo jen 21 těchto nádob. Roční výstav se tedy pohyboval kolem 516 hl piva. Za sedmileté války bylo libeňské panství opět zpustošeno, za své vzaly zásoby sladu i chmele. Pivovar stával v sousedství někdejšího mlýna nad Rokytkou, vedle libeňského zámku, pod nímž byly pivovarské sklepy – proto se mu říkalo Zámecký. Stejně jako většina pivovarů té doby byl malý, zařízený jen na ruční práci. Ke konci provozu měla jeho varna kapacitu 50 hl.V polovině sedmnáctého století se zde vyrábělo asi 3 000 hl piva, v roce 1824 činil roční výstav 1 012 hl a koncem devatenáctého století se výroba vyšplhala až na 8 750 hl piva za rok. Staroměstská obec pivovar pronajímala. Za všechny nájemce uveďme alespoň jednoho – v letech 1846-71 jím by sládek Martin Stejskal (1806-1885), pozdější majitel velkostatku Zdiby, jenž pro svého syna Jana vybudoval smíchovský pivovar U čísla 1. Martin Stejskal pivovar roku 1858 rozšířil. V letech 1861 až 1864 byl Stejskal zvolen obecním radním a po smrti obecního starosty Antonína Kubeše dokonce převzal roku 1866 jako první radní tuto funkci, kterou vykonával až do roku 1870. Z úcty ke starostovi byla jeho jménem pojmenována libeňská ulice u Rokytky.





































Posledním nájemcem a sládkem byl Jan Štolc, člen staré pivovarské rodiny. Štolc pivovar v roce 1888 rozšířil o novou spilku a lednici. Nad nimi zřídil rozsáhlý sál o výměře 243 m. a upravil terasy. Dochoval se zajímavý dokument, v němž se praví, že ve velkém pivovarském tanečním sále se točilo tak laciné pivo – za šesták litr -, že celé okolí sem pro ně chodilo. Pivo se točilo přímo ve sklepě. Peníze za pivo byly vkládány do džbánků, tyto vozíčkem dopravovány do sklepa, kde se podle částky džbány plnily, a opět se dopravovaly na povrch, kde vždy nalezly své majitele.

Dne 7.července 1889 se konala v zahradě zámeckého pivovaru třetí národní slavnost v Libni, ale hned následujícího roku poškodila pivovar velká povodeň. Na břeh vedle pivovaru byla vytažena z řeky i část žofínské plovárny. Sládek Jan Štolc byl i velitelem podpůrného spolku vojenských vysloužilců v Libni. Roku 1895 byl podsládkem „Zámeckého pivovaru obce král.hl.města Prahy“ Karel Müldner a sklepmistrem Matěj Kudláček. Nájemcem pivovarské hospody byl Emanuel Buriánek.

V roce 1899 si Zámecký pivovar pronajal První pražský měšťanský pivovar v Praze Holešovicích a zdejší výrobu piva po více než čtyřech stoletích ukončil. Roku 1900 byl pivovar zrušen, v dalších letech humna bývalé sladovny sloužila jako špejchar. Chmelárna, která stávala vpravo při staré východní vozové cestě do dvora zámku, byla přeměněna na byty. Část budov byla využívána jako dílny, část byla zbořena. Posledním nájemcem zrušeného pivovaru byl Václav Daněk. V roce 1906 zde byla zřízena Hasičská stanice pro Prahu VIII. V roce 1969 byly tyto prostory přiděleny Divadlu SKN v Libni. Varna byla zbořena, ale dodnes se dochovala hlavní pivovarská budova, která prošla v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí. Tolik trochu o historii tohoto pivovaru pod zámkem v Libni.

| Autor: Jiří Pertlík | Vydáno dne 20. 06. 2008 | 4395 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz