Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.10.2017. Právě je zde 1700 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65053x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53547x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51374x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47154x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40749x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39299x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 34913x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34695x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34218x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33482x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 33011x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32889x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31625x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31398x)
Ze světa
Historie hostinců

Vaření piva v Lošticích – díl 3.



Vraťme se ke stavbě nového pivovarského objektu v Lošticích.






Jak se stavěl nový pivovar
V roce 1839 došlo k zakoupení stavebního místa. 14. února 1840 byla v okolních panstvích a úřed-ními novinami brněnskými vypsána zadávací dražba. Úhrnný rozpočet zněl na 60 011 zl 58 kr. Hlavní podmínkou bylo, že stavba má být během r. 1840 provedena pod střechu, do konce pak září r. 1841 úplně hotova. Vnitřní zařízení strojové na 18 sudů várky (oproti dřívějšímu na 9 sudů) bylo však až v létě r. 1842 dopraveno. Starý pivovar byl zbořen v roce 1844.

Účty nákladnické nebývaly vždy řádně skládány. Další poměry pivovaru lze proto číst i z jiných pramenů - fasí, které předkládal k účelu vyměření daně. Tak kupř. dle přiznání z 26. 5. 1860 k po-platkovému ekvivalentu byl roční výnos pivovaru od r. 1850 až do 1859 (včetně) 100 zl, tedy za 10 let 1000 zl.

Fasse z 15. 2. 1859 obsahuje tyto výkazy:
Rok………. Příjem…... Vydání…. Čistý výnos
1856……… 787.50….. 321.68…... 465.82
1857……… 735.00…...420.00…… 315.00
1858……… 845.00……224.70….. 620.30
celkem zl…2367.50….966.38…..1401.12

Fasse z 18. 12. 1859:
Rok………. Příjem……Vydání…. Čistý výnos
1857………. 735.00…. 420.00…. 315.00
1858………. 654.00…. 501.00…. 153.00
1859………. 676.00…. 379.00…. 297.00
celkem zl….2065.00….1300.00…. 765.00

Fasse na r. 1861:
Rok………. Příjem…. Vydání…… Čistý výnos
1858……… 654.00…. 224.70….. 429.20
1859……… 676.00…. 266.39….. 409.60
1860……… 676.00….. 257.07…. 418.93
celkem zl….2006.00….. 748.16…. 1257.73




























Dne 30. 1. 1850 usnesli se právovareční měšťané v Lošticích v záležitosti správy jim patřícího pivovaru, přijímání a vydávání peněz na těchto stanovách:
1. Všechna jednání mají se státi dohodou všech právovarečníků za účasti starosty města neb nejstaršího radního v obecní kanceláři;
2. Právovareční měšťané volí ze sebe tzv. stařešinu (Oberältester), jenž má právo svolávati schůze, jim předsedati a o předmětech rokování referovati;
3. Správu pivovarských záležitostí provede stařešina a šest členů výboru, zvolených většinou hlasů, a do každé schůze musí býti všichni právovarečníci předvoláni, v ní mají pak každý 1 hlas;
4. Způsob zvaní a usnášení byl zvlášť upraven, kupř. zvaní měl obstarávati vždy ten, kdo posledně stal se členem právovareč. měšťanstva, ač mohl si na své útraty k tomu sjednati i cizí osobu;
5. Každé usnesení musí se protokolovati do knihy a od všech přítomných podepsati;
6. Volba stařešiny a výboru děje se na 3 leta, a uprázdní-li se místo stařešiny neb člena výboru smrtí, vzdáním se neb jinou náhodou, má se místo něho voliti jiný člen;
7. Kdyby nejmladší (= nejnovější) člen při zvaní počínal si nedbale aneb vůbec zváti nechtěl, má se to svěřiti jinému, ale na útraty onoho. Hraditi se mají výlohy tyto z výnosu jeho podílu. Musí svou funkci nejméně rok konati, i kdyby po něm přistoupil nejmladší člen.
Jestliže však do roka nový člen nenastoupil, musí nejmladší člen svou funkci tak dlouho konati, až nový člen přistoupí;
8. Za vedení správy a účtů jest zodpovědným stařešina a výbor, jenž má proto míti stálý dozor a dbáti, aby roční účty skládány byly nejdéle v říjnu každého roku a k veřejnému nahlédnutí vyloženy. Za sestavení účtů má dostati účetní 6 zl ročně, členové výboru konají své funkce zdarma. Úřadovat musí nejméně 1 rok. Pokladna (truhla) má býti v domě účetního pod trojnásobnou závorou dvou nejstarších členů výboru; v 9. Dneškem (31. 1. 1850) počíná platnost nových voleb;
10. Změna stanov těchto jest jen tehdy možná, když je ve schůzi přítomno 3/4 právovareč. měšťanů a tito do jednoho s tím souhlasí. Každý nově přistoupivší člen musí stanovy podepsati.
Stanovy podepsali: Ignát Hatlánek, Jan Seidl ml., M. Müller, Frant. Heller, Vinc. Fiala, Jan Hatlánek, Alois Schertler, Vinc. Albrecht, Martina Hladisch, Frant. Albrecht, Frant. Červinka, Tomáš Fischer, Jan Seidl st., Frant. Heidenreich, Libor Mollik, Ant. Mollik, Libor Peiker, Jan Sommer - starosta, V. Schönhöffer - radní, Isidor Vimetal, zapisovatel Schilbersky.

Dle zákona ze 7. 9. 1848 byla zrušena propinační práva, která měla vliv na rajonizaci produkce piva, a jen potud zachována, pokud se zakládala na smlouvách. Nové poměry právní v Rakousku zavedené měly za následek, že i loštičtí právováreční měšťané přemýšleli, aby svůj poměr k pivovaru upravili dle nových právních zásad. Výsledkem porad byly stanovy, které dne 29. 6. 1861 na důkaz svého souhlasu podepsalo 23 právovárečných měšťanů. Dosavadní volný útvar změnil se ve spolek. Nejdů-ležitější ustanovení těchto nových stanov byla:
§ 1. Všichni majitelé právovarečných domů, jichž je v Lošticích 25, tvoří v záležitosti práva těmto domům patřícího: vařiti pivo, čepovati je a míti pivovar - společnost.
§ 2. Tuto společnost zastupuje správní výbor, sestávající ze správce pivovaru a 4 volených členů.
§ 3. Volba správce i výboru děje se každoročně, ale dosavadní členové mohou býti zase zvoleni. Každý člen společnosti jest povinen volbu přijati a dle svých nejlepších sil ji k dobru společnosti vykonávati.
§ 4 - 6 obsahuje ustanovení o právech a povinnostech správního výboru.
§ 7. Jde-li o úplnou změnu nynějších práv, neb o stavbu vyžadující nákladu přes 50 zl. aneb o jinou otázku, která by měla důležitý vliv na trvání společnosti, mají býti sezváni všichni členové a tito rozhodují absolutní většinou. Hlasy těch, kdož se nedostavili, připočítají se k většině.
§ 8 - 11. Jedná o další působnosti správního výboru, o podpisování závazných listin, o skládání účtů ročních (do 4 neděl po skončení pachtovního roku), které má správní výbor revidovati a účetnímu udíleti absolutorium. Dle § 11 měl každý člen výboru za funkci mimo město diety 50 krejcarů denně, jinak byl jeho úkol bezplatný. Správce měl dostávati roční odměnu 6 zl.
V § 12 - 13 stanovena práva a povinnosti členů.
§ 14. Důležitou povinností společnosti jest všemožně se přičiniti, aby právo pivo vařiti nejen se udrželo, ale i zvelebilo. Je proto každý člen jako účastník zisku povinen odebírati veškeré pivo, ať k své potřebě soukromé či k výčepu z vlastního pivovaru.
Dle § 15- každý člen, jenž by odebíral cizí pivo a tím poškozoval svůj vlastní závod, nemůže dostati podíl z výnosu, a nemůže proto také participovati na pachtovném ze společného podniku, a sice po celý rok.
V § 16 bylo blíže vyznačeno, že odebírání cizího piva má jen tehdy za následek ztrátu dividendy, nebyla-li dříve zjištěna špatná kvalita zdejšího piva a jen ze svévole cizí pivo bylo koupeno. Pivo lepší jakosti (tzn. luxusní pivo může se odjinud kupovati, pokud takový druh není ve zdejším pivovaře k dostání, a pokud se čepuje o polovici dráže než obyčejné domácí pivo. Každý podílník je povinen oznámiti kup cizího piva správě pivovaru, jelikož by se mu jinak dividenda zadržela.
§ 17 stanovil, aby v zájmu podílníků a pivovaru i výroby dobrého piva čas od času zařízení se opravovalo a zlep-šovalo, aby pachtýř mohl vařiti výborné pivo a aby se pro výčepníky stanovila také tzv. výčepní odměna.
§ 18. Kdyby některý dosavadní podílník nechtěl přistoupit k nové společnosti, nýbrž chtěl si svoje dosavadní právo podržeti, s odebíráním cizího piva by se vzdal dividendy, ale později chtěl ke společnosti přistoupiti, bude povinen, aby jako každý jiný člen přispěl k úhradě výloh na opravu mezitím vynaložených.
§ 19. Pozvání ke schůzím obstarává nejmladší člen společnosti a sice bezplatně až do té doby, kdy přibude nový člen společnosti. Nejmladším členem společnosti je vždy ten, kdo posledně se stal majitelem práva vár. domu. kdyby tuto povinnost nekonal, dá se to vykonati na jeho účet, a obnos ten se srazí z jeho dividendy.
§ 20. Podílníci, kteří tyto stanovy nepodepíší, mají býti pokládáni za vystouplé, a vzdávají se tím nároku na dividendu.
§ 21. Změna nebo zrušení těchto stanov může se státi jen usnesením většiny.
§ 22 (poslední) stanovil, aby se stanovy tyto vyznačily knihovně při 25 právovarečných domech aneb při pivovaře č. 107. , od všech členů podepsány a závaznými prohlášeny.

Dne 26. 7. 1861 oznámil Ignatz Hatlánek a Antonín Seidl v zastoupení podílníků pivovaru právova-rečného c. k. okresnímu úřadu v Mohelnici, že majitelé právovarečných domů, jichž je v Lošticích 25, hodlají zříditi společnost, aby předešli škodě zrušením propinačních práv hrozící, a že proto se dohodli na stanovách, které stanoví nejen správu pivního regálu, nýbrž i práva a povinnosti podílníků. Proto žádají o schválení těchto stanov.

Dne 6. 2. 1863 napsal Dr. Arzt obci loštické list, v němž žádal obecní výbor o usnesení a vyjádření o tom:
1. zda a jak velký má obec podíl na pivovaře.
2. zda na něm trvá či se ho vzdá,
3. zda se obec chce připojiti k zahájenému sporu proti žalobě, a
4. pro ten případ, je-li ochotna dáti mu plnou moc k zastupování obce.

Obecní výbor z obavy aby se nezapletl do sporu a útrat, usnesl se věc vyřídit smírně a to tak, že pi-vovar místo dvou várek bude platiti obci ročně 50 zl. aneb aby se této povinnosti zbavil zaplacením 1000 zl. jednou provždy. V tom případě vzdala by se obec i tzv. podpalného (Unterzündungsgeld). Dne 10. 2. 1863 bylo jednání přerušeno a k stání na 14. 2. zmocněn byl k zastupování Dr. Zastiera z Mohelnice se 3 členy výboru. Pro město Loštice vtěleno bylo zástavní právo pro pohledávku 750 zl. s 5 % úroky a pro každého loštického faráře právo pobírati 1/2 vědra piva z každé várky.

Malá výnosnost pivovaru byla dojista příčinou, že mezi měšťany vznikla myšlenka pivovar prodat, aneb znovu zřídit. Většina měšťanů byla pro prodej. Už roku 1864 se o věci té jednalo a dne 17. 7. 1864 podepsali všichni právováreční měšťané plnou moc Ignáci Hatlánkovi, Františku Hellerovi, Vin-cenci Albrechtovi, Antonínu Seidlovi a Františku Heumanovi, aby za cenu nejméně 12.000 zl. pivovar prodali, písemnou smlouvu vyhotovili, kvitovali atd. a mezi sebou dle většiny hlasů rozho-dovali. Kupce hledali, jednali, ale neprodali.
Mezitím konaly se porady o založení rolnického závodu, který by zpracoval ječmen v slad a zároveň vyráběl pivo. Měl to býti závod akciový, tedy se základy širšími než pivovar měšťanský, aby také široké okolí mohlo býti v něm účastno. Jelikož také většina právovarečných měšťanů se chtěla nového podniku zúčastniti, vznikla snadno myšlenka zakoupiti pivovar měšťanský a přetvořiti ho v nový závod.
Mezitím však už jednali zakladatelé akciové společnosti s měšťanským pivovarem o koupi tohoto pivovaru. Dne 3. 2. 1868 (13 účastníků) se jednalo o návrhu na prodej pivovaru akciové společnosti, která se zde tvoří; usneseno prodat za 12.500 zl. Kdyby ten či onen právovarečný podílník chtěl se státi akcionářem nového podniku, pak onen obnos, jejž má dostati za svůj podíl, může býti zúčtován na účet jeho akcie. Dne 12. 2. 1868 (15 účastníků) usnesli se měšťané přijati nabídku 11.500 zl. od akciové společnosti (více nechtěli dát) a zmocněni I. Hatlánek, A. Seidl, K. Fiala aj. Sommer, aby uzavřeli smlouvu a peníze přijali.

Na základě dekretu ze 17. 2. 1871 č. 1523 a na základě kupní smlouvy z 20. 2. 1871 prodali První rolnické sladovně a pivovaru následující právovarečníci své podíly na pivovaru č. 107 a na domě č. 108 v Lošticích. Kupní cena byla smluvena na 14.400 zl. a dle výměru okresního soudu ze dne 11. 12. 1872 č. 6327 bylo vloženo do pozemkové knihy vlastnické právo pro kupitelku.

Na jednoho právovarečného měšťana byly přiděleny v 2 akcie dle tohoto rozpočtu:
Dvě akcie stojí s % do 15. 3. 1871……411.80 zl.
od toho podíl………………………….. 367.19 zl.
mělo se doplatiti na 2 akcie………………44.61 zl.

Pokračování……


autor: JUDr. Richard Fischer
Autor je loštickým rodákem, dějepiscem a v období první republiky byl starostou města Olomouce. Dosud nepublikovaný text z jeho pozůstalosti připravil k publikaci Petr Fialek. Snímky jsou z loštického archivu.

| Autor: administrator | Vydáno dne 24. 06. 2009 | 2641 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz