Pivovarské zajímavosti

Aktualizovaná galerie vánočních etiket českých pivovarů >>>



Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.12.2017. Právě je zde 1806 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65685x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 55458x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 53488x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 48937x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 42550x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 41246x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 36610x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 36449x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 35987x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 35222x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 34694x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 34584x)
Sahti
(24. 08. 2009, 33367x)
Ze světa
Historie hostinců

Kapitulní pivovar v Podolí u Brna


Obec Podolí leží v těsné blízkosti Brna mezi Šlapanicemi a Líšní, přímo u dálnice D1 na Olomouc. Ves patřila od středověku ke zboží brněnské kapituly u sv. Petra. Původně se jednalo o dvě vsi Křičeň (něm. Kritschen) a vlastní Podolí.





V roce 1566 statek sv. Petra kromě sloučeného Podolí obsahoval mj. dnešní části Brna Dolní a Horní Heršpice, Komárov, Bohunice, dále vsi Bedřichovice, Nebovidy, Praci, Hartlůvku, Mokrou, Zvonovice a mj. také Velešovice, kde byl dvůr a pivovar. 1 Pivovar v Podolí zmiňuje poprvé listina z roku 1592, která se týká blízké Prace. Kapitula Praci postoupila Janu Jergerovi, vymínila si však, že se zde bude vystavovat pivo z Podolí. 2



























Listina tak podtrhuje význam podolského pivovaru, který byl vystavěn patrně někdy v druhé polovině 16. století a vyráběl pivo pro celé panství. Jak uvádí kněz Jan Tenora ve své práci o Statku sv. Petra v Brně, která je hlavním zdrojem tohoto článku, byla u pivovaru též sladovna i chmelnice. Jedna várka pak činila třicet sudů.

Tenora ve své práci cituje k roku 1599 zajímavou „rajonizační“ smlouvu. Kapitula uzavřela dohodu s klášterem Králové (cisterciačky na Starém Brně – později je zde vystřídali Augustiniáni, kteří na dnešním Mendelově náměstí v blízkosti pivovaru Starobrno sídlí dodnes). Tato dohoda platila od roku 1600 a stanovovala, že poddaní kláštera v Tvarožné a Velaticích mají brát a šenkovat pivo z blízkého Podolí. Naopak kapitulní poddaní z Ořechova, Bohunic a Nebovid, tedy obcí ležících na jihozápadním okraji Brna, mají brát pivo klášterní. Oba pivovary měly dodávat pivo „hodné a slušné“. Pokud by pivo brali odjinud, byla stanovena pokuta pěti kop grošů vídeňských. 3



























Podobně byla uzavřena v roce 1605 smlouva s klášterem sv. Anny v Brně, ohledně šenku piva v Ořechově a Ořechovičkách. Obě vrchnosti se o tyto vsi dělily, takže musely najít shodu i v organizaci výnosného šenku piva. Bylo sjednáno, aby místní šenkýř na radnici šenkoval střídavě pivo z Podolí a Blažovic, kde byl pivovar zmiňovaného kláštera. Produkce z těchto pivovarů se v Ořechově měla dle smlouvy střídat po 13 týdnech, střídala se ovšem sud po sudu. 4

Z uvedeného je patrné, že podolský pivovar prosperoval. Špatné časy ovšem přišly s třicetiletou válkou, takže v roce 1650 musel být obnoven. Kapitulní pivovar byl považován za vůbec nejvýnosnější část zboží. Pivo se vařilo z panské pšenice, výjimečně z ječmene. Teprve v roce 1724 se začalo vařit z ječmene i pro pány. Co se týče výstavu, uvádí literatura a prameny následující čísla: v roce 1750 bylo uvařeno 1467 sudů, statistiky z let 1753-5 jako roční průměr uvádí 849 sudů v 41 ½ várkách. Šenk obstarávala obec, vrchnost v jednotlivých vesnicích stavěla hospody, nebo určovala, kde se bude šenkovat. Dohlížela také, aby pivo bylo k dispozici, aby se jej vyšenkovalo co nejvíce a musela také sladit šenkování piva s vínem, případně pálenkou.



























V podolském pivovaře se vařili piva i pro faráře ze Šlapanic a kláštery františkánů a dominikánů v Brně. Ti dávali na jeden sud piva 2 měřice pšenice. Příjem z pivovaru činil v polovině 18. století 5300 zlatých. Z této sumy je však nutné odečíst především vydání za suroviny a dříví.

Podobně jako výstavy, byla v průběhu let proměnlivá i kvalita piva. Pokud bylo pivo špatné, mohlo to vést až k propuštění sládka. Zkažené várky měly být v roce 1683, 1693, 1713, 1728. Naopak výborné pivo se mělo údajně vařit v roce 1680.



























Složité časy přišly s napoleonským tažením a bitvou u Slavkova v roce 1805. Francouzští vojáci v Podolí rabovali, což nakazilo i místní. Stranou nezůstali pochopitelně ani produkty z pivovaru. Ve stejném roce stihla panství ještě jedna pohroma, když vyhořela panská stodola ve Velešovicích. Pivo se tedy vařilo výjimečně z pšenice, aby nebylo nutné kupovat ječmen. V horších časech se pšenice používala i nadále a sladovala se. Na várku 25 sudů se tak použilo 30 měřic ječmenného a 10 měřic pšeničného sladu. 5 V některých obcích na panství se již neudržovala stará středověká práva. Jednotlivci si kupovali hospodu nebo ji získávali do nájmu. Hospodský v Komárově dokonce chtěl odebírat pivo odjinud než z Podolí a za to byl ochoten platit větší finanční odvody.



























V roce 1822 byl samotný pivovar společně s palírnou dán do nájmu. V roce 1835 se však vrátil do režie kapituly. K polovině 70. let 19. století je jako nájemce uváděn J. Wotzilka6. Od roku 1892 byl objekt pivovaru využíván již pouze jako sladovna, která byla také pronajímána. Např. v roce 1893 Rudolfovi Jappovi. Sladovnu kapitula sv. Petra v roce 1922 prodala starobrněnskému pivovaru. O dva roky později však objekt kupuje místní obec sokolská, která zde vybudovala prostory se zázemím pro pořádání sportovních a společenských akcí. V této podobě objekt v historickém centru obce Podolí najdeme i dnes.

fotogalerie pivovaru Podolí u Brna

autor: Filip Vrána
Starší fotografie jsou z archivu kronikáře obce, kterým je pan Jiří Čalkovský. Současný stav zdokumentoval autor textu.

Poznámky:
1 Tenora, J. Statek sv. Petra v Brně, díl. I., Brno 1934, s. 12.
2 Tamtéž s. 31
3 Tamtéž, s. 39
4 Tamtéž s.39,40.
5 Tenora, J. Statek sv. Petra v Brně, díl. II., Brno 1937, s. 216
6 Židovská rodina tohoto jména založila v r. 1885 pivovar ve Znojmě.

| Autor: Filip Vrána | Vydáno dne 20. 11. 2009 | 6543 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vánoční speciály r.2017
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 474 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz