Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 19.10.2017. Právě je zde 1716 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65104x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53655x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51493x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47266x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40847x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39408x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 35006x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34793x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34327x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33581x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 33110x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32980x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31721x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31493x)
Ze světa
Historie hostinců

Blažovický pivovar


Byl postaven svatoanenskou vrchností v letech 1604-1607 po velikém požáru klášterního dvora (15.8.1604), kdy shořely hospodářské budovy, zásoby a uhořela i část zvířat.










Dnešní sýpka na statku u Sojků je vlastně bývalým pivovarem a také sladovnou. Vaření piva bylo ukončeno v roce 1784. Kolem roku 1750 vyráběl blažovický pivovar ročně 800 sudů piva po 214 litrech, tedy 1 712 hektolitrů piva.

K tomu bylo potřeba nejen obilí, ale i hodně dřeva. Na jeden sud piva (mimo sušení sladu a deputát zaměstnancům) byla spálena 1/6 sáhu dřeva. Při výrobě 800 sudů piva to bylo 1 000 plnometrů dřeva. Podle zápisu z roku 1756 dřevo z klášterních lesů v Sivicích a Kohoutovicích nestačilo. Z těchto důvodů bylo každým rokem přikupováno dřevo za 100 zlatých.

































Pivo bylo podle dnešních měřítek podřadné kvality a mnoho várek se zkazilo. Původně bylo vyráběno z pšenice (bílé), tzv.- blahoslavené nebo též popeněžní, které bylo určeno především pro poddané. Vyrábělo se po celý rok a zakvašovalo se kvasinkami odebranými z povrchu předcházející várky (tzv. povětrná hmota). Výroba trvala 9 dnů. Také se vyrábělo pivo z ječného sladu (červené), také zvané staré nebo křeňák.

Vrchnost si stavěla i své hostince, jejichž nájemníci povinně odebírali pivo z pivovaru. Pachtýři měli určeno, kolik musí ročně odebrat sudů a překročili-li, dostali za každý sud navíc 1zl. prémie. Když nedodrželi stanovené množství odběru, za každý sud neodebraný zaplatili pokutu 1zl. a 10 krejcarů.
Také naše vrchnost měla svůj hostinec. Byl postaven na louce mezi dvorem a nynějším hostincem u Mazálků, přibližně v čáře dnešních selských mlatů. Čepovalo se zde blažovické pivo, po zrušení pivovaru se čepovalo habrovanské a později sokolnické.

































Roku 1848 byl hostinec na louce zrušen a byl využíván jako volárna. Nakonec byl zbořen a materiál použit na stavbu silnice v obci ve směru na Tvarožnou.
Výčepem piva byl pověřen Jakub Barták na čísle 68 (dnešní dům Mazálkův). V roce 1866 vznikl hostinec na čp.86. Hostinským byl Jan Štěpánek, který odebíral pivo z Hrušek již na podkladě práva osobního. Vozili mu jej na voze taženém párem oslů k radosti kluků z vesnice.

Pro zajímavost připomínám, že u pivovarů bývaly často i chmelnice. Chmel však nebyl dobré kvality, proto zanikly. U nás zanikly roku 1825. Poslední chmelnice v našem blízkém okolí byla v Královopolských Vážanech a zanikla v roce 1915 v důsledku války.


„Blažovický“ pivovar na Starém Brně
Roku 1824 koupil blažovické panství hrabě Dittrichstein. Zároveň s ním koupil několik domků kolem zrušeného Svatoanenského kláštera na Starém Brně. Město Brno se v té době rozrůstalo, mělo 40 000 obyvatel, dojíždělo tam 8 000 dělníků a byla tam také vojenská posádka s jedním tisícem vojáků. Hrabě uvažoval o tom, jak by dobře zpeněžil ječmen, který se mu hojně urodil na jeho statcích. Vznikla tam myšlenka založit v Brně pivovar, o jehož produkci by mohl být v rozrůstajícím se městě zájem. V té době na Hybešově ulici v číslech 25 a 26 byla textilní továrna pana Schwarze, který zemřel. Dittrichstein přikoupil a kolem roku 1840 začal s přípravou na stavbu.
Nesetkal se však s pochopením u místních úřadů. Starobrněnský vrchnostenský úřad se odvolal až do Vídně a uplatňoval již zmíněné právo mílové, které město mělo. V té době Staré Brno pivovar mělo. Další námitka se týkaly hygieny – bylo poukázáno na studny, které jsou sotva „tři střevíce“ hluboké (jeden metr) – tedy mají povrchovou vodu, dalším důvodem námitek byl protékající potok přes areál budoucího pivovaru. Upozorňovalo se na možnost, že by dělníci pivovaru mohli brát z pohodlnosti vodu z potoka, do kterého ústí odpady z domů i z nedaleké nemocnice. Byly vysloveny také obavy, že kouř z komína bude znečišťovat ovzduší v nemocnici.
Nakonec ve vzniklém sporu zvítězil Dittrichtein, které využil již zmíněného práva propilačního, tzn. má-li žadatel o povolení stavby pivovaru v dotyčné lokalitě nemovitost, může pivovar provozovat.
Tak se kolem roku 1845 začalo vařit pivo v tzv. Blažovickém pivovaru v Brně. Byl také zřízen hostinec na čísle 10. Pivo však nebylo příliš dobré a nikdy se jeho jakost nezlepšila. Pivovar byl několikrát pronajat, ale vždy se špatným výsledkem. Na počátku 60.let 19.století byla výroba úplně zastavena a budovy prodány továrníku Relichovi, který zde zřídil trhárnu hader.


Veškeré informace o blažovickém pivovaru na Starém Brně byly získány z archivu hraběte Mitrovského v Sokolnicích.
autor: Radmila Tužínová – kronikářka, zdroj: Blažovický zpravodaj
autor snímků: Filip Vrána

| Autor: administrator | Vydáno dne 08. 05. 2010 | 4816 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz