Pivovarské zajímavosti

Kniha o Měšťanském pivovaru v Poličce »»»


- Odkud vzal bílovecký minipivovar své jméno
- Jak vznikl Pivovar Nová sladovna
- Proč byl uzavřen ostravský Strassmannův pivovar
- Proč byl v 19. století vydrancován královédvorský pivovar
- Pivní značka Novopramen
- Kde se vařilo Velkopražské pivo

»»» další články





»»» galerie - beergirls

Poslední aktualizace dne 19.10.2017. Právě je zde 1716 zajímavých snímků.
Top články
Energetická hodnota piva
(12. 02. 2008, 65086x)
Vznik piva typu India Pale Ale
(15. 03. 2011, 53613x)
Výroky o pivu
(21. 12. 2010, 51448x)
Hoegaarden
(12. 01. 2009, 47223x)
Historie pivovaru Heineken
(23. 02. 2010, 40806x)
Bohové piva
(17. 04. 2010, 39368x)
Spolkla globalizace České pivo?
(03. 03. 2008, 34971x)
Český chmel
(26. 05. 2008, 34753x)
Neobvyklé názvy piv
(14. 12. 2011, 34283x)
Speciální piva Samuel Adams
(09. 11. 2008, 33540x)
Pivo Tactical Nuclear Penguin
(09. 01. 2010, 33071x)
Lodní pivovar AIDAblu
(01. 11. 2010, 32945x)
Sahti
(24. 08. 2009, 31684x)
Pivo před naším letopočtem II.
(13. 06. 2010, 31456x)
Ze světa
Historie hostinců

Pivní poznámky z léta 2010 – 2.díl


Má první pivní zastávka ve východních Čechách byla v nevelkém obchůdku v České Třebové. Pár kroků od vlakového nádraží se nachází pultová prodejna s názvem Potraviny DAS. Pokud se ve městě nacházím, nikdy neopomenu se tady zastavit.









Obchod se totiž honosí nabídkou asi 30 druhů lahvového piva. Kromě europiv jsem zde nalezl lahváče pivovarů Polička, Pardubice, Černá Hora, Havlíčkův Brod, Protivín, Svijany, Hlinsko, Trutnov. Nutno napsat, že od mé únorové návštěvy, pokud mě paměť neklame, se sortiment příliš nezměnil, snad přibyl jen pardubický Ozzobír.









































Na českotřebovském Novém náměstí naleznete hospůdku Koruna. Kromě „standardní“ G10 mají v nabídce také jedenáctkového Rychtáře a tmavý ležák z téhož pivovaru. Na mě však toho dne zde bohužel čekal jen nealkoholický lahváč z Protivína. Otevírají tu v 10 ráno a my, jako první hosté, pozdravili a usadili se na pohodlná křesílka. Za chvíli přišla od pultu servírka a my začali objednávat jídlo. Měl jsem stále pocit, že něco není v pořádku. U objednávky nápojů se obsluhující mladá paní už zcela tvářila podivně. Za pár minut přišla bez jídla, ale s účtenkou a cenou 160 Kč. Na náš údiv reagovala slovy: „Vy jste tady asi prvně, že. ... Tady je to totiž ráno formou bufetu.“ Obsluhující styl restaurace zde funguje až od 14:00. Takže si dopoledne nezapomeňte vzít v českotřebovské Koruně tácek a jít s ním nejprve k pultu.









































Na Novém náměstí jsem v samoobsluze Qanto zahlédl i havlíčkobrodského Svitaváka. Je to kupodivu, že ho ještě vyrábějí.

Česká Třebová na své pivovarnictví už jen vzpomíná. Pivovar zanikl v roce 1971, kdy došlo k zastavení výroby piva, a v prostorách pivovaru byla zřízena sodovkárna. Na místě českotřebovských varen dnes stojí tovární haly. Zbyla jen Pivovarská hospoda těsně za podjezdem pod tratí. Před lety jsem zde pil hlinecký chmelový mok, dnes se tu, myslím, točí humpolecký.

V infocentru města Rychnov nad Kněžnou mi potvrdili údaj z internetu, že Pivovarský šenk je otevřen od 14:00, zároveň mi slečna řekla, že rychnovské pivo se dá ochutnat v hotelu Havel na náměstí. Restaurace hotelu byla tento den uzavřena společností, tak mě recepční poslala do pivnice za rohem. Pivnice se nelišila od klasických restaurací. Snad večer se zde nalévají štamgasti pivním mokem, ale teď dopoledne zde lidé chodili na obědy. To pravděpodobně očekával i mladý číšník, protože naši objednávku zúženou na nápoje jeho obličejová mimika příliš neocenila.

U rychnovské dvanáctky mě na první napití velice zaujala hořkost a jemně krémová pěna. Hořkost převládala nad vším ostatním, cítil jsem ji dlouho po napití na jazyku. Rychnovská kněžna, tedy světlý ležák, zde stála 28 Kč, polotmavá jedenáctka Kaštan stála 26 Kč. Restaurační zařízení nabízelo i plnění piva do dvoulitrových skleněných lahví, za cenu 110 Kč + 25 Kč za lahev. V pivnici Havel se rychnovský chmelový mok vcelku konzumoval. Na zdech visely dobové snímky místního pivovaru. K prémiové ochutnávce rychnovského piva tedy došlo, ale nyní měla následovat návštěva místa vzniku.

K rychnovskému pivovaru jsme dorazili teplým červencovým podorlickým dnem, kolem půl druhé hodiny odpolední. Po nezbytné video a foto vložce jsme šli obhlížet dvůr pivovaru. Naprosto skvostný mi připadal rybníček uprostřed areálu. Kolem se procházel páv, pávice obstarávala pávata. Ve vodě se proháněly ryby.









































Nemohu zapomenout, že ve zdejším areálu se sice vaří pivo, nicméně hlavní náplní je výroba moštu, pálenky a limonád. O sortimentu jsme se přesvědčili v kanceláři s cedulí Expedice, vedle brány do areálu.

Padesátiprocentní višňovice nás zaujala natolik, že jsme neodolali ji zakoupit. Nicméně vypáleny zde měli lihoviny snad ze všech druhů tuzemského ovoce. Bohužel paní kancelářská nám s údivem sdělila, že hospůdka v Podorlickém pivovaru je „samozřejmě“ otevřená až od 15:00. No přiznám, klesl nám úsměv na rtech. Venku bylo již dost horko a my se těšili na chladivé posezení s regenerujícím nápojem.

Obešli jsme pivovar a já uzřel, že zdejší „nápojové okénko“ stále existuje. Před několika lety jsem zde naplnil batoh svijanským pivem. To bylo ještě v dobách, kdy tato značka byla nejen zde vzácností. Nyní tu měli opět mok ze Svijan. Navíc také z Rohozce a Broumova. Samozřejmě měli i lahvové místní. Tedy Kněžnu v 2l lahvi za 80 Kč. Po krátké poradě jsme vzdali hodinové čekání na otevření šenku, zakoupili rychnovský mok v neobvyklé skleněné zálohované lahvi s patentním uzávěrem a vraceli se zpět k zaparkovanému autu.









































Musím přiznat, že trochu mě ty zmatky s otevíracími hodinami mrzely. Zvláště, když na velkém plakátu, takřka billboardu, vedle pivovarské hospůdky byla opět udána druhá hodina odpolední.

Ochotná paní v expedici pivovaru nás ještě varovala, že nemáme courat s pivem dlouho v tomto vedru. Mok prý ztrácí na kvalitě. Kdyby jen tušila, že Kněžnu budu toho večera popíjet na balkónu s výhledem na varnu náchodského pivovaru. Kněžna si zahrála roli důstojné pivní tečky toho letního dne.

Rychnovské pivo jsem kromě pohostinského zařízení s názvem Havel nikde ve městě neviděl. Což je určitě škoda. Tedy hlavně pro Rychnovské.

| Autor: Nemoderní pivař | Vydáno dne 29. 07. 2010 | 3119 přečtení | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Galerie pivních etiket



Právě je zde 10 158 etiket českých pivovarů. Průběžně doplňováno. >>>

Galerie pivních přepravek Jirky Pertlíka


Je zde 154 originálních snímků. »»» vstupte do galerie

Tácky pivovarů


»»» galerie tácků českých pivovarů

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR Tento web je archivován ve WebArchivu, je zkatalogizován a zařazen do České národní bibliografie a do online katalogu Národní knihovny ČR.

Copyright © Pivovary.Info 1999 - 2017

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím Web site powered by phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. TOPlist

NAVRCHOLU.cz