Pivovarské zajímavosti

Aktualizovaná galerie vánočních etiket českých pivovarů >>>



Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.12.2017. Právě je zde 1806 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65722x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 55581x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 53629x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 49059x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 42667x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 41378x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 36720x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 36582x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 36102x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 35342x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 34805x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 34698x)
Sahti
(24. 08. 2009, 33481x)
Ze světa
Historie hostinců

Pivo před naším letopočtem I.


Pivo bylo od nepaměti spojováno s rodinným životem, přáteli, oslavami. Stalo se námětem písní, básní, povídek a legend, a ačkoli se jeho chuť i podoba za stovky a tisíce let zcela změnila, požitek, který pivo přináší, zřejmě zůstává stejným.









Pivo bylo důležitou součástí mnoha starověkých kultur – původní africké, sumerské, babylónské, asyrské, egyptské, čínské, incké….

Někdy před 10 000 až 15 000 lety se prehistoričtí nomádi začali usazovat a z lovu a sběru se postupně přeorientovávali na pěstování plodin, především obilí. Historikové spekulují, že již tehdy lidé připravovali „pivo“ z obilí a vody, tedy ještě před tím, než se naučili péct chléb.

Nedávné archeologické nálezy dokazují, že vesničané v čínských vesnicích vařili pivu podobný nápoj již kolem roku 7 000 př.n.l. Má se za to, že pivo obsahovalo rýži, med, hrozny a plody hlohu. Starověké čínské pivo bylo důležité pro uctívání předků a bohů, pohřební a jiné rituály.

Nestarší dochované písemné záznamy o vaření „prapiva“ jsou staré 6000 let a pochází z období Sumerské kultury. Předpokládá se, že to byli právě Sumerové, kdo náhodou objevil proces kvašení. Z roku 1 800 př.n.l. se na hliněné tabulce dochoval text „Hymn to Ninkasi” (Ninkasi - bohyně pivovarnictví), který napsal dávný sumerský básník, a který obsahoval jeden z prvních receptů na vaření piva. (V roce 1989 vyprodukoval pivovar Anchor Brewing Company limitovanou edici piva Ninkasi label, které bylo uvařeno podle vědecky zrekonstruovaného původního sumerského receptu. Dvakrát pečený chléb z ječmene – bappir- se rozdrobil do vody, přidal se med a datle a zahříváním směsi pak vznikl nápoj, který, jak text uváděl „lidi rozjařuje“. Pivo neobsahovalo ani chmel, ani jiné hořké látky).





















V Babylóně kolem roku 4300 př.n.l. byly na hliněné tabulky zaznamenávány podrobné recepty k výrobě piva. Produkovalo se zde poměrně značné množství piva v přibližně 20 variantách. Pivo z Babylónu bylo vyváženo až do Egypta. Jeden z významných babylónských panovníků Hammurabi vydal sbírku zákonů, která obsahovala mimo jiné i nařízení ohledně denního přídělu piva na osobu. Výše tohoto přídělu záležela na sociálním postavení jedince. Normální dělník dostával 2 l piva na den, úředník 3 l, správce a vyšší duchovní 5 litrů piva na den. Pivo bylo tak ceněno, že bývalo i součástí odměny, kterou dělníci dostávali za svou práci – tzv. naturálií. Uvádí se také, že před 4000 lety bylo v Babylóně pravidlem, že celý měsíc po svatbě musel nevěstin otec zásobovat svého zetě pivem a to v takovém množství, které byl schopen vypít. Jednalo se o pivo medové a má se za to, že odtud pochází i anglický název „honey moon“ (medový měsíc, líbánky).

Egypťané pokračovali dál v tradici vaření piva. K jeho výrobě používali chlebové těsto a pro vylepšení chuti přidávali datle. Důležitost piva v Egyptě dokazuje i fakt, že písaři vytvořili speciální hieroglyf pro označení osoby vařící pivo. Již ve starověkém Egyptě se vařilo nejméně 17 typů piva a pivo sloužilo hojně k nejrůznějším účelům. Bylo vařeno především pro konzumaci členy královské rodiny, ale také bylo využíváno jeho léčivých účinků, obětovávalo se bohům a v neposlední řadě byl pivní mok také součástí pohřební výbavy každého zemřelého.
Dochované egyptské texty z roku 1600 př.n.l. uvádí zhruba 100 léčivých receptů, které vyžadují použití piva. Existovala tradice, podle níž, když egyptský gentleman nabídl ženě, aby se napila z jeho piva, považovalo se to za projev jejich zasnoubení.
































Další rozvinutou kulturou, ve které se pokračovalo s pivovarnictvím, bylo Řecko a Řím. Plinius ve svém díle zaznamenal popularitu piva v oblasti Středozemního moře ještě dříve, než se oblíbeným stalo víno. Jednalo se s největší pravděpodobností o pivo medové, fermentovaný nápoj z medu a vody. Později (cca 1700 př.n.l.) bylo již pivo považováno za barbarský nápoj a vařilo se pouze v odlehlých oblastech Římského impéria, tam, kde bylo obtížné sehnat víno. Byly to ale právě Římské legie, které představily pivo v severní Evropě. Roku 49 př.n.l. César připíjel svým vojskům pivem poté, co překročili řeku Rubikon a svým hostům nechával servírovat pivo ve zlatých číších.

Ačkoli pivo mělo svůj původ v Mezopotámii, kvašené nápoje různých druhů a z různých surovin se produkovaly po celém světě. Chang bylo tibetské pivo z prosa, rýže nebo ječmene, Chicha – kukuřičné pivo z latinské Ameriky, kumis - fermentovaný nápoj z velbloudího mléka. V Africe se k výrobě těchto nápojů používalo nejčastěji proso, kukuřice a maniok, v Egyptě ječmen, v Rusku žito, v Asii čirok, v Číně pšenice a rýže, v Japonsku rýže, v severní Americe tomel, v Mexiku agáve, v jižní Americe kukuřice, v Brazílii sladké brambory.

Ve starověku bylo pivo kalné a nefiltrované. Pilo se proto přes slámky, aby se do úst nedostaly nečistoty z moku a usazenina ze dna číše, která byla velmi hořká.


































Pivo v té době nemohlo být skladováno, protože nemělo delší trvanlivost a bylo téměř bez pěny. Pivovarníci v raných dobách používali k ochucování svých produktů nejrůznější bylinky či přírodní produkty, např. pryskyřici, seno, pampelišky, pelyněk, dokonce i krabí klepeta či skořápky ústřic. Chmel se začal do piva dodávat až kolem roku 1000 našeho letopočtu.


(Pozn.: Připraveno ze zahraničních materiálů.)

| Autor: Petra Krchňáková | Vydáno dne 22. 05. 2010 | 5275 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vánoční speciály r.2017
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 474 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz