Má cesta tentokrát směřuje do města proslulého pivovarnictvím. Přesunuji se z města „Energetiků“ do města „Indiánů“. Kdo se zajímá o hokej, pochopil, že jedu z Karlových Varů do Plzně. Nejdříve se musím proháčkovat celým městem plzeňským, než se dostanu do městské části Slovany a do ulice Koterovská. Když už konečně spatřím pivovar Světovar, především architektonicky zajímavé budovy, odvozuji z názvu, že je opravdu světový.
Pronikám do areálu pivovaru z ulice Slovanská alej. Nacházím tady velký vjezd pro nákladní auta. Nestačím se divit, když pozoruji, jak jedno z nich stojí uvnitř a bagr nakládá hlínu na korbu. Je tu totiž skladiště suti. Působí to na mě velmi zvláštně vzhledem k tomu, že se ocitám prakticky ve středu města. A tak nelením a jdu se zeptat řidiče náklaďáku, který má chvilku volno, kdo tady tomu šéfuje. Ukazuje na budovu, kde sedí vrátný.
Již na první pohled je patrné, že tento objekt nemá s pivovarem nic společného a byl postaven až pro armádu, která zde dost dlouho přebývala. Pan vrátný není zrovna nadšen mě dovnitř vpustit, ale nakonec ho ukecám a konečně vcházím mezi dvě nejdominantnější budovy pivovaru.
Světovar se dá rozdělit na tři hlavní části. Jeden trakt tvoří vodárna, druhý varna se strojovnou a třetí sladovna. Jak tak kráčím mezi vodárnou a varnou, napravo je nakládací rampa. Těžko usuzuji, zdali je původní. Rozhodně na mě tak nepůsobí, avšak z různých pramenů je mi známo, že zde bývala vlečka, a tak je dosti možné, že sloužila právě na nakládku do vagonů. Ovšem obrovské vodní nádrže nacházející se v horní části oné budovy jsou fascinující. Zajímavé je, jak lehce přečnívají přes patu budovy jako malý balkonek v domě. Směřuji stále dále podle rampy, až dojdu na obrovský dvůr. Zde ještě zůstala dlažba ze žulových kostek, které jsou nám velmi dobře známy ze silnic.
Dozvídám se z plakátů, že se tu koná „Světovaření 2010“. Program je naplánován na celé léto, jedná se o divadelní představení. Mně však probíhají hlavou jiné myšlenky. Představuji si, jak se na tomto dvorku koulejí obrovské dřevěné sudy mistrů bednářů, a úplně nasávám vůni smůly, kterou je vysmolují.
Okolo dvorku stojí dvě menší budovy, jedna přiléhá k ulici Koterovská, která sloužila jako administrativní budova a druhá přiléhající k ulici Sladová jako byty pro zaměstnance. Přesně uprostřed se nachází původní vjezd do pivovaru. Stále ještě zde stojí vrátnice se závorou, ta ovšem byla postavena až po zániku pivovaru. Protilehlá budova varna se strojovnou rovněž odkrývá změny, kterými musely projít. Vidím plechový tubus, uvnitř je jakýsi dopravník, který musel také vzniknout až po uzavření pivovaru. Odtud můžu však velmi dobře fotografovat třetí budovu, a to sladovnu s oběma komíny. Jeden vychází ze sladovny, druhý přiléhá ke strojovně, ten je vyšší.
Pomalu se vracím podél rampy zpět k varně a pan vrátný mi jde naproti. A tak si říkám, že mě už asi chce vyprovodit ven. Ale on se naopak dává do hovoru a obohacuje mě o různé poznatky. Dokonce mě vpouští přímo do místnosti, kde byla varna. Probíhá tam totiž výstava projektů, které mají změnit vzhled objektu. Ukazuje mi vítězný projekt, jenž počítá se zachováním budov prohlášených za kulturní památku. Mají zde vyrůst rezidenční domy a park se zelení. A hlavně počítá se zmizením onoho skladu suti. Snad se vše povede tak, jak bylo navrženo, a vítězná firma to dotáhne do úplného konce a peníze se zase někam nerozkutálejí.
Uvnitř varny fotografuji ještě původní obkladačky, které se po celé místnosti dochovaly ve velmi dobrém stavu. Je to až nevídané. Ještě nikdy jsem se v nefunkčním pivovaru nedostal až do jádra varny. Nejblíže jsem byl v Karlových Varech, kde jsem rovněž viděl původní obklady, ale z dosti velké dálky a jen zvenku, jelikož vnitřní prostory v Karlových Varech jsou zakonzervovány. Uvnitř varny ještě fotografuji dva dobové obrazy ukazující, jak pivovar vypadal ve své bohužel krátké historii.
Velmi zajímavé je, že byl Světovar tehdy postaven až za městem a je obehnán velkými loukami na liduprázdném místě. Stačilo jen pár desítek let k tomu, aby dnes drnčelo okolo pivovaru nesčetné množství trolejbusů a tramvají, prohánějících se po frekventovaných ulicích Koterovská a Slovanská alej. Budova varny je z hlediska architektury rovněž velmi zajímavá, ona věžička nahoře na budově na mě působí jako šachová figurka střelce.
Pomalu opouštím areál Světovaru a loučím se s panem vrátným, který mi nakonec vyšel vstříc v mém průzkumu, ač na začátku na to moc nevypadal. Chci mu tímto poděkovat. Malou kaňkou na celém výletě je, že jsem bohužel nemohl prozkoumat třetí hlavní budovu, a to sladovnu. Tento objekt je oplocen zvlášť a ještě zde sídlí vojsko. A tak možnost proniknout i tam, se zřejmě naskytne, až se rozběhne rekonstrukce a přeměna objektu. Pak bude snad možné sladovnu zdokumentovat podrobněji. Na závěr přikládám krátký popis chodu pivovaru, který jsem objevil uvnitř varny u dobových obrazů.
1910
Byl založen areál Českého plzeňského pivovaru v Plzni. Areál pivovaru byl realizován jako novostavba za hranicemi tehdejší Plzně v blízkosti železniční tratě Plzeň – České Budějovice. Stavba pivovaru, kterou navrhla a provedla významná firma Müler a Kapsa, trvala dva roky. Při realizaci hlavních pivovarských budov byly ve velkém rozsahu uplatněny v té době unikátní železobetonové konstrukce.
1913
Byla zahájena výroba piva. Objekty byly původně seskupeny do tří bloků, mezi těmito bloky byly vedeny koleje dráhy. Jednalo se o objekty sladovny, varny a strojovny s kotelnou, komín, sklepy s vodojemem a administrativní budovu, budovu s kantýnou a byty pro zaměstnance.
1932
Městský plzeňský pivovar fúzoval s Prvním plzeňským akciovým pivovarem a s Akciovým pivovarem ve Štěnovicích, vznikla akciová společnost nazvána Plzeňské akciové pivovary. Výroba byla postupně omezována. Ke konci roku 1933 byla výroba definitivně zastavena.
1934
Bylo rozhodnuto prodat zařízení a objekty bývalého pivovaru pronajmout. Část zařízení byla přemístěna a část prodána.
Etiketa pochází ze sbírky autora.
rozšířená fotogalerie pivovaru Světovar >>>
