Pivovarské zajímavosti

Aktualizovaná galerie vánočních etiket českých pivovarů >>>



Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.12.2017. Právě je zde 1806 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65683x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 55454x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 53485x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 48934x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 42548x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 41243x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 36608x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 36446x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 35985x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 35219x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 34692x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 34582x)
Sahti
(24. 08. 2009, 33365x)
Ze světa
Historie hostinců

Církevní pivovarnictví


Klášterní a jiné církevní pivovary sehrály významnou roli ve vývoji českého pivovarnictví.






Pivovarnictví církve se zrodilo v dávných klášterech. První písemná informace o výrobě piva u nás pochází právě z břevnovského kláštera z roku 993. Zpočátku vařili mniši pivo pouze pro vlastní potřebu a pro pohoštění poutníků. Klášterní pivo také plnilo, a to i v ženských klášterech, funkci výživného nápoje zejména v období půstu.

Rozvoji klášterního pivovarnictví příliš nepřály rozdílné církevní postoje k samotné výrobě piva. Podle předpisů obsažených v Decretum Gratiani (r. 1140) čtvrtého konsilu kartaginského bylo duchovním zakázáno spolupracovat při provádění obchodní živnosti anebo polního hospodářství. Tak zvaná synoda trullanská (r. 692) zakázala duchovním vydržování hospod a papež Kliment V. tento zákaz během koncilu vídeňskému (r.1311 - 1312) ještě zvlášť zdůraznil. Naproti tomu prodej doma vařeného piva v malém byl vždy dovolen, jak lze vyvodit z četných rozhodnutí římské kurie. Výrobní a obchodní činnost za účelem hospodářského prospěchu neměla mnichy odtrhávat od duchovního života. Církvi také na pivu vadilo, že jeho výrobu vynalezli pohané, že v bibli není o pivu zmínka a že opilství vede k nepravostem. Přesto klášterní pivovary pokračovaly v rozvoji a kněží nedbaje zákazů dokonce i začali provozovat hospody.

V roce 1614 papež Pavla V. vydal dokument Romanum Pauli Quinti Pontifici, což bylo první oficiální vydání Rituale Romanum. Obsahoval kromě jiných záležitostí také posvěcení piva:

„Žehnej, ó pane, toto pivo, jež milostí Tvou vzešlo ze zrna obilného:
aby se stalo blahodárným lékem pokolení lidskému;
a vzýváním Tvého jména nejsvětějšího ráčíž učiniti, aby každý,
kdo se z něho napije, zdraví těla svého a ochrany duše své přijal.
Skrze Krista Pána našeho. „

Tímto zásadním krokem církev změnila dosavadní postoj k nápoji. Rozvoji církevního pivovarnictví tak už nic nestálo v cestě. Následně pražská diecéze připravila v roce 1699 k vydání tzv. diecézní rituál. Opět, kromě jiného, je v něm pivo viděno jako lék, jež má přinést zdraví a ochranu duše. Duchovním bylo dovoleno požívání piva, avšak měli se vystříhat stavům opilství a hostince a podobné podniky směli navštěvovat jen z nutnosti (při cestování, spolkové činnosti nebo z důvodů společenských). Tyto zákony byly koncilem tridentským (1545 až 1563) zdůrazněny a byly roku 1917 převzaty rovněž do platného zákoníku katolické církve latinského ritu, do Codexu juris canonici.

Církev si brzy všimla výrazného hospodářského užitku z prodeje piva, a tak začala stavět pivovary větší i mimo zdi kláštera. Klášterní pivovary se posléze přeměnily v živnostenské podniky.

Na úroveň výroby piva v rámci klášterního hospodářství měly vliv dva faktory. Prvním byla jistá stabilita vlastnictví. Tedy, že pivovárky mívaly po staletí pouze jednoho majitele. To přinášelo i určitou personální neměnnost zaměstnanců. Druhým faktorem, jež s prvním bezpochyby souvisel, byl zájem majitelů na kvalitě vyráběného moku a tudíž na výběru těch nejlepších surovin pro přípravu piva. Kláštery neměly nouzi o kvalitní suroviny z vlastního hospodářství, desátek a jiných naturálních plnění. Mniši si zakládali na neměnné chuti a určité originalitě uvařeného moku. Kromě základních surovin se používalo také velké množství bylin a dalších přísad.

K největšímu rozmachu klášterní produkce piva došlo ve vrcholném středověku, kdy některé kláštery dokázaly prodat až tři tisíce hektolitrů piva ročně. Krátce nato však nastal konec zvýhodněného postavení klášterních pivovarů, když se začalo vzmáhat panovníkem podporované měšťanské pivovarnictví, které bylo úspěšnější v masové výrobě, a klášterní pivovary a šenky postupně zanikaly. Církevní pivovarnictví pokračovalo ve svém rozvoji v podobě větších mimoklášterních pivovarů. Avšak i ty byly na konci 19.století pronajímány světským osobám. Většina jich pod konkurenčním tlakem nově budovaných průmyslových pivovarů stejně na přelomu století zanikla.

Následuje výběr některých pivovárků ve vlastnictví církve, které přežily do 19.století:

Morava a Slezsko (v závorce uveden majitel)

Svitavy – Čtyřicet Lánů (Arcibiskupství olomoucké)
Domašov u Brna (Benediktinský klášter u sv.Petra a Pavla na Rajhradě)
Doubravice u Litovle (Arcibiskupství olomoucké)
Haňovice u Litovle (Metropolitní kapitula u sv.Václava v Olomouci)
Hradiště u Znojma (Konvent křížovníků s červenou hvězdou u sv.Františka Serafinského v Praze)
Hukvaldy (Arcibiskupství olomoucké)
Chrlice (Biskupství brněnské)
Kroměříž (Arcibiskupství olomoucké)
Mikulovice u Znojma (Premonstrátská kanonie u Nanabevzetí Panny Marie v Praze na Strahově)
Mírov (Arcibiskupství olomoucké)
Nová Říše u Telče (Premonstrátská kanonie u sv.Petra a Pavla v Nové Říši)
Nové Hvězdlice u Vyškova (Augustiniánský konvent u sv.Tomáše v Brně)
Předklášteří u Tišnova (Cisterciácký konvent Porta Coeli v Marienthalu)
Rajhrad (Benediktinský klášter u sv.Petra a Pavla na Rajhradě)
Těšice u Přerova (Metropolitní kapitula u sv.Václava v Olomouci)
Jeseník (Biskupství vratislavské) Janský Vrch (Biskupství vratislavské)

Čechy (v závorce uveden majitel)

Červená Řečice (Arcibiskupství pražské)
Dobřejovice u Prahy (Arcibiskupství pražské)
Dolní Ročov (Augustiniánský konvent u sv.Tomáše v Praze)
Drmy (Biskupství litoměřické)
Cheb dominikánský (Dominikanský konvent v Chebu)
Cheb křížovnický (Řád křížovníků s červenou hvězdou v Praze)
Chlum u Hlinska (Biskupství královéhradecké)
Komařice u Českých Budějovic (Cisterciácký konvent ve Vyšším Brodě)
Kročehlavy u Kladna (Benediktinské opatství u sv.Markéty v Břevnově)
Krukanice u Stříbra (Premonstrátská kanonie v Teplé)
Louňovice pod Blaníkem (Arcibiskupství pražské)
Milevsko (Premonstrátská kanonie v Praze na Strahově)
Nový Rychnov u Pelhřimova (Arcibiskupství pražské)
Olivětín (Benediktinské opatství u sv.Markéty v Břevnově)
Osek (Cisterciácký konvent v Oseku)
Podlažice u Chrudimi (Biskupství královéhradecké)
Praha U svatého Tomáše (Augustiniánský konvent u sv.Tomáše v Praze)
Praha U Křížovníků (Řád křížovníků s červenou hvězdou v Praze)
Praha Strahov (Premonstrátská kanonie v Praze na Strahově)
Praha Vysočany (Dominikánský konvent u sv. Jiljí v Praze)
Rožmitál pod Třemšínem (Arcibiskupství pražské)
Sloupno u Nového Bydžova (Benediktinské opatství u sv.Markéty v Břevnově)
Spálené Pořičí u Rokycan (Metropolitní kapitula u sv.Víta v Praze na Hradčanech)
Stará Boleslav (Kolegiátní kapitula ve Staré Boleslavi)
Starý Knín u Dobříše (Řád křížovníků s červenou hvězdou v Praze)
Stránčice (Piaristická kolej na Novém Městě v Praze)
Teplá (Premonstrátská kanonie v Teplé)
Týn nad Vltavou (Arcibiskupství pražské)
Únětice u Prahy (Metropolitní kapitula u sv.Víta v Praze na Hradčanech)
Velký Újezd u Litoměřic (Dominikánský konvent v Litoměřicích)
Volyně (Metropolitní kapitula u sv.Víta v Praze na Hradčanech)
Vyšší Brod (Cisterciácký konvent ve Vyšším Brodě)
Želiv (Premonstrátská kanonie v Želivi)
Žitenice u Litoměřic (Kolegiátní kapitula u sv.Petra a Pavla na Vyšehradě)

| Autor: Marek Kodeda | Vydáno dne 23. 03. 2009 | 4266 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vánoční speciály r.2017
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 474 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz