Pivo a další fermentované nápoje se vyráběly v různých formách po celém světě odnepaměti. Staly se důležitou komoditou a nezbytnou součástí již ve starověkých kulturách, které uctívaly bohy či dokonce celá božstva zasvěcená pivu a pivovarnictví. Fermentované nápoje (víno, pivo, medovina) byly od svého počátku součástí náboženských rituálů a obřadů. Jejich omamné účinky, které přiváděly šamany, kněží i ostatní účastníky těchto praktik do extatických stavů byly připisovány nadpřirozeným a božským silám. Lidé také věřili, že jim bohové dali tyto nápoje proto, aby jim pomohli lépe snášet těžký úděl lidské smrtelnosti.
Zde uvádíme nejznámější starověké bohy či bohyně, kteří měli co dočinění s pivním mokem:
Silénus (Řecko)
V řecké mytologii je Silénus bohem piva a druhem pijáků. Jeho původ je nejasný, uvádí se, že je synem boha Herma nebo snad lesního boha Pana. Silénus je znázorňován jako veselý, často podnapilý stařík, který vyhledával zábavu a pití. Byl vychovatelem a průvodcem boha Dionýsa.
Dionýsos (Řecko)
Původně thrácký bůh úrody, obilí, piva a plodnosti, který je dnes však především znám jako bůh vína a nespoutaného veselí. K této změně došlo především díky vzrůstající popularitě vína v Řecku někdy v 1. tisíciletí př.n.l.. Dionýsos je synem nejvyššího boha Dia.
Ninkasi (Mezopotámie)
Ninkasi je starověká sumerská patronka piva a pivovarnictví, ale také bohyně alkoholických nápojů vůbec. Říká se o ní, že poskytla lidem tajemství na výrobu pivního moku. Bděla nejen nad jeho výrobou, ale byla i patronkou pijáků a měla se postarat o jejich bezpečný návrat domů, pokud „přebrali“. Z 19 stol.př.n.l. pochází písemně dochovaná památka „Chvalozpěv na Ninkasi“- báseň, která obsahuje nejstarší recept na výrobu piva.
Usirev či Osiris (Egypt)
V antické kultuře Egypta byl Usirev bohem zemědělství, úrody, ale i bohem mrtvých a patronem piva. Egypťané věřili, že obilí byl dar tohoto boha lidstvu a pokládali je za symbol života po smrti. Podle legend byl Usirev kdysi králem, který svůj lid naučil obdělávat půdu, pěstovat pšenici a péct chléb a z ječmene vařit pivo.
Aegir (Norsko)
Podle norské mytologie byl tento bůh pánem moří, oceánů, větrů a pobřeží. Legenda vypráví, že se svými devíti dcerami vařil pivo v obrovském kotli pro ostatní bohy. Každou zimu je svým pivem ve své domácnosti častoval, a tak proslul svou pohostinností.
Tezcatzontecatl (Mexiko)
Podle aztécké mytologie byl tento bůh bohem nápoje pulque (pivu podobný, tradiční mexický mléčně zbarvený alkoholický nápoj, vyráběný kvašením šťávy z agáve). Tezcatzontecatl byl synem boha Patecatl, který, podle pověsti, objevil proces fermentace, a bohyně Mayahuel, která byla patronkou rostliny agáve. Byla mu také přisuzována moc nad alkoholismem a opilstvím či nad plodností.
Mbaba Mwana Waresa (Jižní Afrika)
V zulské mytologii je Mbaba Mwana Waresa bohyní piva. Věřilo se, že to byla právě ona, která uvařila lidem první pivo a naučila je, jak ho mohou sami vyrobit a oslavit tak časy radosti. Proto byla jednou z nejvíce ctěných bohyní v jižní Africe. Byla také pokládaná za bohyni duhy, deště, úrody a zemědělství.
Yasigi (Mali)
Africká bohyně tance, masek a piva, která bývá vyobrazena jako tančící žena s velkým poprsím, držící v levé ruce sběračku na pivo. Její role v pivovarnictví (bývá oslavována jako ta, která přinesla svému lidu pivní mok) byla však zastíněna její mocí nad láskou a ženskou plodností.
Radegast (Česká republika)
V české mytologii je Radegast pohanským bohem slunce, války, vítězství, ale i úrody, hojnosti a pohostinnosti. Dnes je jeho jméno spojováno s pivovarnictvím především zásluhou nošovického pivovaru. Bůh Radegast bývá vyobrazen jako muž s tváří podobnou lvu, na hlavě má přilbici v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti s kačenou a v levé sekeru, na nohou má valašské krpce. Podle bájí byl Radegast velkým milovníkem dobrého jídla a pití. Často přicházel v přestrojení mezi obyčejný lid a nechával se hostit.
Ragutis, Raugupatis, Ragutiene (Litva)
V litevské mytologii existuje božský triumvirát: Ragutis je bohem piva, Ragutiene bohyní piva a Raugupatis bohem fermentace.
Hathor (Egypt)
Hathor byla bohyní lásky a zároveň ochránkyní všeho, co lásku podněcovalo a doprovázelo: hudby a zpěvu, tance a veselí, ale také alkoholu. Byla označována za bohyni zkázy a opilosti.
Byggvir (Norsko)
Postava norské mytilogie. Slovo „bygg“ je staré označení pro ječmen. Byggvir byl méně významným bohem, zodpovědným za všemožné způsoby zpracování této plodiny, tedy i za pivovarnictví.
Thor (Norsko)
V severské mytologii je druhým nejdůležitějším bohem po Odinovi. Jeho jméno znamená hrom, je to tedy vládce nad bouřkami a blesky. Thor vlastní mocné kladivo, které používá i k orání a zlepšení úrody. Thor je také znám svou láskou k pivu. Podle legendy hřmělo, když Thor čistil obrovský kotel a když bohové vařili pivo, bylo nebe zatažené a plné mraků. Lidé věřili, že jeho mocným nasáváním piva z picího rohu dochází ke kolísání mořské hladiny, které způsobuje příliv a odliv.
Deméter (Řecko)
Bývá označována za „matku-zemi“, bohyni obilí a rolnictví, života, ochránkyni manželství, která byla uctívána dlouho před tím, než se objevili olympští bohové. Byla to ona, kdo svému lidu věnoval obilí. Při obřadech k uctění bohyně se pil fermentovaný ječmenný nápoj kykeon.
Zelený muž
Zelený muž představuje pohanský symbol plodnosti, nekonečného vegetačního cyklu přírody, mužský božský element. Je znám také jako Ječmínek – ten, z jehož těla (ječmene) se připravuje kvašený nápoj – pivo. Každý rok o žních se symbolicky obětovával, aby z něj mohl další rok na jaře vzejít nový život. Lidé věřili, že jeho božskou sílu přijímáme prostřednictvím chleba a piva. V literatuře se uvádí mnoho paralel mezi Zeleným mužem a jinými bohy či mytologickými postavami (např. The Horned god, Cernunnous, Viridios, Zelený Jan, Pan, Sylvanus, Derg Corra aj.). Existuje hypotéza, podle které je i bůh Usirev Ječmínkem.
Kamui-Fuchi (Japonsko)
Bohyně ženské plodnosti, ohně (domácího krbu) a piva. Pivo se vařilo za odříkávání motliteb k ní a také se jí obětovávalo (lilo se do ohniště).
Goibniu (Irsko)
Keltský bůh kovářů, který umět ukout meče, které nikdy neminou cíl. Ovládal však také umění vařit pivo, v čemž byl nepřekonatelný, jeho nápoj dával nesmrtelnost. Toto pivo se podávalo v zásvětí na hostině zvané Fled Goibnenn, které tento bůh předsedal.
Siduri
Babylónská bohyně fermentace, piva a ječmene. Byla to moudrá a zábavná žena, která sloužila bohům jako šenkýřka a byla zosobněním požitkářství.
Poznámka:
Na snímcích dle pořadí v článku jsou Silénus, Dionýsos, Aegir, Deméter , Siduri
