Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 19.10.2017. Právě je zde 1716 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65107x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53659x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51498x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47270x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40854x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39412x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 35011x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34797x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34332x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33585x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 33114x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32985x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31725x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31496x)
Ze světa
Historie hostinců

Situace v pivovarnictví z pohledu ÚOHS


Od začátku devadesátých let začaly platit v domácím prostředí klasické tržní vztahy, které přinesly konkurenční prostředí a boj o zákazníka mezi jednotlivými postupně privatizovanými společnostmi. Tržní vztahy přestaly být regulovány a zůstalo na každé z firem, jak se nové situaci přizpůsobí.







Od roku 1991 vznikl Český úřad pro hospodářskou soutěž (v letech 1992-6 šlo o ministerstvo, dnes ÚOHS se sídlem v Brně), který získal pravomoci posuzovat spojování soutěžitelů a zakazovat a sankcionovat nedovolené kartelové dohody a zneužívání dominantního postavení.

Postupná koncentrace trhu
Tak jako v případě řady dalších trhů docházelo i v pivovarnictví v devadesátých letech ke koncentraci. Například v roce 1995 koupila Pražské pivovary britská společnost Bass PLC, která získala majoritu i v pivovarech Vratislavice a Ostravar. Toto spojení přitom svým objemem ani nepodléhalo povolení antimonopolního úřadu. Co se týče koncentrace trhu, klíčový je případ fúze společností Plzeňský Prazdroj a Pivovar Radegast. Byl řešen od roku 1997 a předložená žádost byla nejdříve zamítnuta. Ke schválení fúze však došlo v roce 1998, kdy vstoupila japonská společnost Nomura do české banky IPB a získala tak kontrolu nad oběma pivovary. Přesto na počátku roku 1997 bylo v ČR činných celkem 57 pivovarů. Došlo ale k základní změně struktury trhu, který má dnes svého dominantního hráče. Je jím společnost South African Breweries, která v roce 1999 skupinu Plzeňského Prazdroje získala, do té doby ovšem v ČR nepůsobila. ÚOHS toto spojení povolil s podmínkami. Jednou z nich bylo zachovat po dobu 5 let dostupnost značek spojených pivovarů Plzeňský Prazdroj, Radegast, Gambrinus a Velkopopovický Kozel na českém trhu. Uvedené podniky se v té době staly součástí třetí největší pivovarnické skupiny na světě, čímž získaly přístup do jedné z největších mezinárodních distribučních a marketingových sítí s pivem, což se v následujících letech projevilo i na výstavu Plzeňského Prazdroje. Zhruba od konce 90. let pro pivovary v ČR až na výjimky platí, že ty velké se zaměřují zejména na dodávky do obchodních řetězců a na export, zatímco malé si budují své pozice v regionech. Vzniká také velký počet minipivovarů či hotelových pivovarů s lokálním významem.

Skupina Plzeňského Prazdroje má v současnosti v ČR srovnatelný podíl jako největší společnosti v některých dalších členských státech EU. Trend koncentrace je patrný i v posledních letech. Příkladem mohou být nákupy skupiny Heineken, která pod svá křídla získala nejprve Starobrno s Hostanem, poté Krušovice a v letošním roce i skupinu Drinks Union, tedy výrobce piv Louny, Zlatopramen, Březňák, Jarošov a Dačický. Vznikla tak třetí největší skupina na českém trhu. Vzhledem k vysokému stupni koncentrace na trhu s pivem posuzoval Úřad dopady tohoto spojení nejen na celkovém trhu piva v České republice, ale i detailněji na tzv. on-trade a off-trade distribučním kanálu. Tržní podíl subjektu vzniklého spojením však ani v jednom případě nepřesáhl 15% hranici a zůstal tedy hluboko pod 25% úrovní, pod níž se má za to, že fúze nemá mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže.

Tržní podíl soutěžitelů na trhu piva:


























Podíl soutěžitelů na off-trade spotřebě piva:


























Podíl soutěžitelů na on-trade spotřebě piva:


























Pozn. Stav v období fúze skupin Heineken/Drinks Union – tedy jaro 2008

Antimonopolní úřad má při posuzování spojení obecně tři možnosti. Může povolit fúzi bez podmínek, zakázat ji, nebo ve spolupráci s účastníkem řízení odstranit obavy z možného narušení hospodářské soutěže přijetím závazků (navrhuje je kupující strana). Tímto způsobem byl také nedávno uzavřen případ největší pivovarnické fúze v historii. Americké ministerstvo spravedlnosti podmínilo převzetí koncernu Anheuser Busch ze strany belgické InBev odprodejem kanadského pivovaru Labatt (patří belgické skupině). Důvodem bylo riziko zvýšení cen piva pro spotřebitele v oblastech Buffalo, Rochester a Syracuse, kde je padesát procent produkce pivovaru Labbat v USA spotřebována. V jiných oblastech přitom není podíl stávající produkce skupiny InBev významný (pod 2 procenta), oproti tomu Anheuser Busch zaujímá kolem poloviny amerického trhu.

Zavazování hostinských
Kromě posuzování spojení jednotlivých firem řeší ÚOHS poměrně často problematiku uzavírání smluv o výhradním nákupu a prodeji. V listopadu 1997 ÚOHS doporučil pivovarům, aby ve smlouvách o dodávkách nezavazovaly provozovatele hostinských zařízení k výhradnímu odběru svého piva. Úřad měl za to, že restauraci by mělo být umožněno nabízet zákazníkům současně několik značek. Ve stejném roce také někteří soutěžitelé předložili velký počet dohod o výhradním prodeji nebo nákupu nebo o obchodní spolupráci na různých relevantních trzích (např. Plzeňský Prazdroj uzavřel dohody o distribuci finských vodek a o výhradním prodeji Karlovarské Becherovky a whisky). ÚOHS některé postupy pivovarů také sankcionoval. V roce 1998 se jednalo především o zavazování provozovatelů restaurací ohledně odběru piva a jeho prodeje ze strany společností Pivovar Radegast (uložena sankce 100 tisíc korun), Plzeňský Prazdroj (450 tisíc) a Královský pivovar Krušovice (50 tisíc). Takto bylo rozhodnutím Úřadu odblokováno více než 10 tisíc provozoven. Narušení soutěže spatřoval ÚOHS také v dohodě Plzeňského Prazdroje se společností Jan Becher, na jejímž základě pivovar převzal veškerou distribuci výrobků Karlovarské Becherovky. Z hlediska přístupu soutěžitelů na trh piva považuje Úřad stále za prioritní, aby nedocházelo k žádným formám vertikální integrace mezi výrobci a prodejci piva, zejména pak ze strany významných soutěžitelů. Proto tuto situaci ÚOHS průběžně monitoruje. V roce 2002 ÚOHS vydal na základě provedených šetření rozhodnutí, jímž deklaroval porušení zákona ze strany společností Plzeňský Prazdroj a Pivovar Radegast, které ve svých smlouvách upravujících poskytování reklamy zavazovaly provozovatele pohostinských zařízení k odběru minimálního ročního množství piva, přičemž velikost těchto závazků ve vztahu k celkové spotřebě piva v daných provozovnách bránila přístupu konkurence do zavázaných provozoven po mnoho let (některé smlouvy byly i na 10 let). Za porušení zákona byla uložena pokuta ve výši 2,3 mil Kč. Proti tomuto rozhodnutí podala společnost Plzeňský Prazdroj žalobu, kterou později vzala zpět. Společnost také požádala ÚOHS o schválení výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž, která jí nakonec byla s podmínkami v prvním pololetí roku 2006 povolena.

Plzeňský Prazdroj se konkrétně zavázal, že zašle svým odběratelům návrh dodatku smlouvy, v němž změní výši závazku minimálního ročního odběru tak, že tato výše bude činit maximálně 70 % objemu dodávek piva v průměru z let 2003 až 2005. To umožnilo provozovatelům restaurací, aby významné množství piva nakupovali od konkurence. V případech, kdy provozovatelé již za trvání stávajících smluv odebírali pivo od jiných firem, je uvolněný prostor pro konkurenci ještě vyšší. Podle dalšího přijatého závazku má být v případě meziročního poklesu spotřeby piva o 10 % nabídnuto provozovatelům pohostinských zařízení adekvátní snížení existujícího závazku. Přijme-li zavázaný provozovatel uvedené změny smlouvy, získá možnost odběru piva od konkurenčních výrobců, aniž by ztratil ostatní výhody, jež mu ze smlouvy uzavřené s Plzeňským Prazdrojem plynou. Využije-li takové možnosti, nezaniká mu právo nakládat s finančními a věcnými prostředky, jež mu účastník řízení na základě smluv poskytl.

ÚOHS se vertikálními vazbami na trhu s pivem zabývá dlouhodobě. V roce 2007 šetřil celý trh. Objem vázaného objemu piva na základě smluv o výhradním, minimálním či určitém odběru přitom činil cca 2,5 mil. hl, tj. zhruba 30 procent z celkového objemu piva dodávaného v České republice do on-trade kanálu. Z uvedeného zjištění lze konstatovat, že míra uzavřenosti trhu v ČR není ze soutěžního hlediska znepokojivá. Významnější problém ÚOHS shledával v zákazech exportů piv, které se objevovali ve smlouvách jednotlivých firem. Jednalo se o smlouvy, kdy se kupující zavazovali nevyvážet zboží za hranice České republiky. Pro případ porušení těchto povinností se kupující vystavoval zejména významným peněžitým sankcím ze strany příslušných pivovarů. Tímto způsobem docházelo k určité teritoriální ochraně výrobce piv a vytváření bariér účinné soutěže mezi státy. ÚOHS zákazy exportu shledal ve smlouvách necelé desítky pivovarů (např. Staropramen, Platan, Regent). Případ byl vyřešen tzv. soutěžní advokacií, tedy mimo správní řízení. Žádná z šetřených společností nebyla pokutována, závadná ustanovení smluv byla změněna.

Závěr
Z uvedených informací je patrné, že situace na trhu piva v České republice je poměrně pravidelně sledována ze strany ÚOHS. Cílem zásahů této instituce je především ochrana fenoménu soutěže. Na domácím trhu působí nezpochybnitelný lídr, kterým je skupina Plzeňského Prazdroje. Kromě této skupiny však existuje několik desítek dalších pivovarů, které se prosazují ve velice náročném konkurenčním boji. České pivo se prosazuje i v exportu a přitom se rozhodně nejedná pouze o lídra trhu. Úspěch mají v tomto směru i menší pivovary. Patrný je také zájem o určité speciality nebo v poslední době nealkoholická piva. Z toho pohledu není důvod se o širokou škálu nabídky za přijatelnou cenu na českém trhu obávat.

autor: Filip Vrána
Odbor vnějších vztahů ÚOHS

| Autor: Filip Vrána | Vydáno dne 04. 12. 2008 | 6496 přečtení | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz