Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.10.2017. Právě je zde 1700 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65039x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53502x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51320x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47112x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40711x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39257x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 34875x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34657x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34177x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33445x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 32974x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32850x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31585x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31359x)
Ze světa
Historie hostinců

Historie hostinců – původ českých názvů v pohostinství


Hospoda, hostinec, pohostinství, šenk, krčma, knajpa, putyka, restaurace je mnoho synonym pro velice oblíbené zařízení mnohých Čechů. Ač jsou tyto výrazy porůznu zabarveny – od stroze definujících, až po hanlivě znějící – znamenají stále tutéž instituci. Místo, kam chodíme s přáteli, kamarády, spolupracovníky nebo jen sami za dobrým jídlem či osvěžujícím pivem.





Snad nejčetněji používaným označením těchto útulků dobré pohody je typicky české slovo – hospoda. Avšak tento termín neznamenal vždy jen prostory poskytující pohostinské služby. V české minulosti slovo "hospoda“ bylo pojmenováním pána domu nebo paní domu, pak domácnost, souhrn rodiny s čeledí. Vyvinulo se patrně ze staročeského oslovení – „gospodja“, srovnatelným s dnešním „pane“. Další význam slova vznikl ze vztahu hosta (příchozího cizince) k pánu a paní domu. Člověk, který využíval pohostinství, například na statku, oslovoval své hostitele slovy „hospodo“.

S vývojem společnosti a jazyka se z hospody stal hospodář a hospodyně, název hospoda se začal používat pro zařízení určené pro ubytování za poplatek, posléze už jen pro dům nabízející občerstvení. Na původní význam slova si snad vzpomeneme, když oslovíme hostinského poněkud nevybíravě: "Hospodo, platím!"

Slovo „gospod“ vzniklo patrně mezi starými Slovany spojením termínu ghosti (host) a potis (pán). Znamenalo tedy asi „pán hostů“. Můžeme se pouze dohadovat, zda-li slovo hospoda má starověký původ ve slově hospitium (z lat. pohostinství, přátelské přijetí, hostinec) . S tímtéž latinským základem souvisí název ubytovacího zařízení „hotel“. Dostal se k nám až prostřednictvím francouzštiny, pochází však ze středolatinského „hospitale“ (místnost pro hosty).

Ač v současnosti je název hospoda často používán pro kvalitní restaurace, opírající se o staročeské tradice a snažící se o vytvoření atmosféry staré vesnické pohody, jak tradičními jídly, tak zařízenými interiéry, přesto je toho slova převážně použito v hanlivém smyslu. Slovem hospoda je dnes mnohdy neprávem pojmenováno restaurační zařízení nižší úrovně, určené zejména pro požívání alkoholu, postaru či lidově nazýváno „trojka“ a „čtyřka“, někdy „nálevna“.

Uvědomme si, že opravdu velice rozdílně zní, když své partnerce sdělíte: “ Jdeme do hospody.“ nebo „Jdeme do restaurace.“ Určitě jste také někdy slyšeli z úst, jinak tak něžných, výhružně znějící otázku: „ Ty jsi byl zase v hospodě ?“.

Další velice častým termínem je slovo - hostinec. Ve slově hostinec cítíme, že jde o trochu jiné zařízení než hospoda nebo pivnice. Jakoby tam šlo o něco jiného, kvalitativně vyššího.
Staroslovanské slovo „ghost“ nebo starogermánský termín „gastiz“ (později něm.Gast, ang. guest) jsou velice pravděpodobně prazáklady dnešního označení hostinec. Tenkráte ta slova znamenala označení cizince. Posléze začalo být používáno pojmenování hostinec pro dům pro cizince, hosty, hostinný dům.

Hostinec označoval místo, kde se hostům poskytoval placený nocleh. Cizinci zde mohli nocovat, byly tu také stáje pro koně a místo pro vozy. Krčma byla určena pouze ke stravování a uhašení žízně. Na Slovensku se jméno „hostinec“ dosud vyskytuje jako název samot nebo částí obce, kde dříve takový zájezdní hostinec stával.



„Restaurace“ je původně latinské slovo, znamenající znovuobnovení či uvedení do původního stavu. Ale my ho známe jako místo, kde je možné se nasytit a napojit.

Tak jako v jiných oblastech lidského konaní v českých zemích, také oblast pohostinství byla významně ovlivněna německým (či germánským) vlivem. Germanismus je obecné pojmenování pro slova přejatá našimi předky z němčiny, která zde zakořenila a tváří se jako česká. Tak se v pohostinských službách setkáme například s termíny: šenkovat, šenkovna, šenkýř, šenkýřka, knajpa, krčma, krčmář, lokál, pajzl.

V němčině nalezneme lingvistické příbuzné: die Kneipe, die Butike, der Schank, der Kretscham. Významy slov se rovnají českým.

Ze staročeského slovníku se dozvídáme, že „šenk“ je původně číšník (u dvora), vyšší dvorní hodnostář mající dozor nad nápoji. „Šenkovánie“ znamená šenkování, čepování, nalévání. „Šenkový“ je mistr výčepní, „šenktyš“ je nálevní stůl. „Krčemník“ je jméno pro toho, kdo vysedává v krčmě, v hospodě. „Krčemný“ je hospodský; pobývající často v krčmě; „krčemná“ příhoda je ta, která se odehrává v krčmě.

Každý návštěvník restauračního zařízení se bezpochyby setkal s pojmem „dýško“. Chceme-li být češtinářsky spisovní, použijeme slovo “spropitné“. Dýško je zkrácený tvar slova diškrece se stejným významem. Diškrece k nám přešla z německého Diskretion (diskrétnost, mlčenlivost). Z překladu plyne, že „diškrece“ byla v minulosti odměna za diskrétnost či mlčenlivost. Prapůvod slova najdeme v latinském „discretus“ - oddělený.

Pozn.: Ilustrační snímek pochází z archivu Filipa Vrány.

| Autor: Marek Kodeda | Vydáno dne 16. 11. 2009 | 17202 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz