Pivovarské zajímavosti

Aktualizovaná galerie vánočních etiket českých pivovarů >>>



Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.12.2017. Právě je zde 1806 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65732x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 55621x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 53678x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 49094x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 42701x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 41416x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 36756x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 36621x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 36138x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 35378x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 34836x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 34731x)
Sahti
(24. 08. 2009, 33514x)
Ze světa
Historie hostinců

Počátky pivovarnictví v Novém Jičíně


Domy prvních osadníků Nového Jičína získaly oproti později postaveným domům určitou výsadu, právo vaření a prodeje piva. Jsou tedy označovány jako „právovárečné“. Ve městě jich bylo celkem 45, z nich se nacházelo na náměstí 28 a zbývajících 17 bylo rozmístěno do sousedních ulic vycházejících z náměstí.





Podle dnešního číslování postupovaly právovárečné domy od radnice po jihozápadní straně od pořadového čísla 2 po číslo 8, po severozápadní straně od pořadového čísla 9 po číslo 14, po severovýchodní straně od čísla 15 po číslo 22 a po jihovýchodní straně od čísla 23 po číslo 29. V ulicích byly právem várečným nadány tyto domy: v Havlíčkově ulici dva (č.p. 9 a 10), v ulici 5.května č.p. 20 a 25, v Dobrovského ulici č.p. 35 až 38, a posléze v ulici 28.října č.p.40 až 50.

Pro držitele domu bylo várečné právo nesmírně důležitou výsadou. Při veliké spotřebě piva v dřívějších dobách, monopolizace jeho výroby pro určité domy skýtala jejich majitelům značné hospodářské výhody. Z várečných měšťanů se také tvořil městský patriciát. Právo vaření a prodej piva bylo později rozšířeno také na prodej vína a bylo všeobecně označováno jako městská živnost s koncesí „na dělání sladů, vaření piva a nálev vína“.

Váreční měšťané se od počátku sdružovali v bratrstva a stavěli si společným nákladem pivovar, aby usnadnili provádění várečného práva těm členům, kteří neměli v domě varní pánev. V Novém Jičíně byl zřízen pivovar pro várečné bratrstvo brzy po založení města, a to s hmotnou pomocí vrchnosti. První zmínka o něm se objevuje však až v listině z roku 1497 o prodeji jického zboží Janu z Kunovic. Pivovar se uvádí mezi nemovitostmi, jež k tomuto zboží náležely. Nalézal se náměstí v místech dnešní kašny. Byla to nevzhledná dřevěná budova, která byla v 16.století téměř zchátralá. Není proto divu, že obec ihned po vykoupení z poddanství usilovala o jeho odstranění. Přesto však pivovar přečkal na náměstí ještě řadu desetiletí, neboť teprve listem Rudolfa II. (14.července 1586), získala obec svolení k jeho přemístění. Pivovar měl být přenesen do budovy radnice, která se uvolnila tím, že úřad městské správy byl přemístěn do zámku. Radniční budova byla však malá na provoz pivovaru, a proto se obec rozhodla přikoupit r. 1587 blízký dům od Jakuba Wolfahrta, jež měl být upraven na pivovar. Zmíněný dům (dnešní č.p.2) však pivovarským účelům nevyhovoval, protože neměl studnu. Proto bylo od zřízení pivovaru v sousedství radnice upuštěno a nový pivovar byl vybudován v roce 1590 v domě na rohu náměstí a Havlíčkovy ulice č.p. 14.

Várečné bratrstvo spravovalo se vlastními pravidly, tzv. pořádky. První stanovy novojického bratrstva byly zřejmě české, jak patrno z toho, že i v němčině bylo používáno výrazu „pořádky“, k označení toho člena, na něhož došla řada várky.

Prodej piva v šenkovních domech upravil v roce 1558 Jan mladší ze Žerotína výsadním listem, kterým stanovil, že počet várečných domů má zůstat navždy omezen na 45 a že várečné právo nemá být na jiné domy rozšiřováno. Přesto však v r. 1659 bylo várečné právo uděleno ještě dalším dvěma domům. K výsadě várečných měšťanů však náležela i povinnost, že každý provozovatel várečného práva, na něhož došla řada várky, byl povinen zajistit ve svém domě ubytování cizincům. Neboť v 16. a 17. stol. nebylo v Nové Jičíně samostatného hostinského domu zařízeného k ubytování pocestných.

První várečné domy na náměstí bylo roubené s nízkým dřevěným podloubím, s těsnými mázhauzy a prkennými střešními štíty obrácenými na náměstí. Tyto domy byly zničeny požárem roku 1503. Na jejich místech vyrostly v prvním desetiletí 16. stol. domy nové, postavené nyní již z větší části z kamene.

Prameny:
Miloslav Baláš: Topografie Nového Jičína v 16. a 17. století


| Autor: administrator | Vydáno dne 02. 05. 2009 | 4719 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vánoční speciály r.2017
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 474 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz