Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 19.10.2017. Právě je zde 1716 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65111x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53667x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51507x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47278x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40863x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39421x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 35019x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34807x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34341x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33593x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 33122x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32993x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31734x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31505x)
Ze světa
Historie hostinců

Smrkové pivo


Ačkoli je obtížné určit prapůvod vaření smrkového piva, z historicky doložitelných materiálů vyplývá, že toto pivo má v severní Evropě opravdu letitou, již několik staletí trvající tradici. Dnes je však „spruce beer“ populární a známé převážně ve Spojených státech a Kanadě.





Smrkové pivo se vařilo především v severnějších zeměpisných šířkách severní polokoule, tzn. tam, kde se smrky hojně vyskytují, a tudíž mohly při výrobě piva lehce nahradit chmel, který je v těchto oblastech surovinou zase naopak těžko dostupnou. Kromě tohoto využití smrkových přísad jako možné náhražky, se toto pivo ale vařilo i z jiného důvodu - jako prevence vojáků a námořníků proti otravě z kontaminované vody a proti kurdějím.

Ačkoli je smrkové pivo dnes ve většině případů, i přes svůj název, nápojem nealkoholickým, původně se jednalo o skutečné pivo s určitým podílem alkoholu. Toto, bylo buď vařeno ze sladu, chmele a smrkových ingrediencí nebo smrkové výtažky zcela nahradily chmel.

Existují záznamy o dovozu smrkového piva do Británie z 16. století, kam bylo
pivo pravděpodobně dováženo z Německa. Zachovalo se zde také mnoho historických popisů a receptů na výrobu tohoto piva z různých období (16.-18.stol).

Již první Evropané, kteří osidlovali Ameriku, tento nápoj prokazatelně znali. Má se za to, že to byli Finové a Švédové, kteří smrkové pivo do Ameriky přivezli. K výrobě používali dva druhy smrku – červený a černý (dnes se využívá převážně smrk sitka). Protože tento nápoj byl jen lehce fermentovaný a obsahoval velmi malé procento alkoholu, stal se oblíbeným i mezi abstinenty a dokonce i dětmi.

Smrkové pivo se objevilo v mnoha variantách - s příchutí ovoce, květů, citrusů, pryskyřice či dokonce koly. Tato různorodost byla dána především druhem smrku a formou smrkové přísady (mohlo se jednat o čerstvé větvičky, výhonky, jehličí, pupeny, květy či jen extrakt z nich), ale také obdobím, ve kterém byly tyto přísady ze stromů sklizeny a samozřejmě i samotným způsobem přípravy piva.

Vědci zjistili, že smrk (a samozřejmě i další jehličnany) obsahují velké množství flavonoidů, vitamínů a jiných zdraví prospěšných látek. Současná medicína využívá silic smrku především pro jejich expektorační účinek (schopnosti zkapalňovat hlen v dýchacích cestách a usnadňovat tak odkašlávání; inhalace u zánětů horních cest dýchacích), a dále pak pro antiseptický a antibakteriální účinek (dezinfekční účinek, potlačují růst mikroorganismů).

Zde uvádíme dva z receptů na toto unikátní pivo:

Recept z 19.stol.
„Natrhej ihned na jaře mladé výhonky smrku, když vyrážejí z bočních větví smrku a nakrájej je na půl nebo 1 coulové díly, nasyp do skleněné nádoby a nalij vodu, která vytáhne všechnu hořkost a pryskyřici. Výhonky přelož do kotle, nalij na ně vodu, aby je zakryla a přes hodinu vař, potom odvar přeceď a na každé 2 vědra čili 8 hrnců (1 hrnec = 4 litry) dodej sešrotovaného ječmenového sladu jeden hrnec a na hmotu utluč mrkve funtů 6 (1 funt = asi 45 dkg), potom celou masu znovu vař přes půl hodiny, znovu sceď a nalij do sudů. Po úplném vychladnutí dodej droždí, aby se povzbudila fermentace. Po jejím ukončení sud zašpuntuj obvyklým způsobem a po 4–6 týdnech pivo nalívej do lahví. Takto vyrobené pivo je zdravé, dobře se uskladňuje a čím déle stojí, tím je chutnější.“

Současný recept
5 galonů (cca 19 l) vody
1 libra (0.45 kg) konečků smrkových větviček 1/8 liber chmele
¾ galonu melasy
½ šálku sušeného drceného zázvoru
½ šálku teplé vody s rozpuštěnými kvasnicemi

V kotli smíchejte vodu, chmel, zázvor a smrkové větvičky. Vařte, dokud všechen chmel neklesne na dno. Slijte a sceďte tekutinu do velké nádoby a smíchejte s melasou. Poté, co směs vychladne, přidejte kvasnice. Nádobu přikryjte a nechte stát 48 hodin. Potom plňte do lahví, zavíčkujte a na teplém místě nechte po dobu 5 dnů (70- 75 °F, tj. 21-24°C). Po té, bude již pivo připraveno k podávání. Mělo by být skladováno ve vzpřímené poloze na chladném místě.


| Autor: Petra Krchňáková | Vydáno dne 28. 05. 2009 | 17256 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz