Město Dolní Kounice leží nedaleko Brna v malebném údolí řeky Jihlavy. Právě zde byl v roce 1183 vybudován premonstrátský klášter zasvěcený Panně Marii. Zbytky kláštera dodnes pod někdejším kounickým hradem stojí a jsou známým turistickým i kulturním místem, zvaným „Rosa coeli“.
Jen malý kousek odtud v blízkosti řeky stávaly i hospodářské budovy, patřící šlechtě. Jednou z nich byl také pivovar. O historii vaření piva v Dolních Kounicích neexistuje mnoho podkladů, sahá však již do středověku.
V roce 1576 potvrzovali Hynek a Jan ze Zástřizl městská privilegia, která svědčí o tom, že se zde pivo vařilo. Bylo tomu tak jistě i dříve, neboť městská práva patrně vznikla na konci 15 století, neboť je asi vydal už tehdejší držitel panství, tedy zmiňovaný kounický ženský premonstrátský klášter a byla vzpomínána i v souvislosti s panováním Vladislava Jagellonského. Následně potom každá vrchnost i panovníci práva stvrzovali.
Z privilegií potvrzených pány ze Zástřizl vyplývá, že měšťané disponovali právem várečným a vařili pivo po jednotlivých domech. Ne každý právovárečník měl však k dispozici vlastní pivovar, proto listina stanovovala cenu za jeho „pronájem“. „O pivovařích takovej způsob měšťané kouničtí mají. Kdož pivo v kterém pivovaře vaří, má tomu dáti číž jest pivovar, čtyři groše bílé, a ten navaře piva může aneb bude je moci vyšenkovati, i jinému z měšťanů neb obyvatelů vystavovati, nemá se jim v tom od nás, erbů, dědiců a budoucích potomků našich, pánů a držitelů statku tohoto kounickýho, i od jinýho žádnýho žádná překážka nyní a na časy budoucí a věčné činiti.“
1
Privilegium ovšem připouštělo i šenkování piva těm, kteří neměli v Kounicích domovské právo. Ti platili rychtáři 2x ročně 4 groše. Vařit piva či dělat slad nemohl nikdo jiný než měšťan. V tomto směru byla oblast vaření piva uzavřenější než šenkování vína, které bylo a je v tomto kraji prioritní.
Listina dále upravuje míry jak šenkovat pivo a víno a upravuje i produkci sladů. Slad se mlel v panském mlýně za cenu dvou grošů. Pivovarníci dále odváděli do panského dvoru džber mláta z jedné várky. Přespolní sladovníci neměli v Dolních Kounicích místa, privilegia chránila v tomto směru výhradně domácí produkci.
Po porážce stavovského povstání na začátku třicetileté války bylo dolnokounické panství konfiskováno Jiřímu Ehrenreichovi z Rogendorfu a získal je výhodnou koupí František kardinál z Dietrichsteina. Dietrichsteinové ukončili střídání jednotlivých šlechtických rodů. Patrně v období jejich vlády lze očekávat okleštění měšťanských svobod a existenci jediného, tedy panského pivovaru v areálu hospodářských budov, poblíž kláštera pod zámkem. Pivovar vařil podle údajů z roku 1750 celkem 740 sudů piva
2, přičemž na Moravě se užívala bečka moravská = tj. 4 vědra , nebo-li 213, 940 litrů piva. Rakouská bečka měla jen 113,210 litrů. Jednoduchým výpočtem pak zjistíme, že se tedy vařilo cca 158.316 litrů piva, tedy 1.583 hektolitrů.
Dolnokounický pivovar byl v provozu do roku 1848
3. Okolnosti a důvody jeho zániku lze jen obtížně rekonstruovat, vždyť většina starých pivovarských provozů končila svou činnost až s koncem 19. století, což souviselo jednat s nutností nákladné modernizace a zejména se zrušením propinačního práva, které omezovalo konkurenční boj jednotlivých provozů. Můžeme jen předpokládat, že zrušení kounického pivovaru souviselo např. s racionalizací dietrichsteinských provozů na mikulovském panství. Hlavní pivovar měli tehdy dietrichsteinové v Dolních Věstonicích. Jeho výstav přitom činil v druhé polovině 19. století kolem 10 tisíc hektolitrů.
Další historie pivovarského objektu v Dolních Kounicích je poměrně rozmanitá. Na konci 19. století začal sloužit jako německá mateřská škola. V padesátých letech 20. století se stal součástí závodu RETEX, který měl v jeho budově své kanceláře a také kuchyni s jídelnou.
autoři: Milan Řiháček, Filip Vrána
Nejstarší vyobrazení objektu pivovaru a komplexu celého panského statku – dvora, kterému se říkalo „ v dolíku „ , dnes č.p.107, a také v sousedství kláštera je na pohledové mapě z r. 1697, kterou si nechal nakreslit kníže Ferdinand z Dietrichsteina, tehdejší majitel kounického panství, když prodával klášter strahovským premonstrátům..
Objekt bývalého pivovaru uprostřed s nápisem na štítu.
Objekt Cvičení sokolů na Mlýnském náměstí
v r. 1903 před někdejším pivovarem.
Mapa z roku 1825 zachycující stejný areál.
Pozn.:
1 Kratochvíl, A. Archiv Dolních Kounic, města na Moravě, Popovice 1907, s. 6.
2 Kratochvíl, A. Vlastivěda moravská. Ivančický okres, Brno 1904, s. 170.
3 Kratochvíl, A. Vlastivěda moravská. Ivančický okres, Brno 1904, s. 182.
