Pivovarské zajímavosti

Aktualizovaná galerie vánočních etiket českých pivovarů >>>



Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 10.12.2017. Právě je zde 1806 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65732x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 55621x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 53677x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 49094x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 42701x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 41416x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 36756x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 36621x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 36138x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 35377x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 34836x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 34729x)
Sahti
(24. 08. 2009, 33514x)
Ze světa
Historie hostinců

Stravování ve středověkém hostinci


Jídelníček se ve středověkých pohostinských zařízeních lišil podle toho, jakým zákazníkům byl podnik určen, tedy zda hostinec navštěvovala chudší nebo bohatší klientela. I tak ale můžeme najít společné znaky.






V období, které historici nazývají středověkem, se pěstovala velmi odolná pšenice, ječmen, žito, vzácněji pohanka, proso. Z obilí se dělaly sladké i slané kaše a placky, které se pekly v peci nebo na rozpálených kamenech. Toto byla nejběžnější jídla, která si „poručili“ hosté krčem obyčejnějších.

Středověká strava neznala brambory. Ke kaším a plackám se hojně jedla zelenina. Nejrozšířenější bylo pěstování pastynáku, mrkve, petržele, ale i dnes druhy téměř neznámé – rapontika, sevlák (potočnice). Důležitou potravou byly jedlé řepy – tuřín a vodnice.

Do sladkých kaší se dávalo ovoce. Nejrozšířenějšími ovocnými stromy u nás byly už v polovině 10. století jabloně, hrušně a překvapivě i broskvoně. Ovoce se jedlo syrové, popř. se konzervovalo sušením nebo se z něj vařila povidla.

Chudší návštěvníci středověkých hostinců rovněž jedli luštěniny. Nejběžnější luštěnina byl hrách, méně se u nás dařilo čočce. Například hrách se jedl se slaninou nebo s rozinkami, medem a mandlemi anebo naklíčený a opražený.

Ke slazení se používalo nejčastěji ovoce nebo med.


































Bohatší pocestní si v hostincích mohli dopřát i maso. Nejvíce se jedla drůbež – slepice a husy. Mnohem častěji než dnes se jedlo maso jehněčí. Chytaly se také různé druhy divokého ptactva, lovila se drobná zvířata: raci, žáby, sysli, veverky či ježci. Častým masem na stole byly ryby, které bylo možné volně lovit v řekách a kupovat od majitelů rybníků – hlavně klášterní statky byly proslulé chovem ryb. Mořské ryby se k nám také hojně dovážely ve formě slanečků a byly dostupné i chudším vrstvám.

Maso se často upravovalo s medem nebo ovocem; hodně se při vaření využíval morek a zvířecí krev. K ochucení jídel hostinský používal koření z domácích bylinek. Šlo zejména o chmel, šalvěj, petržel, máta, mateřídouška, kmín, šafrán, anýz, tymián, majoránka, saturejka, libeček a kopr.

Důležitou složkou jídelníčku bylo mléko a výrobky z něj. Používalo se mléko kravské, ovčí, kozí, ale i koňské.



Nejčastějším nápojem ve středověkých krčmách bylo pivo. Podle toho se též nazývalo "tekutý chléb". Pily ho všechny vrstvy i jako náhražku vody, neboť to byl jeden z mála způsobů, jak zahnat žízeň a nevystavovat se přitom střevním onemocněním (Pivo nahrazovalo pitnou vodu téměř až do konce 19. století. Kromě dospělých pily pivo běžně ve středověku i děti). Chudí pili v hostincích řídké a méně kvalitní, bohatí si mohli dovolit "husté", lepší, pivo. Na rozdíl od dnešních piv byla tehdejší piva mnohem hutnější a i na vzduchu (ve džbánku) vydržela dlouho čerstvá (nevětrala).
Víno si v hospodách dopřávala většinou jen šlechta, ovšem záleželo na regionu. Víno, které dopravou ztratilo kvalitu, bylo upravováno medem a kořením. Lidovými nápoji byly nekvašené šťávy z mízy stromů (javor, bříza) a různé mošty. Většinu lihových nápojů nahrazovala medovina. Pila se pro chuť i pro radost. Postupem času se rozmohla velkovýroba a vyrábělo se několik druhů - světlá, tmavá, nahořklá. Prodej medoviny se soustředil do zvláštních krčem. Jeho obliba však klesala a nahrazovalo ji pivo a víno. Podobným nápojem byl i hypokras, neboli medové víno. Destilaci a výrobu alkoholu objevují Arabové v 9. století, do Evropy se rozšiřuje jeho výroba teprve ve 13. a 14. století. Základem bylo víno, které se přepálilo s přísadou soli; poživatelný nápoj vznikal, až po dvoj- nebo vícenásobném pálení a čištění.

Základním jídelním nástrojem byl tehdy prostý, po jedné straně broušený, jídelní nůž, sloužící ke krájení chleba a masa. Jídlo se jedlo rukou, bez ohledu na sociální postavení a příležitost. Polévky a kaše se jedly lžící, většinou dřevěnou, která byla výrazně kratší než dnes. Bylo zvykem si mýt ruce pouze po každém masitém chodu - na mytí rukou při jídle sloužily mísy s vodou tzv. medenice.

Nádobí bylo většinou ze dřeva nebo keramiky, mísy pak někdy také pletené - proutěné, slaměné apod. Ze stolních nádob se používalo množství různých mís, misek, džbánů, a dřevěných či kovových pohárů, číší aj.


| Autor: Marek Kodeda | Vydáno dne 16. 12. 2010 | 14205 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Vánoční speciály r.2017
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 474 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz