Pivovarské zajímavosti

Aktualizovaná galerie vánočních etiket českých pivovarů >>>



Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.12.2017. Právě je zde 1806 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65743x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 55664x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 53718x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 49133x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 42741x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 41459x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 36797x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 36662x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 36175x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 35417x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 34876x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 34770x)
Sahti
(24. 08. 2009, 33552x)
Ze světa
Historie hostinců

Vaření piva v Lošticích – díl 4.


Dne 6. 3. 1871 byla zapsána do obchodního rejstříku firma První rolnická sladovna a pivovar v Lošticích.





Rolnický pivovar a sladovna
Dne 24. 3. 1870 podána byla okresnímu hejtmanství do Zábřehu následující žádost: „Majíce v po-sledních letech učiněný pokrok v oboru rolnictví na zřeteli, usnesli jsme se v Lošticích sladovnu ve spojení s pivovarem na akcie zaraziti, ku kterémuž účeli jsme stávající pivovar č. 107 a dům č. 108 v Lošticích zakoupili a zvětšiti hodláme. Žádáme tedy, aby nám bylo uděleno povolení ku konání předběžných prací.
Hejtmanství vyzvalo obecní radu, aby podala své vyjádření o osobních poměrech, spolehlivosti zařizovatelů a 2. 5. 1870 předložila stanovy místodržitelství.
Stanovy obsahovaly mimo jiné toto:
1. Rolníci a podporovatelé pokroku hospodářského sestoupili se ve společnost akcionářskou, jejímž účelem jest vystavěti a udržovati společnou továrnu na slad a vaření piva.
2. Firma zní: „První rolnická sladovna a pivovar v Lošticích:“
3. Společnost zakládá se na 20 let a počíná rokem 1870, jakmile za upsaných 200 akcií je splacena polovice.
4. Základní jistina na zřízení této továrny obnáší 40 000 zl. a zaopatří se vydáním 200 akcií po 250 zl., kterážto jistina může býti usnesením valné hromady vydáním nových akcií až na 10 000 zl. roz-množena.
5. Akcie zní na jméno vlastníka.
Mezitím dne 4. 5. 1870 oznámil také obci Josef Schönhöffer jménem prozatímního výboru, že koupila nově se tvořící akciová společnost právovárečný pivovar č. 107 a 108 a že hodlá zde stavěti nové sklepy a sladovnu.

Dne 16. 12. 1870 zažádal pivovar u okresního hejtmanství o přepsání živnostenského listu na živnost sladovnickou ze jména Oswalda Schütze na „První rolnickou sladovnu a pivovar v Lošticích“, o pře-depsání výdělkové daně od 1. 1. 1871 a o schválení sládka Josefa Fabiána jako náměstka pivovaru. Výměrem ze 17. 1. 1871 bylo této žádosti vyhověno. Firma byla zapsána do obchodního rejstříku 6. 3. 1871.

První výstav nového pivovaru
S výstavem piva se začalo 1. 3. 1871 a sice vědro za 4 zl. 25 kr. (sud 16 zl.). Dne 19. 1. 1871 byl prodán první slad (500 centů po 7 zl. 75 kr) firmě Briess a 10 centů květu po 2 zl. 40 kr. V pivovaře provozoval se v 1. poschodí nálev piva sklepníkem, jejž správa závodu stanovila, a byly zde i prostranné místnosti, v nichž měly sídlo české spolky „Omladina“, „Občanská beseda“ a „Jednota diva-delních ochotníků“. Zde hrávala se divadla, zde pořádaly se zábavy, plesy atd. K účelu nákupu ječ-mene pronajal pivovar roku 1873 na tři roky v litovelské záložně sýpku. Za rok 1873 vykázáno zisku 11 014 zl. (dividenda 27 zl. 50 kr. na akcii), r. 1874 zřízen byl sklad v Olomouci (pivo se tam dodá-valo za 19 zl. 50 kr za 1 hl). Roku 1875 najal pivovar sýpku v Mohelnici. Za rok 1875 docílil závod opět zisk 1880.90 zl. Ve schůzi 14. 7. 1877 schválena byla pro závod koupě domku č. 77 od Cecilie Šilhavé i s polem (1550) za 3050 zl. Dne 12. 1. 1878 přihlásil se pivovar za zakládajícího člena Matice školské v Olomouci.

Avšak následkem zhoršených poměrů usneseno dne 27. 9. 1878 přestati vařiti, prodati nádobí a zrušit sýpku v Litovli. Nastala stagnace a jen sladovna pracovala. Přestávka ve výrobě piva se pociťovala jako chyba, a proto už 29. 12. 1879 uvažovala správa, nemělo-li by se opět začít s vařením. Za rok 1880/81 zisk 4.621.93 zl. na valné hromadě 25. 7. 1880 jednalo se o návrhu Josefa Špačka z Palonína, „má-li se začíti s výrobou piva“ a na valné hromadě 23. 7. 1881 přednesl týž nárok Ignát Geisler. Ale k usnesení nedošlo. Svolána byla proto mimořádná valná hromada na 14. 8. 1881 s návrhem: Má-li se závod prodati, pronajati či má-li se započíti s výrobou piva. Návrh na prodej neb pronájem byl zamítnut.

Dne 30. 7. 1882 vykázán byl zisk 3867 zl. 74 kr., na dividendu usneseny 2000 zl. Dne 31. 1. 1883 usneseno vařit pivo dál a prodávat hl. za 7.80 zl. Ale následkem velkého horka a nedostatku ledu v létě hrozila zkáza piva, a proto 8. 9. 1883 usneseno odprodat 14 hl. piva akcionářům, 1/4 hl. po 50 kr. Za r. 1882/83 byl zisk (po odpisech) 3768 zl. (dividenda 5 %), obnos 1768 zl. byl zaúčtován na ztrátu r. 1879/80. Za roky 1883/84 činil zisk 2979.84 zl. (5 % div.). Roku 1884 opět hrozilo nebezpečí zkázy piva (malý odbyt), proto usneseno 9. 11. 1884 snížiti cenu piva na 1.50 zl. za 1/4 hl.

R. 1885 zjištěn byl zisk 2142 zl. (div. 5 %), ale už 27. 12. 1885 se ukázalo, že za posledního půl roku uvařilo se jen 12 várek, a proto uvažovalo se opět o zastavení výroby. Ale pak rozhodnuto učinit ještě jeden poslední pokus a přijati nového sládka (A. Deckra). Volba tato byla pro závod dobrá, jelikož nový sládek, ač byl Němec, byl dobrý odborník, jenž postřehl hned, že velkou závadou pivovaru je nedostatek dobrých sklepů pivních. Obchod sladový šel sice obstojně (prodával se do Berlína, Mohuče, Dortmundu, Lipska, Hochheimu), ale výroba piva přece jen se citelně vyžadovala, aby závod plně pracoval a docílil lepších výsledků.

Dne 5. 9. 1886 započalo se jednati o stavbě nových sklepů. Dne 15. 7. 1888 usneseno pronajati opět sladovnu od vdovy Bermanové za 700 zl. ročně na dobu 4 let. Za rok 1887/88 docíleno bylo zisku 4055.99 zl. a vyplácena byla dividenda 6 %. R. 1889 blížilo se 20 let, co závod trval a jelikož v pů-vodních stanovách byla obmezena působnost - trvání je na 20 let, usnesla se mimořádná valná hromada 27. 12. 1889 na změně stanov zejména v tom směru, že má společnost trvati dále. Ministerstvo vnitra výnosem ze dne 27. 9. 1890 č. 19.500 změnu stanov schválilo. Za r. 1890/91 byl čistý výtěžek 5001 zl., z čehož vyplacena 4% dividenda.

V následujících letech vykazoval závod stále zisk:
rok……………… zisk…………….dividenda
1891/92……….. 4936 zl………… 4 %
1892/93……….. 3511 zl. ………...4 %
1893/94……….. 3315 zl………… 4 %
1894/95……….. 3320 zl………… 4 %
1895/96 ……….. 8280 zl………… 5 %
1896/97 ……….. 4457 zl………… 5 %
1897/98 ……….. 5400 zl………… 4 %







































Dne 26. 8. 1897 zažádala správa pivovaru o povolení ke stavbě parního stroje, kotelny a komína v domě č. 107/108. Na základě toho konala se 1. 9. 1897 komise a téhož dne dal stavební úřad povole-ní. Okresní hejtmanství pak výměrem z 24. 9. 1897. Dne 6. 5. 1898 byla stavba zkolaudována.

Pivovaru počalo se dařit zase dobře. Roku 1904/5 měl zisku 6088 K, jenž odepsán na ztrátu z r. 1898. Z toho důvodu, jakož i proto, aby závod mohl s úspěchem konkurovat s pivovary sousedními, vznikla r. 1906 myšlenka rekonstrukce pivovaru na moderní podnik, třebas v rozměrech malých. 20. 7. 1907 vykázán zisk 17.428 K, z čehož věnováno 9000 K. na stavební fond, a vyplacena dividenda 4 %. Valná hromada 30. 8. 1908 usnesla se provésti rekonstrukci pivovaru a ležáckých sklepů (rozpočet zněl na 11.502 K.).

  Přehled výroby:
Obchodní             Výroba                 Obchodní            Výroba         
rok                   sladu (q)   piva (hl.)   rok              sladu (q)   piva (hl.)  
1871                  ?                ?           1895/1896      4370        6552 
1872                  ?                ?           1896/1897      4375        6192 
1873                  ?                ?           1897/1898      4555        6372 
1874                  ?                ?           1898/1899      4938        6768 
1875                  ?                ?           1899/1900      4473        7200 
1876/2               ?                ?           1900/1901      3844        7596 
1876/1877           ?               ?           1901/1902      4273        6372 
1877/1878           ?          nevařilo se   1902/1903      5125        7020 
1878/1879           ?          nevařilo se   1903/1904      4737        7524 
1879/1880           ?          nevařilo se   1904/1905      4375        6192 
1880/1881          4653      nevařilo se   1905/1906      5651        7092 
1881/1882          5110      nevařilo se   1906/1907      5924        7776 
1882/1883          5177         720         1907/1908       5360        7920 
1883/1884          5545       1044          1908/1909      5389        7668 
1884/1885          4952         864          1909/1910      5081        6750 
1885/1886          4443       1404          1910/1911      4309        8658 
1886/1887          1416       3096          1911/1912      6062        8820 
1887/1888          4919       3960          1912/1913      5669        6776 
1888/1889          7518       4536          1913/1914      5238        6958 
1889/1890          5082       5364          1914/1915      2404        4637 
1890/1891          6822       5292          1915/1916        455        3111 
1891/1892          6432       5256          1916/1917        146         890 
1892/1893          7379       6228          1917/1918          ?          766 
1893/1894          5731       6372          1918/1919          ?        1840 
1894/1895          4734       6192         1919/1920        533        2933 

Sládci
Prvým sládkem byl zvolen 17. 10. 1870 Josef Fabián. Dne 16. 6. 1872 propuštěn byl na vlastní žádost a vypsán konkurs: plat 1000 zl., byt, otop, světlo, pivo a prodej kvasnic. Dne 28. 7. 1872 zvolen byl sládkem ze 17 žadatelů Josef Rauscher z Kroměříže. Nadsladovním v Hradečné ustanoven byl 15. 8. 1872 František Heidenreich s platem 50 zl. měsíčně. Po Rauscherově odchodu usnesl se výbor 27. 11. 1873 místo to neobsadit a úkol ten byl svěřen Fr. Heidenreichovi. Až teprve 4. 1. 1874 přijat byl na půl roku sládek Antonín Krátký z České Třebové s platem 50 zl. měsíčně. Dne 28. 6. 1874 ustanoven byl definitivně s platem 600 zl. ročně a remunerací, což mu zvýšeno bylo 14. 2. 1875 na 1000 zl. ročně, ale bez remunerace. Dne 27. 2. 1875 však k 31. 3. 1876 dal výpověď. Dne 10. 9. 1876 zvolen byl sládkem (jelikož uchazeč žádal 800 zl. což zdálo se býti mnoho) místní občan Fr. Heidenreich za plat 50 zl. měsíčně a vyrobené kvasnice.
Dne 23. 6. 1877 ustanoven byl na krátký čas sládkem Fr. Franzl. F. Heidenreich zůstal hospodářem závodu za 30 zl. měsíčně), ale jelikož se neosvědčil, byl 3. 7. 1878 propuštěn a 20. srpna 1878 zvolen nadsladovním František Růžička ze Smíchova (plat 700 zl., světlo, byt a. p.). Týž rezignoval 7. 8. 1881, ale zůstal. Byl pak sládkem a účetním. Dne 18. 11. 1883 zvolen sládkem Ant. Fitt z Karlína se služným 720 zl. ročně, byt atd., a provizi 6 kr. z 1 vystaveného hektolitru piva. Dne 12. 1. 1886 přijat byl sládkem An. Decker ze Zábřehu (1000 zl. ročně s přísl. od 19. 8. 1888, o 200 zl. více), od 1. 3. 1886. Zůstal zde do 15. 11. 1898 a po jeho odchodu zvolen byl sládkem dosavadní „podstarší“ Adolf Kubelka (720 zl. ročně a přísl.). Dne 23. 5. 1909 zvolen byl sládkem Josef Škvor, nejstarší z Hanáckého pivovaru v Olomouci. Po něm nastoupil Klement Švarc z Plzně a když byl povolán ve válce do vojenské služby, zastával ho J. Wait. Po jeho narukování se vystřídali.

…….…….…….cena piva…….…….cena sladu
r. 1870……. za sud 16 zl.
r. 1871…….…….…….…….…….za cent 7 zl., 75 kr.
r. 1873……. za sud 17 zl.
r. 1873…….…….…….…….…….za cent 7 zl., 90 kr.
r. 1883……. za hl. 7 zl., 60 kr.
r. 1875…….…….…….…….…….za cent 6 zl., 82 kr.
r. 1885……. za hl. 7 zl., 80 kr.
r. 1879…….…….…….…….…….za cent 6 zl., 30 kr.
r. 1886……. za hl. 7 zl., 60 kr.

Za metrický cent sladu:
1882……. 11 zl., 50 kr.
1887……. 11 zl., 60 kr.
1900……. 12 zl., 25 kr.
1902……. 11 zl., 15 kr.
1903……. 21 K., 20 hal.


Pivovar za války
Výroba piva byla omezena teprve roku 1915. Vláda byla již nařízením z 10. 10. 1914 č. 274 ř. z. zmocněna učiniti v zájmu hospodářského života, zemědělství, obchodu, průmyslu a výživy lidu po-třebné opatření. A tak nařízením ministerstva financí ze dne 6. 6. 1915 č. 153 ř. z. bylo stanoveno, že pivovary smí v červnu, červenci a srpnu 1915 vyrobiti nanejvýše 75 % mladinky oné výroby, kterou vykázaly v těch měsících r. 1913 a 1913. V červenci byl poměr ten pro srpen 1915 navýšen na 90 %. Nařízením z 27. 8. 1915 č. 250 byla výroba 90 % povolena až do konce r. 1915.

Toto zdánlivě nepatrné omezení – mělo své důsledky a už v říjnu 1915 pociťoval se v Lošticích ne-dostatek piva. Důvodem tohoto opatření bylo, aby se ječmen rezervoval pro výrobu potravin. Naří-zením ministerstva z 25. 11. 1915 č. 346 ř. z. omezena byla výroba piva od prosince 1915 do března 1916 na 55 % oné výroby r. 1911/1912 a 1913/1913, což 28. 3. 1916 prodlouženo bylo do 31. 8. 1916. nařízením min. obchodu z 1. 9. 1916 č. 285 ř. z. zakázána byla výroba sladu z ječmene. Naří-zením ministerstva financí z 2. 9. 1916 ř. z. omezena byla výroba piva v září t. r. na 35 % výroby prů-měrně měsíce září 1911 a 1912, což později bylo prodlouženo i na další dobu v říjnu a později na 25 %. Nařízením ministerstva obchodu z 2. 9. 1916 č. 288 ř. z. omezen byl výčep piva na dobu od 7 do 10 večer a v neděli od 4 do 10, a to pro osobu jen 0,5 l piva, přes ulici pro zákazníka je 1 litr. Tresty byly následující: pokuta do 5000 K nebo trest do 6 měsíců. Nedostatek sladu a zákaz jeho výroby z ječmene vedla sládky k různým jiným pokusům při výrobě piva. Některé pivovary začaly vařit pivo z pýře a platily za 1 q pýře až K. Jiné pivovary zkoušely pivo z jetele, např. opavský pivovar hledal veřejně celé lány mladého jetele, pak z cukru, jenž se pivovarům zvlášť přiděloval, a konečně z uherského semínka zv. sirok. bylo to náhražkové pivo, které mělo chuť všelijakou, jen pivní ne. Pijáci piva měli se za těch poměrů vskutku zle. Nařízením min. obchodu z 3. 8. 1916 č. 243 ř. z. zřízena byla ve Vídni pivovarská ústředna, aby pi-vovary byly stejnoměrně zaopatřovány surovinami a potřebami. Nařízením téhož úřadu ze dne 1. 9. 1916 č. 284 ř. z. byla od 4. září t. r. zakázána výroba sladu pivovarského. Dne 18. 5. 1916 zakázal min. financí upotřebení cukru k výrobě piva (což bylo nař. z 22. 8. 1917 změněno tak, že na slad směl se zpracovat jen ječmen přidělený pivovarskou centrálou. Výroba náhražkového piva byla upravena nařízením min. financí ze dne 28. 7. 1917 č. 320 ř. z., zejména, že pivo takové musilo býti výslovně jako náhražka pivní označena. Nařízením ze 17. 8. 1917 č. 342 ř. z. zakázána byla výroba piva z medu a ovoce. Nařízením min. financí z 15. 9. 1917 ř. z. bylo stanoveno, že pivo nesmí být vařeno silnější než 6,5 % a na překročení předpisu toho stanoveny těžké tresty: vězení do 6 měsíců nebo pokuta 20.000 K. Od 1. 1. 1917 byla omezena nař. min. fin. z 30. 10. 1917 č. 421 ř. z. výroba piva na 6 % průměrné výroby toho kterého pivovaru v letech 1911/1912 a 1912/1913, od 1. 1. 1918 zvýšena výroba na 8 %. Pivovar, který v těch letech uvařil 100.000 hl., mohl dle těchto nařízení uvařiti jen 6 resp. 8000 hl. To bylo ovšem omezení takové (zavedeno proto, aby se uspořilo ječmene neb cukru ve prospěch konzumu obyvatelstva), které těžce zasáhlo do zájmů hostinských a pijáků, třebas dřívějšími předpisy úředními byla docílena slabá jakost piva, menší množství a neobyčejná drahota. Jelikož se užívalo při vaření a p. s dovolením, či bez něho - různých náhražek za slad: cukru, pýře, siroka apod. - nastala zcela jiná chuť, či lépe řečeno pachuť piva. Byla to pravidelně nažloutlá voda, chuti nahořklé, často odporné, s pěnou ubohou a to se prodávalo až za 1 korunu půllitr!

V listopadu 1918 žádal pivovar hospodářské družstvo za zproštění účetního Fr. Všetičky, že je od počátku na vojně; pivovar nemá výroční účty od r. 1915.

Chmel 50 kg
před válkou……… 80 k.
r. 1917…………… 900 k.
r. 1918…………… 1900 k.
r. 1919…………… 4200 k. (listopad)
r. 1920…………… 6900-7000 k.
10. 8. 1920………. 4000-4500 k.

Nařízením úřadu pro lidovou výživu ze dne 3. 8. 1918 č. 291 ř. z. byl opětován zákaz výroby piva (mladinky) nad 605 sachar. stupňů, pivo silnější mohlo se vařiti jen se svolením tohoto úřadu. Po pře-vratu zřídil Národní výbor nařízením ze 7. 11. 1918 č. 25 místo pivovarské ústředny pivovarskou komisi v Praze se stejným účelem, a nařízením z 11. 1. 1919 č. 17 zřízena v Praze byla komise sladová za účelem stejnoměrného rozdělování ječmene pro potřebu sladovnického průmyslu. Nařízením z 26. 2. 1919 č. 104 zakázána byla výroba pivní náhražky po živnostensku od 15. 3. t. r. Dne 7. 3. 1919 ustanovila vláda nejvyšší ceny piva a sice za obyčejné pivo 94 K za 1 hl., za plzeňské 108 K locco pivovar. Nařízením vládním z 27. 3. 1919 č. 159 byla omezena od 1. 4. t. r. výroba piva na 12 % onoho množství pivní mladinky, které odpovídalo průměru let 1912 a 1913. Dne 4. 6. 1919 zrušen byl zákaz z 24. 7. 1917 používat cukru k výrobě piva. nařízením z 24. 10. 1919 č. 564 povolena byla výroba piva na 12 % oné výroby z let 1912 a 1913.

Všechny nesnáze válečné dolehly i na loštický pivovar. V lednu 1917 přestal vůbec vařiti, jelikož nebyl slad a 4. února 1917 vystavil poslední pivo. Teprve koncem prosince 1917 se začalo zase vařit a první pivo bylo vystaveno 1. 2. 1918. V kampani 1919-20 dosáhl pivovar výstavu 1985hl, který se dále zvyšoval. Nejvyšší předválečné úrovně 9000 hl pak dosáhl až těsně před vypuknutím hospodář-ské krize v sezóně 1929-30. Poté se produkce opět snižovala . V roce 1939 na 4087 hl, poslední vý-stav v průběhu druhé světové války činil 1323 hl. Znovu se začalo vařit po osvobození, produkce piva v Lošticích skončila definitivně v únoru 1949.

autor: JUDr. Richard Fischer
Autor je loštickým rodákem, dějepiscem a v období první republiky byl starostou města Olomouce. Dosud nepublikovaný text z jeho pozůstalosti připravil k publikaci Petr Fialek. Snímky jsou z loštického archivu.

| Autor: administrator | Vydáno dne 13. 07. 2009 | 3606 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vánoční speciály r.2017
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 474 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz