Novinky a tipy
NOVÝ Kalendář pivních akcí >>>





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 18.2.2017. Právě je zde 1475 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 61132x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 41090x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 37126x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 33717x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 27342x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 25579x)
Pivní plechovky
(10. 01. 2009, 24129x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 21904x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 21660x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 20624x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 20338x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 19984x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 19890x)
Pivní zajímavosti ze zahraničí
Historie hostinců

Sahti


Sahti je tradiční silné, svrchně kvašené finské pivo typu ale, vyrobené z různých druhů obilovin (ječmene, rýže, pšenice, ovsa), ať sladovaných či nesladovaných.







Někdy se při výrobě tohoto piva používá místo samotného sladu zkvašený chleba upečený z uvedených obilovin. Původně se pivo vařilo v domácnostech, na statcích, kde každý sedlák měl svůj vlastní recept. Jackson píše o Sahti jako o jediném přeživším primitivním pivu v západní Evropě. Doložena je jeho výroba na počátku 16. století. Pivo přežilo do dnešních dnů, obzvláště je oblíbené ve východní části Finska, okolo jezera Paijanne, v oblasti, která je mezi pivaři přezdívaná jako „Sahti district“. Dnešní Sahti je považováno za slavnostní farmářské pivo podávané při výjimečných příležitostech.

Klasická metoda výroby Sahti spočívá v užití stejných dílů žita a ječmene, okořeněných jalovcovými kuličkami. Jalovčinky někdy pouze doplňují chuťové aroma chmele, většinou jej však zcela nahrazují. Jalovec působí také jako konzervant.

Ačkoliv se výroba Sahti liší dle rodinných receptur a regionů, v základě lze tradiční postup výroby tohoto moku rozdělit do dvou druhů. První spočívá v postupné přilévání (většinou třikrát) horké vody do rmutovací dřevěné kádě za současného míchání. Teplota je postupně zvyšována tak, aby došlo k postupnému uvolňování enzymů. První hranice je 50 °C, poté se teplota zvýší na 60-65 °C a nakonec vařič sahti zalitím dosáhne 70-75 °C. Při dolévání horké vody rmut neprochází varem, čímž je trvanlivost sahti omezena. Někteří staří pivovarníci místo přilévaní vody dodávají do rmutovací kádě rozpálené kameny. Na povrchu kamenů karamelizuje cukr a jeho chuť pak přechází do nápoje.
Druhý způsob je založen na rmutování při stejně teplotě. Tato tzv.isotermická metoda využívá stále stejnou teplotu, cca 65°C v průběhu celého procesu.

Rmut se poté filtruje přes jalovcové větvičky a přes slámu do ručně dlabaných dřevěných van se spodním odtokem. (tzv. kuurna). Mladina se již většinou dále nevaří. V opačném případě se po krátkém varu znovu přefiltruje přes jalovcové větvičky.























Mladina se zchladí na pokojovou teplotu a přečerpá do dřevěných džberů nebo konvic na mléko. Přidají se pekařské kvasnice. Po jednom dnu se kvasící tekutina přenese do chladnějšího prostředí (8-12° C) a tam se nechá stát 1-2 týdny.

Sahti vařené ze žita mívá narezavělou barvu. Žlutá verze, vyráběná z ovsa, je oblíbená na severovýchodě kolem Lahti a Heinoly. Sahti je většinou zakalené a mívá máselné aroma, které přechází až k vůni Manzanilly (druh suchého španělského vína). Chuť bývá podobná mandlím, hořkosladká s tóny kvasu, banánu a fenolu.























Někteří Sahti srovnávají s německým pivem Hefeweizen, jiní zase hledají jeho podobnost u belgického Lambiku, a to především kvůli divokým kvasnicím a trpkosti.

Pivo typu Sahti je nejběžněji vyráběno jako 18°. Obsah alkoholu se různí, ale nejčastěji se pohybuje okolo 8% (někdy však až 11%), díky čemuž se o Sahti říká, že nechává pijáky „bez noh“. Vysoký obsah alkoholu však také znesnadňuje samotnou koupi nápoje. Je třeba si zakoupit poukázku na Sahti ve státním obchodě s lihovinami a s tou dojít k výrobci a vyměnit ji za pivo. Dalším problémem u Sahti jsou jeho vyšší nároky na uskladnění, protože pivo musí být v chladu až do doby konzumace. Trvanlivost piva se uvádí do dvou týdnů.









První, kdo začal s komerční produkcí, byl v roce 1988 pivovarník Pekka Käärinen v pivovaru Lammin Sahti založeném v roce 1985. V dnešní době jsou některé pivovary specializované pouze na Sahti, jako např. Lammin Sahti, Krouvin Sahti, Joutsan Sahti a Finlandia Sahti.

Pravděpodobně nejlepší dobou pro vyzkoušení všech komerčně vyráběných Sahti je každoroční pivní festival nazvaný Sahti Week, který se pořádá v hospodě St. Urho's Pub v Helsinkách.

Ve Finsku se můžeme setkat s různými variantami piva Sahti. Odchylky jsou způsobeny krajovými a místními tradičními recepturami a postupy. Uvádí se, že Sahti je nejlépe servírovat při teplotě do 10°C s pikantními sýry. Sahti dnes patří mezi registrované a chráněné značky v Evropské unii, podobně jako například parmazán, tyrolský špek nebo třeba českobudějovické pivo.


| Autor: Petra Krchňáková | Vydáno dne 24. 08. 2009 | 18467 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 8702 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz