Pivovar Střížkov ( 1874 – 1928 ) 1. Díl


Krásného jarního dne mě počasí vylákalo na další průzkum velice starého pivovaru. Cestuji z Benešova u Prahy směrem na Vlašim, kde po velmi krátké době odbočuji, projíždím vesničky – Dlouhé Pole, Okrouhlice a malou obec Střížkov mám prakticky na dosah. Přijíždím od jihu a asi půl kilometru před obcí pořizuji první snímek v dáli vyhlížející hlavní budovy Střížkovského pivovaru, což je sladovna ještě se zachovalým komínem.








Z jižní strany jsou dochované otvory po velkých oknech, je jich celkem šest, z toho čtyři jsou ve dvou podlažích a dvě již pod úrovní terénu, tedy ve sklepě. Na východní straně se dívám na hvozd.
































Zde se nachází celkem šestnáct malých podlouhlých okének s klenbičkou v horní části, z toho sedm jich je zazděných. Pod nimi je velký průchod, kterým pronikám do jádra sladovny. Tady si všímám nahoře ještě velmi zachovalého zazděného trámu, který je opracován do tvaru jakéhosi oblouku.

Jakmile vstoupím dovnitř, zaujme mě dlouhá chodba, jež se rozděluje do dalších tří místností. Tam určitě upoutají velké průchody se zajímavými klenbami. Nakloním hlavu vzhůru a spatřím ještě dochované masivní trámy, které nesly několik pater nade mnou. Některé jsou poměrně zachovalé, ale některé vypadají, že je budu mít brzy na hlavě. Přesto mě neodrazují od dalšího průzkumu. Všímám si omítnutého stropu, z kterého vystupuje původní rákos, tak se v té době vyztužovaly stropy.

Fascinuje mě, že je vidět, až ke střeše celkem přes tři patra, kde se v různých výškách dochovaly jen průchozí trámy od stěny ke stěně. Když vejdu do první ze tří místností, nejde přehlédnout, že se dohlédne zespodu až na vrchol komína. Nejde rovněž si nevšimnout, že při každém kroku se propadám po několikacentimetrové vrstvě holubího trusu. A tak lehkým krokem opouštím tento prostor a pokračuji do druhé místnosti. Zde musím ovšem překonat hromadu nařezaného metrového dříví. Na první pohled je patrné, že je tady naskládáno velmi dlouho, protože je značně ztrouchnivělé a prolezlé červotočem. Ovšem stojí za to přes něj přelézt, jelikož za ním objevuji dle mého názoru největší nález v tomto pivovaru. Dlouhé asi pětimetrové fošny, které sloužily jako bočnice schodiště s vyřezanými drážkami na nášlapy. I přes stáří se jeví zachovalé a zub času se na nich prakticky neprojevil. Na zdi jsou ještě patrné obtisky těchto fošen od přízemí až do nejsvrchnějších pater. Detailně je fotografuji, aby čtenáři sami viděli, že si nevymýšlím a mohli mi sami dát za pravdu. Po opětovném překonání oné hromady dříví se dostávám do třetí místnosti. Ta je až ke střeše dochovaná bez jediného trámu. Těsně pod střechou se ve všech čtyřech rozích nacházejí cihlové půlkruhové klenby. Těžko se to popisuje, a tak pro upřesnění vkládám fotografii.
































Zde jsou rovněž dochovaná malá podélná okénka, v některých ještě zůstaly původní rámy s malými okenními rámečky. Tímto dokončuji průzkum vnitřních prostor a jdu zmapovat venkovní severní stranu.

Tady odhaluji, že sladovna se včetně sklepení skládala ze čtyř pater. Odvozuji to podle rozložení oken a výklenků nad sebou. V levé části sklepení jsou zazděná dvě okna s kulatým otvorem nad nimi. Těžko si domýšlím účel těchto tří průduchů. Nad nimi v dalším podlaží je dochovaná násypka směřující od komína. Co na severní straně rovněž nelze přehlédnout je, že podle obtisku na zbylé fasádě přiléhala k sladovně další budova, z níž nezůstalo prakticky nic, jen základy. Na závěr popisu sladovny můžu říci, že zchátralá střecha s rozpadlými taškami je rovněž těsně před zřícením. Přesto nejsem u konce s prohlídkou pivovaru.
































Naproti přes silnici se nacházejí další dva rozpadlé objekty, které dle mého názoru určitě patřily ke Střížkovskému pivovaru. Stav větší budovy přímo hraničí s rizikem ohrožení života, a tak se neodvažuji do ní vůbec vstoupit. Je zde kompletně spadlá střecha a zasypaný sklep. Přesto má co nabídnout. Ve velkých oknech zůstaly původní rámy s malými okénky. I vstupní dveře jsou dřevěné a původní, jen do nich vstoupit. Přesto byste nikam nedošli, jelikož za nimi je již zmíněná spadlá střecha. A tak ještě stojí za to zmínit římsovou výzdobu tvořenou malými kvádříky sestavenými do tvaru písmene T. Za zmínku zde určitě ještě stojí dochovaný zbytek nápisu. Ovšem nejsem z něj dvakrát moudrý. Vůbec nechytám ani začáteční ani končící písmena a tak šestice prostředních písmen mi bohužel není nic platná.
































Poslední třetí objekt, který mapuji na závěr putování, mi rovněž neprozradí více. Je to jen ruina o třech zdech. Za zmínku však stojí jen uprostřed dochovaný asi čtyřmetrový klenbovitý oblouk z cihel, který je vyztužen železnými armaturami, které vystupují. Pomalu se vracím k silnici, naposledy se kochám celkovým pohledem na Střížkovský pivovar a zjišťuji, že nedaleko se nachází ve velmi podobném zuboženém stavu statek. Tento statek má velmi zachovalou kamennou bránu, kde je napsáno, že zde žil první benešovský starosta Karel Drahotín Villani. Důvod, proč o něm píši, je prostý. Tento člověk vlastnil Střížkovský pivovar a to mě přivedlo k tomu, aby byly mé skromné poznatky ucelené. Přidávám proto pro čtenáře charakteristiku tohoto významného člověka v druhém díle.

| Autor: Jiří Pertlík | Vydáno dne 22. 06. 2010 | 5070 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Dne 3.3.2014 se navýšil počet snímků na 148 ! »»» vstupte do galerie

Ženy v pivní reklamě


»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 16.4.2014. Právě je zde 826 zajímavých snímků.
Tip článek

Cider a jeho historie








V regálech obchodů ho naleznete mezi pivem, ale pivo to není. A není to ani víno. Cider je nízkoalkoholický kvašený jablečný mošt. Pravděpodobně jeden z nejstarších alkoholických nápojů na světě.
celý článek »»»
Historie hostinců
Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

WebArchiv - archiv českého webu Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2014

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz