Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.11.2017. Právě je zde 1751 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65417x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 54579x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 52507x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 48118x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 41721x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 40340x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 35832x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 35643x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 35185x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 34408x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 33923x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 33798x)
Sahti
(24. 08. 2009, 32566x)
Ze světa
Historie hostinců

Pivovarnictví v Polné u Jihlavy - spory o vodu


Voda je jednou ze základních surovin pro výrobu piva. Podle kvality vody také velice často rozlišujeme kvalitu pěnivého moku. Pivovary stávaly vedle řek, potoků či rybníků, tak aby mohly z těchto přirozených zdrojů vodu pro své účely čerpat.







Z historie pivovarnictví však známe řadu případů, kdy docházelo ke sporům o tuto klíčovou surovinu. To se týká především měst a městeček. Stál-li pivovar například uprostřed náměstí, čerpal vodu podobně jako většina měšťanů z obecní kašny. Příkladem může být městečko Olešnice na Moravě. Zpráva z konce 60. let 19. století jasně uvádí, že voda byla vedena železnými trubkami z kašny na náměstí. Z předešlé doby, konkrétně roku 1823 pak máme informaci, že za dovoz vody se platilo „Václavovi Šídlovi 21 zlatých“. Odkud vodu dovážel, není známo.

Podobná situace byla i v Polné na Jihlavsku, kde se ve 20. letech 20. století rozhořel spor mezi městem a měšťanským pivovarem. Pře nabyla nevídaných rozměrů a skončila až u Nejvyššího správního soudu, který tehdy sídlil v Praze a jehož předsedou byl pozdější protektorátní prezident Hácha.



























Příčina sporu byla jednoduchá, vody byl nedostatek. Pivovar využíval vlastní studnu, její kapacita však nemohla dostačovat výstavu.1 Z tohoto důvodu právovárečníci odebírali i vodu městskou. Tyto dodávky však musely být několikrát zastaveny. Poprvé se tak stalo v létě 1922, kdy byl pivovar opětovně vyzván, aby si zřídil vlastní přípojku vody. V červnu se situace na výzvu obyvatel opakovala.

Pře se neuklidnila ani v následujících letech. V říjnu 1924 ve zprávě Okresní politické správy v Německém Brodě se píše, že voda v Polné často až 4 dny neteče, a to dokonce i ve jmenovaném roce, kdy bylo dostatek dešťů, a kraj netrpěl suchem. List dále zdůrazňuje, že vodovod neslouží pouze občanům, ale zásobuje i průmyslové podniky, zejména městský pivovar. „Obyvatelstvo má se v situaci velice trapně, neboť po zařízení vodovodu byly veškeré studně a pumpy v městě, kde beztoho voda zdravotně závadná byla, zrušeny a zasypány a obyvatelstvo neví, kde má vodu načerpati,“2 uvádí se v listu.

Spor dále eskaloval a pivovar v srpnu 1925 přešel do útoku. „Zajisté nejrychleji vzrůstá město, když získá průmyslové podniky a tím umožní zaměstnání velkého počtu dělnictva a zvýšení poplatní síly obyvatelstva. „Vzpomínejte si na Zlín a na Baťu.“ A co vyžadují průmyslové podniky v první řadě? Dráhu, elektrickou sílu, vodu a možnost kanalisace. Vše to bude město Polná míti až na užitkovou vodu,“3 uvádí se v suplice pivovarské.

Ponechme stranou fakt, že ne vše se z těchto vizí vyplnilo a zaměřme se na vodu. Pivovar požadoval obnovení jednoho z rybníků (Zimového)4, od něj pak měla vést voda ke stávajícímu vodovodu za předpokladu většího tlaku. Hráz Zimového rybníku měla být zajištěna proutím, aby se odstranily následky poškození hráze při kladení vodovodu. Ve stávající kašně mělo dojít k omezení volných výtoků vody. Nově získaná voda měla být přesně rozdělena mezi jednotlivé průmyslové podniky ve městě (jatka, elektrárna). V posledním bodě byl vyjádřen záměr podpory domovních přípojek užitkové vody, kterými se měl odstranit nedostatek vody pitné. Pivovar chtěl těmito kroky docílit možnosti vystavovat 8 tisíc hl piva ročně.

Spor se smírně vyřešit nedařilo, což se velice dotýkalo právě měšťanského pivovaru, vždyť koncem roku 1925 se dokonce mluvilo o jeho možném prodeji. V té době již celou situaci řešila Okresní politická správa v Německém Brodě. Město argumentovalo faktem, že stávající vodovod na pitnou vodu vystavěný v roce 1906 byl osvobozen od daní s tím, že voda nebude dodávána průmyslovým podnikům. Zároveň bylo uvedeno, že vody je nedostatek a nevystačuje ani potřebám obyvatelstva. Pro průmyslové podniky byl určen druhý vodovod z Varhánkova rybníku. Z něj voda omezována nebyla, ovšem „buď poruchou v potrubí neb následkem malého tlaku vody nepřitékalo do hlavní kašny vody takové množství, aby stačila pro všechny...podniky města.“5 Pivovaru pak město navrhovalo zřízení vlastního vodovodu z blízké louky.



























Spor byl v roce 1926 vyřešen ve prospěch města a stížnost právovárečníků byla zamítnuta. Okresní politická správa v Německém Brodě jasně konstatuje, že obec je povinna opatřit pouze vodu určenou k pití, mytí, vaření, napájení a jiným hospodářským účelům, ovšem výlučně pro potřeby obyvatelstva, tedy nikoliv soukromého průmyslového podniku. Podobně v červnu 1926 nevyhověla následnému dovolání právovárečníků Zemská politická správa v Praze. V tomto nálezu se mj. uvádí, že „není vůbec žádného zákonného ustanovení veřejnoprávního, dle něhož by průmyslový podnik pro sebe mohl žádati z obecního vodovodu vodu.“ Z nálezu dále vyplývá, že pivovar v té době navrhl městu příspěvek 50 tisíc korun k přestavbě obecního vodovodu. Zemská politická správa se však tímto návrhem ani požadavkem na místní šetření podrobněji nezabývala. Další odvolání pivovaru ještě téhož roku, a to 7. října, zamítlo Ministerstvo zemědělství. Je zajímavé, jak rychle uvedené instituce rozhodovaly, dnes by podobné spory patrně trvaly roky.

Poslední cestou k odvolání, která pivovarníkům zůstala, byl Nejvyšší správní soud. Soud v dané věci vedl ústní líčení 20. června 1928, kterého se za pivovar účastnil i předseda správní rady Karel Vítek. Rozhodnutí z téhož dne však bylo zamítavé jako všechny předchozí. Soud jen konstatoval, že všechny oslovené instituce neřešily předloženou otázku meritorně, protože k tomu nebyly příslušné. „Jestli-že ..úřady vodoprávní nebyly příslušny, aby o podání právovárečného měšťanstva... vydaly věcné rozhodnutí, pak nebyly povolány, ani k pokusu vyříditi spornou záležitost cestou smírnou,“6 uvádí se v rozsudku Nejvyššího správního soudu. V závěru rozsudku se pak konstatuje, že „soud neměl důvodu řešiti otázku, zda-li právovárečné měšťanstvo může dodatečně uplatňovati své námitky proti zřízení městského vodovodu, zejména, když stížnost sama uvádí, že právovárečné měšťanstvo proti zřízení vodovodu v r. 1909 nic nenamítalo a nemělo ani příčiny něco namítati,“ konstatoval soud.

Paradoxem je, že spory o vodu byly v Polné uzavřeny v době, když již nebyly natolik aktuální. Tíživou vodní situaci, totiž vyřešila v roce 1927 fúze měšťanského pivovaru s Kateřinovským Jindřicha Volence (dříve zámeckým), který měl vody dostatek.

Poznámky:
1 Šup, M., Prchal, J. Polenské pivovary, hospody a hospůdky, Polná 2004, s. 16.
2 MZA (oblastí archiv Jihlava), Archiv města Polná, ič.1184-Právovárečné měšťanstvo – měšťanský pivovar, stavební plány 1894-1940.
3 tamtéž
4 většina z nich byla totiž dříve vypuštěna a proměněna v louky
5 tamtéž
5 tamtéž


autor: Filip Vrána

Použité snímky pocházejí z archivu Klubu za historickou Polnou. Na prvním je reklama Měšťanského pivovaru, na druhém jsou zaměstnanci pivovaru z roku 1925.

| Autor: Filip Vrána | Vydáno dne 27. 03. 2010 | 4417 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 242 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz