Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 19.10.2017. Právě je zde 1716 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65080x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53599x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51431x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47211x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40793x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39354x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 34959x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34741x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34270x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33528x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 33060x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32933x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31670x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31444x)
Ze světa
Historie hostinců

Vaření piva v Lošticích – díl 1.


Právo várečné v Lošticích náleželo od středověku 25 nákladníkům, majitelům „výsadních domů“ na náměstí.






Právovárečný pivovar
Pivovar byl někdy v 17. století postaven nákladem obce, jež jako celek rovněž měla várečné právo. Jakým způsobem toho práva nabyla, není známo. Jen tolik je jisto, že dům roku 1581 obcí koupený a v letech 1598 upravený na radnici byl výsadní, a že snad vzhledem k němu patřil obci várečný podíl, neměla-li ho již předtím. Náhled, že je měšťanstvo obci popustilo, vyskytuje se teprve počátkem 19. století. Též o ročním počtu várek obecních se nelze určitě vyslovit pro nedostatek zpráv. Roku 1701 je řeč o jedné, 1708 o pěti. Zdá se, že právem bývala toliko jediná, že však v letech, kdy mimořádné výdaje obecní byly veliké, se souhlasem nákladníků se jich vařilo víc. Když byl souhlas odepřen, nastávaly třenice mezi maloměšťany a nákladníky. V té době byly vedeny tak jako jinde tzv. pořád-kové várky (Reihegebrüe) a další zařízení, že každý právovárečník byl povinen dle pořadí pivo ve svém domě vyrobené tamtéž čepovat, a když byl hotov, přišla řada na druhého, jenž musel pivo uva-řiti a čepovati. Výčepní inventář jako sklenice, cimenty, stoly a lavice byly společným majetkem právovarečného měšťanstva a přenášely se od jednoho k druhému, jak to dle pořadí kdo potřeboval. Tehdy nebylo v Lošticích mimo „pořádkové“ šenkýře jiných hostinských.

Pivovar stával na náměstí a byl obecním majetkem, vydání na opravu budovy a náčiní hradilo se z obecních důchodů. Výsada vární nebyla dosavadním domům právovarečným knihovně vtělena. Při krajské komisi dne 2. prosince 1743 byla výsada vaření piva uznána na výnosné právo obecní. Za-pomnělo-li se okolnosti, že právo várečné od nepaměti provozovali výhradně toliko majitelé 25 domů, dalo se z oněch tří důvodů lehce dokazovat, že výsada náleží veškeré obci, jakožto celku. Dne 24. ledna 1744 sešla se obec na valnou hromadu v radním domě, kde byl přečten, schválen a 96 občany podepsán memorial určený vrchnosti, aby výsada varní přiřčena byla obci.



















































Dne 5. 10. 1786 byly guberniálním dekretem zrušeny „pořádkové várky a výčepnictví“, v Lošticích vznikly stálé, samostatné hostince, ale vždy jen z těch 25 oprávněných domů rynkovních. O hodně později vznikly hostince také v ulicích, ale vždy bylo jim oprávnění k výčepu uděleno od právova-rečného měšťanstva s výslovnou podmínkou, že budou veškeré potřebné nápoje odebírat z jejich pivovaru a nedovolí si dovoz cizího piva.

Stavba nového pivovaru
Stav pivovaru patrně od 19. století plně nevyhovoval. Cestu k laciné novostavbě pivovaru zkoušeli měšťané již v roce 1830. Že prý erár, jakožto majitel císařské silnice, mohl a měl by postaviti nový pivovar, jelikož nynější je pasáží nebezpečný. Z návodu nákladníků tázal se tedy magistrát eráru, neměl-li by se pivovar kvůli všeobecnému dobru zbořit, a jakou náhradu by erár byl ochoten za to poskytnouti. Ale erár nebyl ochoten pranic.
Výtka ke stavu pivovaru směřovala v roce 1836 i od vizitace Loštic rytířem Widmannem, který byl krajským komisařem v Olomouci. Úřední zpráva z jeho pera - přinesl ji krajský posel za týden po jeho odjezdu - zněla rozmrzele, měla příchuť nakyslou. Pivovar stojící uprostřed náměstí, těsně podle císařské silnice, je prý velmi chatrný na střeše i zdivu vadí pasáži, kouřem a výpary otravuje okolí a mohl by zavinit požár. Má se tedy jednat o jeho zboření a přenesení na jiné odlehlé a vhodnější místo. Než se ale se stavbou nového pivovaru začalo, trvalo to ještě několik let.
Mezitím od roku 1837 začali měšťané svůj pivovar pronajímat.

Pokračování……


autor: JUDr. Richard Fischer
Autor je loštickým rodákem, dějepiscem a v období první republiky byl starostou města Olomouce. Dosud nepublikovaný text z jeho pozůstalosti připravil k publikaci Petr Fialek. Snímky jsou z loštického archivu

| Autor: administrator | Vydáno dne 04. 06. 2009 | 3791 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz